Co utáhne kompost

Tak jí je musíte udělat. Já mám rajčata nádherná a naopak jsem několik let doplňoval záhony jen kompostem. Jen ho bylo více, než dvě hrsti pod rajče. Rajčata dozrávají, takže to s tím chladem v červenci nebude tak strašné.

To je dobře, tak to ale nebude tím kompostem, když nebudu řešit, že kompost je především o dusíku, pokud do něj nepřidáváte popel ze dřeva tak i fosfor, no a ještě vám chybí draslík na plody.

Poctivě přiznávám, že popel ze dřeva tam je. A teď už mám 3 slepice a chov králíků, takže přebytek hnoje.

kompost je především o dusíku, pokud do něj nepřidáváte popel ze dřeva tak i fosfor, no a ještě vám chybí draslík na plody.

Draslík nechybí, kompost obsahuje všechny živiny, zdaleka není jen o dusíku. Draslíku je dostatek jak v samotných rozložených rostlinách, tak - spolu s vápníkem - ve dřevěném popelu. Ve středověku se z dřevěného popela vyráběla potaš (uhličitan draselný). Fosfor obsahuje samotný kompost, v popelu je ho víc, když se pálí kosti.
  Nakonec ale kompost není jen o živinách nýbrž o organické hmotě, která rostlinám pomáhá více způsoby (acidobazický pufr, váže vodu, atd.)

Rajčata jako plodová zelenina potřebují dobrou výživu. Diskuse je ovšem zbytečná, protože tazatel napsal spíše konstatování. Nic nevíme ani o poloze, o půdě a zda je ochotný doplnit živiny umělými hnojivy. Dvě hrsti kompostu k rostlině rajčete i dýně je jak když plivne do Labe.

Ono se nelze dívat na hnůj a kompost jako na benzín do motoru, bez něhož nikdy nepojede. Úrodnost půd je hodně rozdílná, stejně jako přirozený koloběh živin v nich. 
   Vím, že písek u paní Lídy není ideální, ale co já bych za něj dal místo mé tuhé jílovice...

U toho písku mne nejvíc štve to, že když do země něco přidáte třeba na podzim, na jaře už je to splavené kdesi v hloubce. Furt tam člověk cpe hnůj, kompost atd, ale pořád leze nahoru písek - i když za těch 60 let existence našich zahrádek se už cca 40cm vrstva půdy vytvořila (tam, kde jsou záhony). A to se tam zpočátku navážela šáma ap.           Lída        

Hospodařím na někdejší selské zahradě na Tišnovsku, před lety jsem postupně přeměňoval zatrávněnou plochu na záhony. Prvním rokem po zaorání drnu byly vždy neskutečné úrody brambor. Dále pěstuji rajčata, hrách, papriky, cukety, celer, červenou řepu, okurky, zkouším melouny. Používám zelené hnojení, nejčastěji zaoraným obilím, věřím, že i pěstivaný hrách pohojí a pod patu brambor a zeleniny hnojím nakupovanými slepičáky (2 polévkové lžíce pod rostlinu) a Kristalonem, zcela výjimečně pak NPK nebo Cererit, vždy mám část záhonů neobdělávaných, leží ladem, nestíhal bych je oset, osázet a udržovat. Kompost mám, ale z důvodu, že v něm končí kvetoucí tráva a plevele jej v poslední době nepoužívám, byl zdrojem plevelů. Jahody zalévám Kristalonem. Asi to není úplně ideální z hlediska zásoby humusu v půdě, ale k hnoji se nedostanu a úrodu nějakou sklidím, rajčata mám pěkná se silnými stonky a přes 2m vysoká.

Že hnojíte slepičákama, je chvályhodné, ale dvě lžíce tohoto produktu pod rostlinu, je jen kapka v moři. Musíte si také uvědomit, že tam kde rostla léta jen tráva, tak tam je půda v plné síle, dokonale odpočatá a neni ničím jednostranně vyčerpaná. Na takové půdě budete mít extrémní výnosy čehokoliv, několik let, aniž byste tam dal gram, nějakého hnojiva.

OK. Rozšířil jsem záhon rajčat do vedlejšího trávníku a nestačím se divit. Rostou asi 4 x bujněji. Ouhor to je super hnojivo a zadarmo.