Chcete vědět, jak jsem kdysi plna optimismu vysela pórek?? No někdy v lednu, do truhlíků, pak z toho byly tenké vlásky, které jsem přepichovala podle knihy, byla upatlaná a vzteklá. Ty chudinky se pak povalovaly v kelímcích od jogurtu a vzdychaly... Dočkaly jsme se všechny jara, já šup s nimi do záhonu, bylo jich moc, tak jsem hledala, kam všude je nacpat. Pak jsem terorizovala rodinu, ať tam nepadá balón, ať mi je někdo nezasedne a tak. No NERVY to byly. A úroda... srandovní. S mrkví to bylo podobné. Nakonec jsem ji nenašla mezi bylinkami. Prostě se vsákla. Ze mě zelinářka asi nebude. H.