Divoká rajčata a jejich křížení

Dobrý den,

Jsem začátečník a proto se zeptám možná trochu naivně, chci příští sezónu zkusit divoká rajčata, jakožto svá první rajčata. Moc se mi líbí uváděná odolnost vůči plísni bramborové a že je lze úspěšně dopěstovat bez chemie. ALE jak jsem se dočetl na webu Marka Kvapila:

"Při semenaření je důležité si pohlídat, aby se rajče divoké nezkřížilo s jinou odrůdou rajčete. Tím by totiž mohlo přijít o některé své přednosti. Například o svou odolnost proti plísni bramborové. Zkřížení mohou způsobit rajčata v okruhu dvou set metrů kolem pěstované odrůdy."

To mi dává smysl. Pokud dobře chápu, tak u Gengela dostanu semínka vrácená jiným pěstitelem, po sezóně je sám vrátím a ty zas dostane někdo jiný. Není ten původní, odolný genom tímto způsobem po tolika sezónách už někde úplně jinde? Jak se dostat k co nejpůvodnějším semenům rajčete divokého?  Neudržuje někdo čistou "F1" linii této odrůdy, byť na komerční bázi?

Rajče divoké by měl být původní typ nehybridního rajčete (někde z Peru), není to hybrid F1. Rostlina tohoto rajčete je opravdu odolná vůči plísni bramborové, takže prakticky nevyžaduje chemickou ochranu. Žádná komerční firma se nezabývá produkcí semen divokého rajčete, více méně by to bylo i částečně proti předpisům EU. Většinou jsou semena divokého rajčete dostupná na internetu. Stoprocentní záruka čistoty semene nikde není, ale předpokládám, že ten kdo distribuuje tato semena zajišťuje ochranu květů proti náhodnému opylení jinou odrůdou. Máte pravdu, že u Gengelu neexistuje ani minimální záruka toho, že ke křížení nedošlo. Většina těch, co posílají semena zpět se nestarají o to jestli nedošlo ke křížení s jinou odrůdou. Ani provozovatel webu nijak nekontroluje pravost semen, dostane semena a ještě ten rok je expeduje. Proto tento projekt například u rajčat nemůže fungovat (nejde o žádné uchování původních odrůd). Já jsem z pěti odrůd, které jsem si u nich koupil měl dvě, které se podobaly popisu v České genové bance a zbylé tři byla úplně jiná rajčata. Je pravdou, že při křížení se zrovna odolnost vůči plísni bramborové u vzniklých hybridů ztrácí. Proto nejsou zatím vyšlechtěna žádná velká rajčata odolná vůči této plísni.  Já jsem letos dostal dvě sazenice divokého rajčete od jednoho přispěvatele zde na webu, opravdu bylo odolné proti plísni bramborové a byla na něm rajčata v době, kdy už ostatní rostliny byly dávno zničeny plísní bramborovou. Jedinou nevýhodou je opravdu miniaturní velikost plodů.
           Vladimír

Děkuji za obsáhlou reakci, bohužel mi potvrzujete, čeho jsem se obával. Je opravdu škoda, že je takový problém sehnat profesionálně udržovaný původní kmen tohoto rajčátka. A je-li to z důvodu nějakých nařízení EU, jedná se už o čistou zvrácenost. Rád bych, stejně jako Hanča níže, pěstoval pouze jedinou genetiku a tu množil a šířil. A samozřejmě bych rád tu nejodolnější a nejživotaschopnější, která by případně byla schopná se zde v podkrkonoší na dobrém stanovišti udržet i samovýsevem, to by bylo naprosto dokonalé. Jinak jsem semínka nalezl k prodeji na webu semena-osiva.cz, možná tedy zkusím nakoupit tam (příjde mi, že by to mohla být alespoň trošku "záruka"). Známý jezdívá poměrně často do Peru, tak jej zkusím pro další sezóny zaúkolovat, aby při toulkách po Andách hledal maličká, divocerostoucí rajčátka, třeba se mu něco dovézt povede. Nicméně po zběžném hledání mi ta Peruánská "rybízová rajčata" (Solanum pimpinellifolium) připadají úplně jiná, ještě daleko menší, asi to nebude tatáž odrůda.

Velikost plodů, kterou zmiňujete jako jedinou nevýhodu, bych se nebál označit spíše za výhodu - nemusí se krájet :)... ale při sklizni si to s tou výhodou ještě rozmyslím. Každopádně se už těším, jaká budou usušená, v oleji s kaparami naložená, určitě naprosto fantastická na pizze :)

S přátelským pozdravem Merlin

Mne sa zlte divoke (priemer cca 1cm) rozmnozuju samovysevom, uz ich ani nesadim. Tento rok mi vyrastli na niekolkych miestach, kam som davala kompost, ktory obsahoval ich zbytky. Dokonca aj v truhliku s muskatmi. Plesen ich nechytila vobec, este teraz su zdrave a rodia.

A co Vám brání v tom domluvit se s Hančou. Asi jen to, že byste se měl tady na webu přihlásit a řešit to soukromými zprávami.

            Vladimír

Však jak Hanča sama psala, dostala od Gengelu něco úplně jiného než objednala, namísto malých, divokých, červených rostou žluté velikosti cherry. Vcelku rád bych věděl, co vlastně pěstuji.

Při hledání jsem ještě narazil na odrůdy rybízového rajčete "Sweet Pea" a "Gold Rush" které se dají koupit i u nás a zdá se, že by mohly mít k těm středoamerickým divokým rajčatům nejblíže. Semena jsou množena v Holandsku. Nemáte s těmito odrůdami někdo zkušenosti? Zajména s jejich odolností proti plísni v našich podmínkách? V zahraničních zkušenostech jsem se dočetl, že krásně plodí až do prvních mrazů. Doba zrání plodů bývá uváděná 62-65 dnů, kolik zhruba dělá u těch od Gengelu?

Merlin

Pokud jde o Gengel, tak ten nabízí jak žlutá tak červená divoká rjčátka. Divoké rajče je vlastně český název pro botanický druh Lycopersicon, které se podle jiné taxonomie jmenuje také Solanum pimpinellifolium. Doporučuji Vám něco si o tom přečíst např. ve wikipedii. Jinak tato rajčátka- červená i žlutá nabízí například web osiva-smena.cz. Ale je plno dalších internetových obchodů, které tato rajčata nabízejí, jen je třeba je seznamem vyhledat.
Díval jsem se na Sweet Pea a Gold Rush a nikde jsem neviděl, že by psali, že jsou odolné vůči plísni bramborové. Šlechtěním se možná dosáhlo lepší chuti, většího výnosu, ale odolnost vůči plísni bramborové se ztratila stejně tak, jako u všech ostatních pokusů vyšlechtit takto odolnou odrůdu.
Pokud jde o dobu zrání, tak se jedná o dobu od rozevření květu do utržení zralého plodu vyrostlého z tohoto plodu. 62-65 dnů není nijak zázračná doba, jsou rajčata nornální velikosti, u kterých je tato doba 55 dnů a méně. Možná tudy vede cesta pro Vaše pěstování: pěstovat divoká rajčata a k tomu nějakou opravdu ranou odrůdu normáního rajčete nebo cherry. Ne každý rok je u nás plíseň bramborová na rajčatech a když bude, tak budete mít v záloze divoká rajčátka. Já si příští rok dám také nějaké rostlinky divokých rajčat ze semen, která jsem si sklidil.
           Vladimír

Mám dotaz, je žlutá varianta divokého rajčte jeho původní variantou? 

Našel jsem si tři zdroje, v Německu, Itálii a Indii. Ve všech případech se uvádí peruánská červená varianta Solanum pimpinellifolium. Nejspíše zvolím dodavatele z Indie. 

Na webu osiva-smena.cz jsem si již včera na snímku divokého rajčete všiml napadení plísní. Je to docela síla tohle tam umístit, a takový prodejce u mne ztrácí důvěryhodnost, navíc tipuji že to (vzhledem k velikosti plodu) ani divoké rajče není.

Pokud byste měl zájem o semínka rajčat, napište mi soukromou zprávu, mohu Vám nějaká poskytnout. Pěstuji je druhým rokem a letos jsem si jich nasemenařil dost. Nepěstuji jiná rajčata, takže pravost odrůdy by měla být zaručena. Letos jsem vyséval semena z loňské sklizně a vyrostla krásná zdravá rajčata. Některá rajčata mám ještě stále na záhonu a velice živelně se rozmnožují samovýsevem, proto je nebudu příští rok ani předpěstovávat. 

M.

Mnohokrát děkuji za Vaší nabídku, velmi si ji vážím, nicméně již mám pro první kolo objednána zmíněná holandská semínka "Sweet Pea". Mělo by jít o čistokrevné "Solanum pimpinellifolium" pouze selektováním posunuté ke sladším plodům, pokud jsem to dobře pochopil.

Zároveň bych rád požádal Mirka, zda by se nepodělil o své zdroje co nejpůvodnějších, přírodních rostlinek. Něco jsem také našel, i třeba v Británii, Austrálii či USA, ale zkušeností nemaje, nevím komu se věřit dá a komu ne. Abych si jen nezadělal na podobné překvapení jako u Gengela, pouze s několikanásobným poštovným. Za sdílené zkušenosti budu velmi vděčný. Jsem hnidopich a perfekcionista a skoro bych si to v tom Peru nejraději oškubal někde mimo civilizaci osobně :)

- Merlin