Moze nevykvetly petour na kompost?
|
|
|
|
host - 175.210 (?) 6.1.2013 13:12
Boj s pěťourem je běh na dlouhou trať. Mužete počítat s až s pěti léty. S lebedou si hlavu nelámejte, je poměrně vzácná, přestože byla zjištěna klíčivost až po 95 letech. to se zjistilo, když jako materiál ke zkoumání byly použity vepřáky - sušené nepálené cihly, a bylo známo stáří stavby. To čemu říkáte lebeda, je pravděpodobně merlík. Ve vašem případě je důležité provádět včasnou kultivaci, to je ve fázi dvou až tří pravých listů, nečekat, až tam nějakou mrkvičku uvidíte, při práci budete couvat, aby se plevel nepřimáčkl a tím pádem neměl možnost znovu zakořenit a co je hlavní - nic nevybíráte a necháte zaschnout. Může se stát, že to zavlaží deštíček. To znamená, že část plevelů zakoření, nic se neděje, jeho počet je již značně zredukován a po obeschnutí se provede blesková prokopávka meziřadí. Doporučil bych vám použít k výsevu secí strojek ARS-070, sít podle znamenáku - to je provázek napnutý nad záhonem mezi kolíky a ponechat ho tam až do doby, kdy budete jednotit, budete okopávat malou jednoruční motyčkou, meziřádkově, vedenou tak, aby s půdou pod provázkem nebylo pohnuto a a zůstal pásek s výsevem, včetně klíčících plevelů, široký tak tři čtyři cm. Až bude mít mrkvička nejméně tři pravé listy, provedete jednocení na konečnou vzdálenost - je uvedena na sáčku s osivem - a zároveň zničíte zbývající buřinu. Možná to bude pro mnohé k smíchu, k vlastnímu jednocení používám menší nůž se špičkou, nic lepšího neznám a nic kromě té motyčky a nožíku do rukou neberu O setí a secích strojcích se dozvíte více v tématu: Ruční secí strojek Agrozet Roudnice.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 175.210 (?), 6.1.2013 13:28
Pan doktor vůbec neidealizuje. Určitě jste si něco tom přečetl na jiném vlákně. Možná s tou plečkou, protože v ČR je k mání jen Martínkova a ta neni na všechno vhodná. Má ale nesporně jednu výhodu - jednoduchost. Plečku na meziřádkovou kultivaci, při které se dostaneme co nejblíže k rostlinkám, které tam chceme mít, prostě nemáme. Vyráběl ji v dobách rudého temna Agrozet Roudnice. Na zeleninové zahrádce bych doporučoval jen jeden herbicid, který nezanechá v půdě, či pěstovaných plodinách žádná rezidua. Je to nejlevnější herbicid na světě a nese jméno Motyčkazin.
brousek
|
|
|
|
|
|
|
adri - Stříbrný Zahrádkář (263) - 150.114 (?), 5.8.2012 11:49
pane KUKI - mozem sa spytat, ako ho pouzivate, ake su uz velke kulturne rastliny, ked striekate? ja mam strach striekat, ked je moja rastlina - zelenina uz zo zeme vonku. a v ktorych ho pouzivate? vo vsetkych, ktore su uvedene v navode? a ako casto za sezonu?
dakujem... adri
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 175.210 (?), 6.1.2013 13:47
Jak to dělá váš soused nevím. K tomu aby porost brambor byl čistý, neni třeba ani moc práce. Mi stačí jedna okopávka, jedno plečkování, jedno naorání, případně něco proti mandelince a plísni a pak se jen počká, až je něco pod natí. Čerstvý mladý brambůrek z vlastní produkce je mňamka k nezaplacení. Mnohem horší než nějaký pěťour, je toto: Fotky vaší sklizně 2012 - od ředkviček po melouny , momentálně poslední příspěvek v tomto tématu.
brousek
|
|
|
|
|
|
|
host - 175.210 (?), 10.1.2013 17:56
Všechno je věc názoru. Jsou i takoví zahrádkáři, kteří mají jiné priority. Na přiloženém obrázku, který jsem si vypůjčil z jiného tématu, je vidět všchno možné, ale bota ho tlačí jinde.
|
|
|
|
|
|
|
host - 67.66 (?), 10.1.2013 19:08
Jestli má ten česnk pěkný a má ho dost, tak v čem je problém?
|
|
|
|
|
|
|
host - 175.210 (?), 6.1.2013 13:12
Boj s pěťourem je běh na dlouhou trať. Mužete počítat s až s pěti léty. S lebedou si hlavu nelámejte, je poměrně vzácná, přestože byla zjištěna klíčivost až po 95 letech. to se zjistilo, když jako materiál ke zkoumání byly použity vepřáky - sušené nepálené cihly, a bylo známo stáří stavby. To čemu říkáte lebeda, je pravděpodobně merlík. Ve vašem případě je důležité provádět včasnou kultivaci, to je ve fázi dvou až tří pravých listů, nečekat, až tam nějakou mrkvičku uvidíte, při práci budete couvat, aby se plevel nepřimáčkl a tím pádem neměl možnost znovu zakořenit a co je hlavní - nic nevybíráte a necháte zaschnout. Může se stát, že to zavlaží deštíček. To znamená, že část plevelů zakoření, nic se neděje, jeho počet je již značně zredukován a po obeschnutí se provede blesková prokopávka meziřadí. Doporučil bych vám použít k výsevu secí strojek ARS-070, sít podle znamenáku - to je provázek napnutý nad záhonem mezi kolíky a ponechat ho tam až do doby, kdy budete jednotit, budete okopávat malou jednoruční motyčkou, meziřádkově, vedenou tak, aby s půdou pod provázkem nebylo pohnuto a a zůstal pásek s výsevem, včetně klíčících plevelů, široký tak tři čtyři cm. Až bude mít mrkvička nejméně tři pravé listy, provedete jednocení na konečnou vzdálenost - je uvedena na sáčku s osivem - a zároveň zničíte zbývající buřinu. Možná to bude pro mnohé k smíchu, k vlastnímu jednocení používám menší nůž se špičkou, nic lepšího neznám a nic kromě té motyčky a nožíku do rukou neberu O setí a secích strojcích se dozvíte více v tématu: Ruční secí strojek Agrozet Roudnice.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 152.34 (?), 11.1.2013 12:40
Máte úplnou pravdu, je to merlík, a nikoliv lebeda. Zuzana
|
|
|
|
|
|
|
host - 147.174 (?), 14.1.2013 9:48
Ten nožík V posledních dvou řádcích mne zaujal, jako dobrá myšlenka, kterou se může urychlit jednocení. Prosím o doplnění, zda s ním podřezáváte tedy oddělujete zelenou část od kořenů, nebo vyrýpáváte jednocené i s kořeny?
|
|
|
|
|
|
|
host - 175.210 (?), 14.1.2013 19:55
Všechno co mechanicky vypleji - pokopu, nechávám na místě. Vlastní technologie jednocení: při této činnosti dělám vyjimku a postupuji dopředu, protože jsem pravák, začínán tak, že postupuji po záhonku a po pravé straně mám jeden řádek jednocené plodiny, nožík držím v ruce tak, že čepel je rovnoběžná s povrchem záhonu, hřbetem k jednocené rostlince a špičkou odřezávám buřinu a nadbytečné rostlinky těsně pod listy, v kořenovém krčku, žádné kořínky nedloubám, když mám řádek hotový vrátím se do výchozího postavení, posunu se o jeden řádek doleva. Samozřejmě něco přežije, ale neni problém provést retuš, je to možno dodělat při okopávce, četnost okopávek je různá a ovlvňují ji vodní srážky, snažím se mít povrch stále nakypřený, až do zapojení porostu, ale i přesto se sem tam nějaký pěťour objeví. V úzkolistý plodinách - česnek, cibule a pórek může být okopávek víc, protože jejich nať nic nezastíní Těch řádků neni mnoho, ale když jsou dlouhé asi dvanáct metrů tak je toho dost. Maximálně čtyři řádky a je z toho třeba té mrkve až až a můžu vklidně vzít něco do batůžku pro kozy, kyž jdeme s vnuky do ZOO.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|