Bio a zdravá hnojiva na rajčata

Proti gustu žádný dišputát. Já bych se hnojiv s masokostní moučkou ani nedotkla. Ale když víte, kolik a kdy je dávat a chutná Vám to...

Hlavní je, že jistě máte zjištěno, kolik ve Vašem hyperbiokompostu za rok zajde biožížal a biobakterií. A proto se ho nebojíte dotknout.

Já raději používám kakance od krav o koníků. Něco s nápisem jako biohnojivo v krabičce beru s rezervou... Ale i u opravdového bio hnojiva se držím hesla, co vypadne ze zadku nesmí do huby!!!  Že se melou do hnojiva zvířata, to už je fakt síla... brrr

Co je na tom silného? Masokostní moučka se používá v různých variacích na hnojení už stovky let. Ce se vám zdá víc nechutné? H**na a nebo kosti? Já v tom žádný rozdíl nevidím...

Hlavně že vám ty "BIO" banány tolik chutnají, protože právě masokostní moučkou budou pravděpodobně hnojeny Pro "BIO" lze dle platné legislativy používat např. síran draselný, síran hořečnatý, síran železnatý, kieserit,... Masokostní moučka je poměrně běžnou součástí některých organických hnojiv, rovněž použitelných pro "BIO" produkty. To jen abyste věděla, jaká nezdravá hnojiva jsou pro to zdravé "BIO" používána... VJK

Nevím jak moc jste si jist tím, že se masokostní moučka používá na hnojení a to ať bio nebo nebio. Ona se v zemědělství používá, ale není to běžné, protože velké možství z celkové roční výroby je často hodně tučné a navíc MKM poptávají bioplynové stanice.  Je ale výborná jako přídavek do kompostu. Obsahuje hodně vápníku a dusíku. Je to ekologická likvidace a zároveň využití odpadu. Nic škodlivého neobsahuje. Přímo do záhonku se obvykle sype rohovina, s kterou mám dobré zkušenosti :-)

Masokostní moučka se používá ke hnojení ve směsi s jinými organickými produkty a v Ekvádoru, Columbii nebo kde se všude pěstují banány moc bioplynových stanic nebude. Já proti masokostní moučce nic nemám, i když do kompostu bych si jí nedal. Můj příspěvek byl adresován paní, která nic než bio nevezme do úst a hnojiva s MKM by se ani nedotkla. Že se používá pro hnojení (ne samotná, ale ve směsi s jinými produkty) je vcelku nasnadě, protože použitelných hnojiv pro bio s obsahem dusíku moc není a rohovina, ač jinak výborná je výrazně dražší. A o peníze jde v bio především. VJK

Nevím co je na tom pravdy, ale četl jsem, že tropické ovoce je často kontaminováno plísněmi, které mohou napáchat neplechu v zahrádce. Kór pak bio banány, které nejsou proti plísním nijak ošetřeny. 

Podle mne, je kopřivový výluh plný dusíku. Pochopitelně po přihnojení tímto výluhem rostliny krásně rostou, zejména zelená hmota. Kolik je tam draslíku, fosforu a vápníku, jsem se zatím nedočetl. Takže pokud jde o rajčata tak u těchto by se mělo v době vegetace hnojit hnojivem asi tak s poměrem N: P:K 10:10:10. Tak si to přeberte, podle mne by to chtělo něco, čím tyto ostatní živiny dodat-např.popel z dřevěného uhlí. Jinak já žádně jíchy nepoužívám a asi ani nebudu používat. Všechno zelené včetně plevelů dávám na hromadu a za dva roky to používám. Nesporná výhoda tohoto je, že půdu obohacuji i o humus a to je velmi důležitá složka pěstování veškerých rostlin. Minimum práce a o ekologičnosti tohoto kompostu nemůže být sporu.

        Mr Big

By som az tak nedramatizoval. Umele hnojiva su v spravnej miere rovnako zdrave pre rastliny aj pre konzumentov. Naopak, vela dusicnanov docielite aj prehnanym hnojenim hnojom alebo kompostom. Naopak, mnohe biohnojiva mozu byt zdrojom chorob... najma aj pre rastlinu. Ja mam konvertor na premenu umelych hnojiv na bio. Hnojim trvanik, z ktoreho, plus dalsie odpady, dorabam kompost.