Hloubka sázení rajčat

Všechny předpěstované rostliny se vysazují do té hloubky, jak byly předpěstované (snad jen s některými výjimkami, celer,..).

Já bych řekl, že právě celer se sadí tak jak byl předpěstován, ostatní předpěstované klidně utopím.

Ještě otázka. Proč mají rajčata potřebu nasazovat na kořeny i ve dvoumetrové výšce? Že by jich bylo v zemi málo, protože rostliny hodně rostou?

Pokud rajče bere vodu z hloubky, tak proč uvadá bez zalévání? Co dělat než té hlouby dosáhne?

Máte pravdu s tím celerem. Zmýlil jsem se. Co konkrétně z předpěstovaných utopíte? Já předpěstovávám jen košťáloviny a salát a nikdy je neutopím. U paprik, okurek, dýní to také nemá žádný význam.

Pokud jde o kořeny ve dvoumetrové výšce, to se musíte zeptat někoho jiného. Já jsem si nikdy nevšiml, že mám kořeny v takové výšce. Možná proto, že tak vysoká rajčata nemám.

Nikde není napsáno, že ve větší hloubce je více vody. Já třeba mám 30-40 cm ornici, potom je jíl a v deseti metrech je spodní voda.

Já zalívám. Vy nezalíváte?

           Vladimír

Na starších rajčatech také někdy pozoruji tvorbu kořenů nebo bradavic, z kterých by kořeny rostly, kdyby rostlina ležela na zemi. Vysvětluji si to tak, že ležící rostliny bez naší péče tak čerpají vodu a živiny z větší plochy. Určitě to má význam přinejmenším pro sání rosy. Ale nerad bych odbíhal od tématu. Kdyby mi někdo nezávisle potvrdil, že při výsadbě rajčat do 50cm hloubky vypěstuji dřív rajčata, podstatně více rajčat nebo stejně rajčat s polovičním množství vody, klidně do toho půjdu. Jenže musel bych půdu kypřit aspoň do 60 cm, což by bylo dosti obtížné. Dnes jsem sbíral rajčata a stále byla ještě některá špinavá od hlíny (zbytky ze spodních vijanů). To není dobře, ale je to tak. Pokud jde o papriky, podsazuji je do poloviny výšky sazenice (tj. cca 10cm), jinak by si sousedka myslela, že jsem úplný cvok.

Dobrý večer. Když sázíte papriky 10cm hluboko odstranujete spodní listy co přijdou do zeminy? Děkuji za odpověď.

Rajčata mám max 20cm hluboko a protože jsou přerostlé a vytažené tak je dávám naležato, nechám jen horních pár listů asi tak 3. Vyvýšené záhony mám vysoké na bočnici z palet tj. 25cm.

Myslím si, že tady jde o dvě různé věci: o hloubku, ve které je uložený kořenový bal a o délku stonku, který je uložený v zemi. Tedy vlastně úhel pro zasazení rostliny.

Hloubka uložení balu je dána hloubkou vrstvy ornice, která není obvykle - jsou výjimky - víc než 40 cm (někde i méně). V tom případě jít hlouběji nedává smysl, protože by se bal octl v těžké, většinou jílovité, půdě a tím by se ztížil počáteční růst. Ale co se vody týče, půda vysychá odshora a ve větší hloubce se voda udrží déle.

Délka stonku uloženého v zemi pak záleží na velikosti sazenic, jinými slovy na době výsevu. Je nutné ponechat nad zemí dostatečnou zelenou část, aby probíhala adekvátní asimilace. Není pochyb o tom, že podzemní část stonku pak vytváří kořeny a tím posiluje růst - rostliny a pak i plodů. Dokonce i zdravé listy zapuštěné do země dokáží vytvořit kořeny (to jsem si potvrdil pokusem). 

Vzhledem k podmínkám vyšší nadmořské výšky (570 mnm) a tedy chladnějšího klimatu vysévám rajčata už v polovině února. Při výsadbě tedy mají tak 80 až 100 cm + kořenový bal (mám trochu potíže s převozem, ale to řeším podpěrou už v sazenicovém stádiu). Zdravé listy zahrabu do země. Nijak jsem to neměřil, ale odhadem je sázím tak půl na půl: bal + 40 - 50 cm stonku v zemi. Klidně téměř vodorovně, ale nad kořenový bal dávám děrovaný plastový květináč o průměru 13 cm s horním okrajem v úrovni půdy, takže bal se ocitá tak kolem 30 cm hluboko (v 50 cm už mám jíl). Kelímek je pro adresné zalévání přímo ke kořenům. Když pak na podzim vytahuji rostliny ze země, je jasně vidět dvě oblasti vyvinutých kořenů. Původní bal a pak těsně pod úrovní půdy. Samozřejmě kořeny se nacházejí i na stonku mezi, ale rozhodně nejsou tak bujné.

Milan HP

Praktická zkušenost bez teoretizování: sázím 50 cm hluboko, tzn. kořenový bal + 40 cm stonku. Zbytek zůstane nad zemí a jeho velikost - zda je to 10 cm nebo 50 cm pak nehraje vůbec žádnou roli, rajčata rostou shodně a žádné není zpomaleno či zakrněno. Množství kořenů na zanořeném stonku odpovídá vlhkosti půdy - vloni jich bylo nejvíce dole (původní kořenový bal + největší vlhost), pak jsou kratší, a více jich přibývá směrem k povrchu (důsledek zalívání nebo deště). Letos si troufám tvrdit, že budou celkem rovnoměrně, protože není sucho jako vloni a půda je trvale vlhká v celém profilu.

Oproti Vladimírovým teoriím o "přirozenosti chování rajčat" rajčata nepřirozeně od března předpěstovávám (ačkoli přirozeně by začala klíčit až v květnu), nepřirozeně je vyvazuji k tyčce (ačkoli přirozeně by se plazila po zemi), nepřirozeně vyštipuji zálistky (ačkoli přirozeně by vyrvořila hustý keř už u země), a nepřirozeně je zapouštím 50 cm do země. O všech nepřirozených zásazích si troufám tvrdit, že jsou pro plodnost pozitivní. K Vladimírem negovanému poslednímu bodu zastávám zcela opačný přístup, protože jasně vidím, že rajčata během růstu sama ve vzduchu tvoří zárodky kořenů po celém stonku a vyloženě se chtějí co nejvíc zakořenit.

Díky tomuto postupu mám silné bohatě plodící rostliny, s plody už nízko od země (dole nevyholenými), nyní už přes 3 m, které jako bonus nemusím vůbec zalívat. Nemíním o tom nijak teoretizovat, toto je praktická zkušenost a nemá žádný smysl tyto pozitivní výsledky popírat a dělat to jinak.

A sázíte je tedy rovně. Jaký typ půdy a jak hluboká je vrstva ornice tam u vás na Hané?

Protože moje zkušenost s jílovitou půdou v podhorské oblasti je jiná: kdysi jsem je zasadil tak jako Vy. Pohnojil do zásoby a přesto byla slabá a neduživá. První podlehla plísni.

Určitě jste za ta léta našel optimální metodu pro svoje podmínky. Jenže v jiných podmínkách nemusí být nutně ta nejlepší.

Milan HP

Já někdy mírně podsazuji, někdy ne. Podle délky výpěstku. Dneska jsem vykopal jedno horší cherry rajče, které už mělo asi 500 malých plodů. Nechal jsem si poslední dvě o něco lepší rostliny, protože mi to stačí. Sázel jsem ho začátkem května bez podsazení. Kořeny jsou dlouhé asi 50 cm plus nějaké vlásky, které se utrhly. Je fakt, že mám hlubokou sprašovou zeminu a kořeny se mohou táhnout, kam chtějí. V jílu by to nešlo. Naopak, v písku by byly asi ještě delší. Bohužel, zemina je v těchto našich vedrech (38-40ºC) proschlá do 40 cm hluboko a ani níže není vysloveně vlhká. Ale rajčata žijí, zvláště když je 2x týdně nepatrně zaliju. Mám pocit, že silně podsazené rajče utvoří v dobré zemině kořeny ve tvaru vřetene. Nepodsazené rajče tvoří kořenový systém tvaru "kotle". Ale jinde to může být jinak. V příštím roce udělám srovnávací pokus vedle sebe, stejné odrůdy a různé hloubky výsadby. Možná, že tam nějaký rozdíl je a bylo by škoda toho nevyužít.