Dehybridizace rajčat

Pokud jde o klonování, tak nepotřebujete, aby vám rostliny rychleji rostly a tak je ani nepořebujete  přisvěcovat. Jde přece jen o to, uchovat geneticky totožné rostliny pro výsadbu někdy v polovině května tj. asi tak osm měsíců. Asi se vám nepovede uchovat do ledna původní rostlinu ze zálistků odebraných v srpnu a budete muset ještě jednou nebo dvakrát klonovat. U mne to vyšlo tak, že jsem rostliny ze zálistků rozřezal koncem října, klony rozesadil. Rostliny z těchto klonů jsem znovu klonoval   někdy v prosinci a poslední klonování jsem dělal v únoru. V dubnu jsem měl víc jak dvacet rostlin z různé fáze klonování, které jsem si označil jako různé generace, Takhle to u mne fungovalo při 18 °C.

Pokud se opravdu příští podzim chcete pustit do uchovávání  rostlin přes zimu, tak máte jedinečnou možnost vyzkoušet si, jak vám sazenice ve vašem prostoru při vašich teplotách porostou. Stačí vzít si teďnějaké klíčivé semeno rajčete, vyset ho, nechat ho naklíčit někde při teplotě cca 24 °C (stačí tak asi 5 dnů) a pak aniž ještě rostlinka vyleze, dát kelímek na příslušné okno, kde předpokládám máte nějakou nižší teplotu. A hned uvdíte, jaké podmínky opravdu máte.

Kupované substráty mají jednu výhodu, že jejich struktura je pro klonování vhodnější než nějaká ornice, ale nikdy nevíte, z čeho je výrobce namíchal. Že se občas v nich vyskytnou nějaké zbytky herbicidů je smutné a měli by na to výrobci reagovat. Asi nejlepší by byl vlastní kvalitní kompost. Nic nezkazíte, když si koupíte nějaký substrát pro výsevy, tyto substráty by měly být lépe ošetřeny a mít lepší strukturu než nějaký universální substrát. Pokusil jsem se vyhledat nějaké fotky z toho mého klonování přes zimu 2012/2013 a tyto přikládám.

           Vladimír

Od kdy se řízkování říká klonování?

Od nařízkování Dolly. 

To víte, technologie neustále postupuje. Ale ono to není od sebe až tak rozdílné. Jen u těch rostlin je to podstatně jednodušší.

Hlavně, že si rozumíme. Podstata věci je v tom, že jsou to geneticky shodní jedinci. Že je ten výraz používán v jiném kontextu u živočichů nám celkem nevadí. Správnost jazyka spočívá v tom, že obě strany přesně vědí, co ten druhý chce říct. Přesnost věděckých termínů je jen druhotná.

Milan

Klonují se jak rostliny tak živočichové.

Nevím co je na tom zvláštní, že pro jednu činnost existuje v češtině více výrazů. Slovo klonování je přejato z anglického clone a dnes se používá jak pro živočichy tak i rostliny, dokonce se tento výraz používá např. i při vytváření identických kopií např. DVD.

           Vladimír

Díky Vladimíre, někdo se nás, co to slovo používáme, zastal. Jenže se mi zdá, že jsme byli odbočeni od podstaty věci.

Zahrádka je krásná věc: na rozdíl od politiky, tam se prostě nedá nic ukecat. Každá chyba mě prostě kopne do zadku. A snad i nakopne.

A slovíčkaření na ní taky nemá vliv.

Tak na zdraví zahrádky!

Milan

Myslel jsem to tak, že základem bude odebrat zdravý materiál z venkovních rostlin na podzim - pokud odeberete už napadený materiál, tak si moc nepomůžete. To, že je rostlina tolerantní vůči plísni, ještě neznamená, že nemá žádné choroby - u mě Philovita letos ke konci sezóny vypadala tak, že byly listy napadené houbovými chorobami, ale nebylo to tak závažné, aby rostlina přestala plodit. Takže je otázka, jestli z takové napadené rostliny odebírat řízky - když už, tak z nejnovějších výhonů za suchého počasí, aby byla co nejmenší pravděpodobnost napadení.

Chce to vyzkoušet, pokud o to tak stojíte, možná by to pár sezón mohlo fungovat. Pokud rajčata dostanou virózu, tak je jasné, že s řízkováním je konec. U bakterióz si nejsem jistý, jak rychle se šíří rostlinou.

Jasně, pokud by ty rostliny jevily známky nemoci, nemůžu je použít ke klonování. Výhony by byly téměř jistě rovněž zasažené. A nejde jen o ty plísně, těch chorob je přehršel.

Philovita je ta holandská plísni-odolná odrůda? Určitě s ní máte zkušenosti: jak se vám jeví její plísniodolnost, výnos a chuť? Uvažoval jsem o ní také, ale pak jsem získal příležitost dostat semínka z Anglie, tak to padlo.

Díky moc za radu.

Milan