Test na metanol

Rafael psal, že destilát z připáleného kvasu bude nepitelný kvůli jiným "smradům"  z připálení.

Stejně by mě ale zajímalo, z čeho bylo tehdy tolik otrav methanolem. Je to tím, že pálil kde kdo, kde čím a kde co, takže občas někdo neprokvašenou záparu v kotli připálil, frakce neodděloval a pil to, protože to teklo? Nebo tím, že dřevní líh byl běžně dostupný a občas se někdo napil ze špatné láhve. Nebo že byla tak dobrá osvěta, která strašáka methanolu zveličovala ve snaze pálení omezit?

Když dnes někomu řeknu, že pálím, tak z 95% se mě zeptá, jak se ale vypořádám s methanolem. Pak je těžké mu vysvětlit, že není v mých technických možnostech methanol z mého kvasu vyrobit a zakoncentrovat, abych se mohl otrávit...

Stejně by mě ale zajímalo, z čeho bylo tehdy tolik otrav methanolem

Jestli tím "tehdy" myslíte metanolovou aféru, tak tam se ten metanol lil do lihovin přímo.
Otravy metanolem z domácího pálení nebyly žádné.  Šlo o propagandu úřadů, aby měli lidi strach doma pálit. Nebo vy snad nějakého takového otráveného znáte?

No to strašení úřadů mělo reálný základ - při vypití "předku" si mohl konzument poškodit zdraví (zrak). I v současných palírnách jde "předek" mimo měření a měl by dotéci do denaturační jímky.

Strašení úřadů a neznalých novinářů a médií se jaksi nepovedlo. I když se nemálo všichni snažili. Ono bylo jednodušší a taky společensky přijatelnější svádět vinu na domácí paliče než připustit totální selhání celní správy a strkat hlavu do písku před tím, že levné konzumní lihoviny se masově vyrábějí z technického lihu, že se po republice "volně projíždějí" kamiony a cisterny s ním. Vědělo se o tom dost dlouho, někteří novináři se o tom i snažili informovat, ale nebyl zájem to řešit. Až pak někoho napadlo celý ten kšeft ještě vylepšil a nahradit část technického lihu daleko levnějším metanolem...
Látkou sice jedovatou, ale jinak senzoricky nezjistitelnou a v "rozumné" koncentraci s lihem i bez bezprostředního nebezpečí ohrožení života pitnou.
Celkem by mně zajímalo kolik metanolu se u nás takto vypilo do doby toho velkého zefektivnění výroby.
*
SvK - Oslepnutí po vypití úkapů v žádném případě nehrozí - koncentrace metanolu k tomu potřebná rozhodně nemůže alkoholickým kvašením vzniknout - velmi zakořeněný mýtus!
Daleko nebezpečnější je Vaš nápad metanol z podezřelé směsi oddestilovat. Tak jednoduché to není - destilace není jen o bodech varu jednotlivých složek ve směsi!!!

Rafael. 

Jak myslíte, já tomu nerozumím. Jen nechápu, proč v naší palírně mají na předek co kape při teplotách pod 70°C tak velkou jímku a co do ní vlastně nakape. Ano v poměru k dení výrobě je to zanedbatelné promile, ale já bych určitě nezkoušel ochutnávat sebemenší množství (natož dva panáky).

Můžete klidně vypít i celý úkap z jedné várky a neotrávíte se s tím metanolem o kterém je tato diskuze.
Jenže je to prakticky nemožné protože nízkovroucí látky takovým způsobem dostatečně oddělitelné jsou natolik smradlavé a odporně chutnající, že díky jim je ten úkap absolutně nepoživatelný.
Metanol s tím nemá absolutně nic společného. Ten je senzoricky nezjistitelný a údajně je i chutnější než etanol.
*
Pravdou sice je, že v úkapech je metanolu nejvíce, to je nezpochybnitelný fakt, ale prakticky se vyskytuje i v dokapech. Kde se tam asi vzhledem k mýtech o něm asi vzal?
Když má bod varu "pouhých" 64,7°C
*
Tímto jsem chtěl říct, nabořit metanolový zažitý mýtus o tom proč je nutné důsledně oddělovat předkapy. V žádném případě to není o oddělení velmi nebezpečného jedu, ale jen o zbavení se chuťově nevhodných, destilací zkoncentrovaných složek kvasů a vín.
Metanol v nebezpečné koncentraci alkoholickým kvašením vzniknout nemůže a ani se v běžných domácích podmínkách do podoby jedu vyrobit a zkoncentrovat nedá.

Rafael. 

ten "metanol v dokapu" je nepřesnost přebíraná citacemi. Jde o to, že při nízkém výkonu topidla vůči chladiči máte dvě snadno rozlišitelné vlny průtoku na výstupu z chladiče, Pokud je ale výkon vyšší, může dokap první vlny přesahovat do nástupu kondenzace druhé vlny (tedy etenolové). Tolik k citacím ala Balaštík.

Je možné, že rektifikační kolony nejprve vracejí metanol zpátky do vařáku a když jej už pustí přes chladič, tak už mají metanolové páry takovou teplotu, že nejsou schopny v chladiči zkondenzovat a odejdou/odvětrají_se do okolí.

Jednalo o syntetický metanol. Výrobek chemické fabriky. A „cenové rozdíly“ daní. A to, že se metanol také ve velmi omezeném množství vyskytuje i kvasných procesech, s tím nemá nic společného. JG

Ano. a když se vrátíme k původnímu tématu, jak ve školní laboratoři provést test na metenol :

"...způsob zjištění obsahu metanolu je jeho oxidace na formaldehyd pomoci manganistanu draselného. Jestliže je metanol přítomen, manganistan se redukuje na oxid manganičitý, vyloučený v pevném stavu. Tento pokus lze popsat jednoduchým příkladem. V nádobě se smísí asi 10 ml vzorku s 40 ml 40% kyseliny sírové. Za stálého chlazení a promíchávání se postupně přidává asi 5 g jemně drceného manganistanu. V případě, že vzorek obsahuje metanol, zmizí červenofialové zbarvení roztoku a začne sedimentovat oxid manganičitý"

(pro množství stejných citací, neznám původní zdroj). Jiné znění je výše v této diskusi. Zajímavé je, že nikde není uváděna možnost titrování a pak podle množství dokápnutého roztoku manganistanu po počátek fialovění roztoku provést odhad koncentrace metanolu.

v každém případě je to jen test, jestli je pálenka bezpečná a nebo je potřeba ji dát otestovat za dražší peníze (či ještě jednou předestilovat pro odloučení "předku" a rizikem ztráty části aromatu).