Dominátor - ničí zvířata v zemi?

Jen bych dopnil bod 1. Pokud chci výrazně zvýšit účinnost herbicidu jako je Glyfosát, je skvělé plevel dva - tři dny před aplikací pohnojit "rychlým hnojivem", stačí například  trochu vápenného ledku. Hnojivo urychlí látkovou výměnu rostliny, rychlejší metabolismus znamená rychlejší a vyšší účinek glyfosátu.

Selektivně působí na rostliny. Na živočichy při občasném použití nepůsobí. To je tak těžké pochopit? Samozřejmě při dlouhodobém a masovém užití nutno zvažovat účinky případné kumulace v živých organizmech a chronické expozice -platí princip předběžné opatrnosti, ale to při jednorazovém použití nehrozí. Akutní toxicita přípravku pro živočichy je nulová - a to je něco, co se dá otestovat velice dobře. Já osobně taky raději upřednostňuji sečení a herbicid jsem použil zatím dvakrát v životě, ale tyhle ekologistické řeči mě přesto štvou, protože celou dobrou věc znehodnocují.

V běžném zemědělství se glyfosfát používá ve velkém, proti tomu je epizodická aplikace na plevel v zahrádce zcela zanedbatelná.  Stopy po použití jsou patrny v příkopech vedle polí - používá se na dozrávající řepku, na jarní předplodiny v rámci protipovodňových opatření, atd. Nechápu, jak se to zemědělcům může vyplatit při ceně preparátů, holt šedivá je teorie a zelený strom dotační politiky EU

Ono to tak přesně, jak píšete je, pane Vysloužile. Zemědělci samozřejmě nakupují za zcela jiné ceny než my, malospotřebitelé. I tak je ale přípravek pro zemědělce drahý.

Přesto se vyplatí, napříkad u klasicky sklízené řepky dochází ke ztrátám i v desítkách procent, glyfosát umožní sklizeň s minimálními ztrátami.

OK, tak pár upřesňujících informací o gyfosátu. Víte, dnes se již nepoužívají chemikálie, které zahubí vše, čeho se dotknou. To by bylo k ničemu.

Glyfosát (N-fosfonometylglycin) inhibuje aktivitu enzymu EPSPS (5-enolpyruvylšikimát-3-fosfátsyntázy), který zprostředkovává syntézu aromatických aminokyselin. Nefunkční enzym blokuje syntézu aromatických aminokyselin, což vede ke smrti rostlin. Prostě jim zastavíte metabolismus. Zmíněný enzym je součástí biosyntézy aromatických aminokyselin u rostlin a jeho zablokování vede k narušení proteosyntézy a zániku rostliny. Protože živočichové tuto biosyntetickou dráhu nemají a získávají aromatické aminokyseliny z potravy, není pro ně glyfosát toxický ani jinak nebezpečný (Williams et al. 2000).

Pokud byly u člověka pozorovány nepříznivé účinky herbicidů na bázi glyfosátu (kontaktní a systémové dermatitidy - tj. reakce na kůži, podráždění očí a dýchací potíže), byly vysvětlovány jako toxické účinky surfaktantů nebo plnidel, látek usnadňujících aplikaci herbicidu.

Bylo zjištěno, že k projevům intoxikace u člověka dochází po vypití nejméně 85 ml herbicidního přípravku. Intoxikace je doprovázena poleptáním sliznice jícnu a žaludku, bolestmi v ústech a podbřišku. Časté je poškození ledvin a jater, obtížné dýchání, narušené vědomí, plicní edém, šok, bradykardie a srdeční arytmie. Může dojít k metabolické acidóze, hyperkalémii a selhání ledvin.

Z praktického hlediska je ovšem obtížné posoudit, jak se na celkové toxicitě těchto herbicidů podílí glyfosát a jak ostatní pomocné látky (Bradberry et al. 2004).

Při standardní aplikaci, pokud nebudeme gyfosát pít, intoxikace nehrozí.

Otravy lidí glyfosátem jsou poměrně vzácné a dochází k nim při neopatrném zacházení s herbicidními přípravky. Ke vstupu do organismu dochází polknutím, inhalací nebo průnikem přes kůži (Bradberry et al. 2004).

Při otravách glyfosátovými herbicidními prostředky nebyla zaznamenána dosud žádná smrtelná intoxikace, nebezpečí by ale nemělo být podceňováno. K tomu samozřejmě extrémně vysoký index bezpečnosti Glyfosátu laiky často svádí.

To, že nikdy nedošlo ke smrtelné intoxikaci je fantastické, uvědomíme li si, že Glyfosát je suveréně nejrozšířeněji používaný herbicid a ročně se použije napříkad na 90% zemědělských ploch průmyslově vyspělých států osetých řepkou, na ohromné plochy před osetím, úprav strniště. A během vegetačního období se používá u rekombinantních rostlin, které jsou odolné proti gyfosátu.

Glyfosát zcela určitě patří mezi nejbezpečnější přípravky tohoto druhu, opatrnost je ale vždy namístě. Nejdůležitější je dodržovat při práci s ním přísná hygienická pravidla.

Co se týče  "otrávení půdy a pozemku", glyfosát je okamžitě při styku s půdou napadán půdními mikroorganismy , které jej inaiktivují, i proto často "selže", když je nevhodně aplikován. Glyfosát je právem považován za jeden z herbicidů s NEJMENŠÍ EKOTOXICITOU vůbec a ZANEDBATELNOU EKOLOGICKOU STOPOU..

Aplikace oblíbených chemikálií, které veřejnost vnímá jako tradiční a bezpečné, například modrá skalice má nesrovnatelně vyšší toxicitu a ekotoxicitu. Z praxe však víme, že i toto nebezpečí je malé.

Myslím, že pan Alí snad vše odborně vysvětlil i zapřísáhlým ochráncům všeho živého vč. plevele. Herbicidy na bázi glyfosátu používáme v lesnictví běžně, bez vedlejších účinků na zvěř a drobnou zvířenu.   R.

Aplikace glyfosfátu s sebou nese jedno, ale nezanedbatelné riziko. Tím je nechtěné postříkání kulturních rostlin - ovocných a okrasných dřevin. Na vlastní kůži jsme zažili letecké ošetření zahrad půl vesnice sousedících s řepkovým polem. Věru, následující jaro to nebyl hezký pohled. Naštěstí pro velkofarmáře většina lidí uvěřila, že jim stromy zahubil či poškodil mráz...

Jako malý kluk si podobný případ pane Vysloužile také pamatuji. Nad vsí létal Čmelák každou chvíli.Tenkrát nám spálil postřik půl zahrady, protože bydlíme na začátku obce sousedící s polem. Ani nevím, na co se to tenkrát svedlo, asi UFO? Samozřejmě, postřik totálními herbicidy přináší svá rizika.    R.

Souhlas pane Vysloužile,  popsaný příklad není ale o nebezpečnosti Glyfosátu, ale nebezpečnosti duté havy obsluhy, je to podobné, jako kdyby orající traktorista zajel s pluhem až do plotu sousedícího pozemku.

Drobné tragédie s herbicidy v záhrádkaření vyplývají často z toho, že člověk nepřečte návod, a tak vesele popráší plevel a zároveň keř s rybízem, nebo jiné požadované rostliny a při tom stačí být jen pozorný, pracovat s tryskou níže nad povrchem, a je li větrno, krýt to co chci  jakoukoli bariérou, plachtou, většinou ale stačí deska  překližky.

Je jasné, že pokud způsobí škodu zemědělec s velkokapacitním postřikovadlem,  je to prostě šlendryán a problém má v konečném důsledku rozměr hlavně právního charakteru.

S tím naprosto souhlasím. Je to velmi šťastně vymyšlené složení přípravku.
   Vzpomínám na svou tetu, která, aby měla soukromí, vysadila kolem své chaty - bůhví kde ji vzala - křídlatku. Dala na radu přítelkyně, říkala tomu evropský bambus - snad kvůli podobné intenzitě růstu. Do tří let ji rostlina málem sežrala i s chatou.  Nepomáhalo vůbec nic, jak se rostliny řezaly a plely, rostly a rozlízaly se ještě bujněji. Tehdy, v roce 1985 mi náhodou ukazoval kamarád - agronom v jednom jihomoravském JZD, kterak zkoušejí pokusně pomocí nového holandského herbicidu a smáčecích tyčí bojovat s plevelem. V drogeriích byl tehdy k dostání akorát Travex, snad pod pultem slušovický zázrak Zeazin.  Gramoxone a Reglone drželi dobrodruzi v lahvích od kofoly. Vyptal jsem si tehdy tu jeho novinku - Roundup - a požádal o radu jak s ním. Uřízl jsem u tetiny chaty všechny lodyhy křídlatek - vzhledem k velikosti rostlin jich nebylo příliš mnoho, asi 100, a nalil do dutého stonku po 2 ml 50% roztoku.  Práce na půl hodiny. Nikdo tomu nechtěl uvěřit, ale téhož roku bylo po džungli.
   Od té doby je glyfosfát mým věrným přítelem. Jako postřik jej nepoužívám, příliš živě pamatuji manželčina bratrance, který si s ním omylem  ošetřil celou výsadbu  10letých  jabloní proti červivosti..  Zato sklenička s integrovaným štětečkem mi dokáže udělat neocenitelnou službu