Dehybridizace rajčat

Hodnocení Philovity jsem dal do příslušného tématu: Rajče - rezistentní k plísni.

V pátek jsem vyséval keříčková rajčata v místnosti kde máme 24°C.. Dnes už mají semena klíčky (foto), teď je zasypu jeden a půl centimetrovou vrstvou jemného substrátu a hned půjdou za okno, kde je 18 °C.

           Vladimír

Teď jsem z toho trochu jelen. Proč už teď? Pokus nebo je zamýšlíte pěstovat doma či ve vytápěném skleníku? Nebo řízkovat?

Osobně se chystám semínka rostlin pro klonování zasít někdy začátkem ledna. Do půlky či poslední třetiny března by měly mít řízkovatelné výhony a těm bude trvat tak 2 měsíce, než budou moci být vysazeny ven. Je na mé úvaze něco špatně? To načasování je trochu problém, všechno, co půjde ven, by mělo mít ten správný vzrůst a tam nahoře je nemůžu zasadit dřív než po Zmrzlých. Udělal jsem to jednou a se zlou se potázal.

Díky za radu.

Milan

Je to něco jako pokračování pokusu z minulých dvou let. Loni jsem vyséval 21. prosince a sazenice vypěstované za tím oknem měly sice ke konci března (kdy jsem je sázel do pařeniště) nasazené květy, ale zatím žádné plody. V tom pařeništi se kvůli vysoké vlhkosti poměrně špatně opylovaly. Proto letos o měsíc dříve, aby sazenice měly už nasazené i plody.

S tématem dehybridizace a klonování to opravdu nemá nic společného, ale doporučoval bych Vám, abyste si třeba teď vyzkoušel výsev pár semen a zkusil je pěstovat v té Vaší místnosti. Jedině tak poznáte, za jak dlouho v těch Vašich podmínkách dopěstujete sazenice do potřebné velikosti. A podle toho si pak budete moci upravit načasování. Přece jen každý máme jiné podmínky. Já bych například jistě nedopěstoval klonované rostliny potřebné k výsadbě začátkem května z výsevu začátkem ledna do potřebné velikosti jako paní Jiřina. To není teorie, ale mám to odzkoušené.

           Vladimír

Mám takovou teorii, nevím jestli už to někdo psal, ale ty brzké výsevy způsobují nedostatek vápníku. Viz. Teta Jana.

Díky za varování. Budu je sledovat a když tak vápník přidám. Myslíte, že je to nedostatkem světla? A jak se to projevuje?

Milan

Nikdy jsem neměl problém s tím, že by sazenice vykazovaly nějaké znaky nedostatku vápníku. Nedostatek vápníku je vždy způsoben tím, že růst rostlin je rychlý a kořeny nejsou schopny přijímat dostatek vápníku. V chladnějším prostředí je tvorba kořenů velmi dobrá a čátečně i na úkor nadzemní zelené části. V teplém prostředí naopak bujně roste zelená část rostliny, částečně i na úkor tvorby kořenů a to opravdu může být problém, ale nikde jsem o tom nečetl.

           Vladimír

Vápník nepřidáte když ho nepřijímá. Nevím čím to je, ale nejspíš tím, že rostlina nemá podmínky v tu dobu když je potřebuje. Mluvím o rostlinách které budete pěstovat do konce, ne pro klonování tam to snad nevadí, jestli se to tedy nepřenáší do klonů. Je to jen teorie ze skušenosti.

Aha, tak teď už je mi to jasné. A s tím odzkoušením podmínek je to dobrý nápad. Dám tam Starty a Vitadory, těch mám dost a uvidím, co ony na to. Ty odrůdy, které jsou odolné a které chci řízkovat, nechám na trochu později.

Ohledně toho časování mne napadlo, že vlastně mám možnosti, jak růst urychlit či naopak zpomalit, kdyby to nevycházelo: zvýšit/snížit teplotu, přisvěcovat/nepřisvěcovat a eventuelně ještě přihnojit. Sice se bojím, že je trochu zblbnu, ale v přírodě je to taky proměnlivé, takže by si na to měly zvyknout. V pátek nakoupím substrát a jdu do toho.

Díky moc.

Milan

Já už jsem Vám to testování v jednom příspěvku doproučoval, ale už ho tady nevidím, asi jsem přehlédl, že nejsem přihlášený, nepřidal jsem sočet a tak příspěvek nebyl přijatý. Aniž jsem si toho všiml, tak jsem dal ty obrázky výsevu.

S tím urychlením zvýšením teploty máte pravdu. Rajčata s tím nebudu mít problém, lepšímu (vyšší teplotě) se rády přizpůsobí.

           Vladimír