Nejúpornější plevel

Já také na zahradě nejvíc bojuji se svlačcem.  Daniela.

Ano, svlačec je zákeřný a nevyhubitelný. Co poroste, to zadusí a ještě to vypadá osklivě. Hanba mu!

H.

Mně se svlačec celkem líbí, je to pěkná popínavka, ale je fakt, že u nás nikde neroste.

Svlačec, svlačec a ještě jednou svlačec. Pane Ferdo, když se vám tak líbí, mohu Vám pár rostlinek přenechat.Nám tady roste!!! Je to nenáročná popínavka a poroste Vám jedna radost!!!

Svlačec tu nemám, tak vítězi v naší olympiádě jsou kopřiva a bršlice... ta první evidentně nečetla všeobecné poučky a po posekání bují daleko víc a z velkých ploch jí rvát ručně nebudu, na tu druhou nestačí vůbec nic, ale zase mi v "trávníku" nevadí... v záhonech mi vadí obé a nemůžu se toho zbavit.

O druhé místo se dělí pýr a mochna, kteří mi tolik nevadí a dobře se plejou... jen tedy mají schopnost vyrůst i z mm kousku oddenku/kořene

Martina

Jak v čem.
  V malinách a v ovocné školce, kde se vyměňují jen jednotlivé sazenice a pravidelně se neryje, mi přijde nejhorší bršlice.  V záhonech zeleniny hlubokokořenící bodlák (či pcháč). V brmborách pak jednoznačně peťour a trochu svízel. 
  Na dalších místech se umístily smetánka svlačec a pýr.

Vážení, kdyby neexistoval peťour, byl bych šťastný zemědělec, včelař a ovocnář. zdraví Zdeněk Dukát

bršlice je zajímavá tím, že vypadá podobně jako mladé výhony maliníku - mrška jedna, asi má vojenský výcvik v kamufláži. její oddenky jsou ovšem nezničitelné, ale náš malinový plot s nimi úspěšně bojuje o místo na slunci.

prý se z toho dá udělat salát, zkoušel to někdo? na můj vkus to trochu moc páchne, a to jinak jím skoro úplně všechno :-)

Malá podobnost tam je, ale pro člověka, který se pohybuje po zahradách od minima, je snadné zaostřit zrak na rostlinstvo, které si umínil odstranit. Základem úspěchu je důkladnost. Ta začíná už při přípravě pozemku před plánovanou výsadbou. Pokud se toto podcení nebo se naskočí do rozjetého vlaku, je to o poznání náročnější, ale ani tak není nic ztraceno. Chce to trpělivost a píli, opakovaně, kousek po kousku... Konkrétně u kozí nohy se mi osvědčilo nechat ji povyrůst do takové velikosti, jaká umožňuje mým rukám správný úchop a vytažení rostliny s co největším dílem kořenů+oddenků. Nejlíp to jde po vydatném dešti, bohaté zálivce. Stejně postupuju i u pcháče, na pampelušu, šťovík a podobné chuťovky beru rýč. Chemii NEE! S.P.,Ch.