Zakalená slivovice

Pane Slosar a je možné, že se mi tento jev neobjevil u nezředěné pálenky a taky mám pocit i u kalvádosu a hruškovice ikdyž zředěných.U zředěné slivovice a třešňovice však ano.Dá se to nějak vysvětlit?A jsou ty karbonáty resp. hydrogenkarbonáty zdraví škodlivé? Děkuji za odpověď.

V aniontu karbonátovém (uhličitanovém) či jiném problém není. Ovšem soli mědi mohou být zdravotním problémem a palírny by měly garantovat, že je jejich obsah v rámci platných norem. Celkový obsah měděných či jiných kationtů se dá stanovit atomovou spektroskopií na specializovaných pracovištích, ale jestli se tak třeba jen namátkově činí, opravdu nevím. slosar-petr@seznam.cz

Pokud je mi známo, tak "pěstitelské pálenice" tuto povinnost (ze zákona) přímo nemají, ta se vztahuje pouze na "lihovary";...  to je na ty, které svou produkci dále prodávají  (tj. např. fi R.Jelínek,...)... a jak je také všeobecně známo, produkty z "pěstitelských pálenic" se (dle zákona) dále prodávat nesmějí.

Dobrý den všem. Mléčné zbarvení destilátů je způsobeno tzv.MLÉČNÝM KVAŠENÍM.Není to žádná vada pálenky.Postačí nádobu s pálenkou dát na jeden den do mrazáku nebo pokud mrzne, tak ven.Zákal se mrazem srazí a usadí na dně.Několikrát jsem se s tímto setkal a pokaždé se povedlo mrazem zákal odstranit.

Petr

Byl jsem ve Francii na jednom statku kde měli pálenici a tam když se jim zkalila třešňovice, tak ji dali do mražáku a a za 24hodin ji měli čistou.Kal se usadil na dně.Myslím si, že by to mělo fungovat i u jiných destilátů.

-80 l nerezový kotel s mědeným kloboukem a chladičem.
-doba pálení 80l mače cca 3,5 hod
- při prvním pálení teče zakalený (což prý při prvním pálení neni na škodu)
- při druhem páleni které začína tak na 80proc..teče krásne čirá do cca 50proc
- od 50 proc teče zakalená :(
- odkalit mlékem (zakalilo se to ješte vic a to už čekám 14 dní)
- odkalit zmražením? (48 hodin v mrazáku a stále zakaleno)

Kde je chyba? :(:(:(Děkuji

Především není rozumné dávat do 80 l kotle 80 l máče. Doporučil bych max. 60l, protože některé kvasy pění např. třešňový, révový ale i některé jablečné. Lutry bývají zakalené, je to způsobeno přítomností molekul, které mají jen velmi omezenou rozpustnost ve vodě, např. ethylacetát, který je často hlavní složkou úkapů (jablkovice, hruškovice), ale zákal je také tvořen dokapovými složkami, kterých je třeba se v průběhu druhé destilace zbavit. Na stanovení konce odběru úkapů doporučuji jednoduchý test. Při odběru úkapů to smí z chladiče jen kapat, max. tenounká nitka, doba odběru asi 20 min. Po této době, kdy se odebere asi 1 - 2% z nasazeného lutru se do 2 deci vody ohřáté na 78 - 80 °C nalije asi polovina polévkové lžice destilátu, rychle se zamíchá teploměrem a čichem vyhodnotí. Nesmí být cítit žádná organická rozpouštědla typu kanagon. Pokud si nejste jist, je lépe ještě chvíli pokračovat do jiné nádoby a test opakovat. Po odběru úkapů se zvýší příkon do vařáku (začne se víc topit), ale ne, aby destilát vytékal v množství vod v Dunaji, prostě jen mírný výtok. Stále měříme klesající koncentraci vytékajícího destilátu a při dosažení 50% omezíme topení. Při dosažení 40% se to již bez neustálého ochutnávání neobejde, destilát shromažďujeme do jiné nádoby. Po dosažení 35% předlohy opět vyměníme a pod 30% nedoporučuji chodit, spec ne u kvasů ze švestek. Odkalování mlékem je v zásadě možné neboť mléčné bílkoviny se vlivem lihu srážejí a tato sraženina má obrovský povrch, obdobně pracuje aktivní uhlí. Problémy bývají s filtracemi či jen prostým usazováním a to se týká i zmrazovaných destilátů. Problémy se zákalem také někdy vznikají při použití nevhodné vody na ředění, tedy s vysokým obsahem minerálů. slosar-petr@seznam.cz

Asi Vám ještě nikdo neřekl, že rozpustnost octanu ethylnatého ve vodě je 8,7g v 91,3g vody při 20 °C. A samozřejmě, že se projevuje zakalením, pochybujete? Takže octan ethylnatý, též ethyacetát tvoří 8,7 hm.% vodný roztok, to speciálně pro Vás. Všimněte si prosím, že jsou to hmotnostní procenta, nikoliv objemová. Tato skutečnost s indexem lomu a Snellovým zákonem (viz google) nemá nic společného. Doporučuji literaturu: J. Šedivec, V. Flek Příručka analýzy organických rozpouštědel, SNTL, Praha 1968, str. 226. Nevěříte této literatuře? Máte na to právo. V tom případě jsem si dal práci a našel spec. pro Vás originální info. Takže: Kikr R.E., Othmer D.F. : Encyclopedia of Chemical Technology. Interscience Encyclopedia, New York 1947, page 1956.  On někdo mluvil či psal o mléčném kvašení? Tak čím nás ještě pobavíte pane neznámý řekněme ileafaR?? slosar-petr@seznam.cz