Slivovice zapáchá po acetonu
|
|
|
|
host - 220.205 (?) 22.2.2010 21:27
Etylacetát (b.v.76,8 °C / 760 torr) má skutečně nezaměniletnou vůni či zápach (jak pro koho), nižší estery v nižší koncentraci spíše voní. Nejvíce se vyskytuje v hruškovici, ale je dobře patrný i v destilátu z jablek. Jeho zmýdelnění, přídavkem např. vápna, je za podmínek destilace, tedy izolace výšeprocentního etanolu velmi problematické, rozhodně nestačí ekvimolární množství. Dále je třeba konstatovat, že nebezpečí aldolizace karbonylových sloučenin, ale tuto reakci poskytují i nižší estery např. etylacetát, je značné neboť tato reakce se běžně dělá do 100 °C v Soxhletově přístroji. Produktem jsou aldoly, tedy vyšší dvojmocné alkoholy, molekuly o jejichž azeotropickém chování při přípravě ovocných destilátů se toho mnoho neví, ale jejich výskyt v destilátu je nežádoucí. Rozhodně alkalyzaci jakoukoliv alkálií před začátkem destilace nedoporučuji z výše zmíněných důvodů a taky proto, že např. vápno vzhledem ke své hustotě, má výraznou tendenci při nedostatečném míchání sedimentovat a zvyšuje nebezpečí připálení. Na druhou stranu je pravda, že se kyselé složky v destilátu vyskytovat nesmí, a proto je třeba vést destilaci tak, aby se tam nedostaly. K tomu vede opatrná destilace s malým příkonem energie do vařáku, komu to teče jak Dunaj, tak se pak nesmí divit, kys.octová má b.v. 118 °C / 760 torr slosar-petr@seznam.cz
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lumír Maslaňák - (2) - 91.92 (?), 6.1.2010 15:55, zobrazeno: 69244x
Zdravím, vypálili jsme v pálenici kvas z švestek. Když jsme k tomu čichali v pálenici, tak všechny bečky krásně voněly. Po vypálení ale je cítit zápach jako aceton, nebo něco podobného. Je to velmi intenzivní, odvětráváme to už 2 měsíce a pořád je to stejné. Mohlo se to stát špatným kvašením /jak jsem se dočetl/ nebo mohlo to chytit to aroma z bečky, která nebyla ověřená co tam bylo? V bečce byl 2 roky kvas, ale pak se to nevypálilo a nevíme co tam bylo před tím...
Máme tedy doma 15 litrů slivovice, která se nedá pít... uvítal bych nějakou radu na odstranění zápachu, nebo jestli se dá někde zjistit co v tom je, nebo jestli nemůže být chyba na straně pálenice.
děkuji
|
|
|
|
|
|
|
host - 129.96 (?), 6.1.2010 16:55
Mohlo by to být například malým odtažením úkapu. V úkapu jsou podobné složky a mnohdy je důležitější je odtáhnout, než metylalkohol, kterého je tam většinou méně.
Zkuste větrat v teple, pokud to nepomůže, lze to i se strátou části aroma napravit přepálením a odtažením úkapu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 38.205 (?), 6.1.2010 20:20
Hmm, tak to jemi Vás skutečně moc líto, ale obávám se že tohle už nevyvětrá a může te to mít, tak leda na mazání kolen.
1) v jakých sudech (bečkách) jste kvas dělal? Co v nich dylo předtím a byly požádně vydrhnuté dočista a nabyly od chem. látek ?
2) byly ty švestky pořádně zralé a čisté?
Pokud předchozí body jsou v pořádku a vnich chyba není tak vám doporučuji změnit pálenici nejlépe za nějakou osvědčenou, kde jsou spokojeni vaši známí
3) z jakého ovoce byl kvas co tam pálili před vámi? Vypláchli v palírně kotel do kterého jste nalil kvas? - Pokud by tobylo nějaké exotické tak vám to mohlo načichnout v kotlích při pálení
Petr_B
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lumír Maslaňák - (2) - 91.92 (?), 6.1.2010 20:40
No určitě tam nebyly nezralé švestky. Přede mnou pálili chlapi 600 l kalvadosu a kotel se nevyplachoval... A odkap jsme udělali 1,5 litru /měl jsem asi 160 l kvasu/
|
|
|
|
|
|
|
host - 39.70 (?), 30.1.2010 18:24
To by mě zajímalo, z čeho jste to odhadl, úkap jde mimo jakékoli měřidlo a "paliči" to odhadují jen podle mizejícího "zákalu" v epruvetě. Změřit se dá přesně jen jádro pálenek, nic jiného.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 220.205 (?), 22.2.2010 18:06
Ke stanovení konce odebírání úkapů existuje v literatuře zajímavý postup. Do 200 ml 80 °C teplé vody se naleje 20 ml testovaného destilátu. Molekuly, které mají bod varu nižší než-li 78,3 °C vykazují za těchto okolností značnou tenzi a dají se snadno čichem rozeznat. Asi by to chtělo brát s sebou do palírny termosku. slosar-petr@seznam.cz
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 220.205 (?), 22.2.2010 21:27
Etylacetát (b.v.76,8 °C / 760 torr) má skutečně nezaměniletnou vůni či zápach (jak pro koho), nižší estery v nižší koncentraci spíše voní. Nejvíce se vyskytuje v hruškovici, ale je dobře patrný i v destilátu z jablek. Jeho zmýdelnění, přídavkem např. vápna, je za podmínek destilace, tedy izolace výšeprocentního etanolu velmi problematické, rozhodně nestačí ekvimolární množství. Dále je třeba konstatovat, že nebezpečí aldolizace karbonylových sloučenin, ale tuto reakci poskytují i nižší estery např. etylacetát, je značné neboť tato reakce se běžně dělá do 100 °C v Soxhletově přístroji. Produktem jsou aldoly, tedy vyšší dvojmocné alkoholy, molekuly o jejichž azeotropickém chování při přípravě ovocných destilátů se toho mnoho neví, ale jejich výskyt v destilátu je nežádoucí. Rozhodně alkalyzaci jakoukoliv alkálií před začátkem destilace nedoporučuji z výše zmíněných důvodů a taky proto, že např. vápno vzhledem ke své hustotě, má výraznou tendenci při nedostatečném míchání sedimentovat a zvyšuje nebezpečí připálení. Na druhou stranu je pravda, že se kyselé složky v destilátu vyskytovat nesmí, a proto je třeba vést destilaci tak, aby se tam nedostaly. K tomu vede opatrná destilace s malým příkonem energie do vařáku, komu to teče jak Dunaj, tak se pak nesmí divit, kys.octová má b.v. 118 °C / 760 torr slosar-petr@seznam.cz
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|