Ono je to jednoduché i složité, nejspíš proto ty reakce. Čím víc o tom člověk ví, tím to asi hůř vysvětlí. On se totiž dá z tyčkové odrůdy udělat keřík a jde to i opačně. Pro Vás nejspíše stačí základní informace, že keříkové podle toho jak pevný má základ více či méně leží na zemi, má víc výhonů, které se nevylamují. Tyčkové se snaží růst do délky, potřebuje tu tyčku, ke které se vyvazuje. Nejlíp se to ukazuje na fotkách.
(text převzatý z internetu)
Tyčkové odrůdy rajčat se vyznačují se stále pokračujícím růstem hlavního výhonu. Pěstují se na opoře a vyžadují vylamování bočních výhonů vyrůstajících v úžlabí listů. Vhodné jsou na venkovní záhony či do skleníků. K pravidelné péči o rajčata patří také jejich vyvazování k tyčkám a vylamování přebytečných výhonů, vyrážejících z paždí listů. Narůstající tyčková rajčata se pěstují na jeden, výjimečně na dva výhony do výšky, ostatní postranní výhony je třeba co nejdříve vyštipovat. Na konci léta odstraňte rajčatům poslední kvetoucí výhony, plody by již nestihly dozrát a zbytečně by ubírali rostlině sílu.
Keříčkové odrůdy mají růst výhonu ukončený květenstvím, v dalším růstu pokračují boční výhony. Díky tomu se nemusejí vylamovat a většinou ani nepotřebují oporu. Najdete mezi nimi speciální balkónová rajčata, vhodná pro pěstování v truhlících. Keříčkové odrůdy rajčat se nezaštipují.