Slivovice zapáchá po acetonu

Zdravím, vypálili jsme v pálenici kvas z švestek. Když jsme k tomu čichali v pálenici, tak všechny bečky krásně voněly. Po vypálení ale je cítit zápach jako aceton, nebo něco podobného. Je to velmi intenzivní, odvětráváme to už 2 měsíce a pořád je to stejné. Mohlo se to stát špatným kvašením /jak jsem se dočetl/ nebo mohlo to chytit to aroma z bečky, která nebyla ověřená co tam bylo? V bečce byl 2 roky kvas, ale pak se to nevypálilo a nevíme co tam bylo před tím...

Máme tedy doma 15 litrů slivovice, která se nedá pít... uvítal bych nějakou radu na odstranění zápachu, nebo jestli se dá někde zjistit co v tom je, nebo jestli nemůže být chyba na straně pálenice. 

děkuji

Mohlo by to být například malým odtažením úkapu. V úkapu jsou podobné složky a mnohdy je důležitější je odtáhnout, než metylalkohol, kterého je tam většinou méně.

Zkuste větrat v teple, pokud to nepomůže, lze to i se strátou části aroma napravit přepálením a odtažením úkapu.

Může jít o příměs etylacetátu, který je cítit podobně jako aceton a vzniká esterifikací při pálení zoctovatělého kvasu. Část zápachu obvykle časem odvětrá, je, myslím,  těkavější než líh.

Hmm, tak to jemi Vás skutečně moc líto, ale obávám se že tohle už nevyvětrá a může te to mít, tak leda na mazání kolen.

 1) v jakých sudech (bečkách) jste kvas dělal? Co v nich dylo předtím a byly požádně vydrhnuté dočista a nabyly od chem. látek ?

2) byly ty švestky pořádně zralé a čisté? 

Pokud předchozí body jsou v pořádku a vnich chyba není tak vám doporučuji změnit pálenici nejlépe za nějakou osvědčenou, kde jsou spokojeni vaši známí 

3) z jakého ovoce byl kvas co tam pálili před vámi? Vypláchli v palírně kotel do kterého jste nalil kvas? - Pokud by tobylo nějaké exotické tak vám to mohlo načichnout v kotlích při pálení

Petr_B

U mého kolegy, který občas pálí se taky v jedné várce vyskytla pachuť po acetonu. Vím jak dělá kvas a přikláním se k jednomu z bodů diskutéra přede mnou a to, že to pravděpodobně vzniká při dávání nezralých švestek (říkáme tomu cumlů) do kvasu. To on často dělal ale už asi ne, už je poučen. Proto by mne zajímalo, zda je někdo komu se tato pachuť vyskytla "hrdinsky" přiznat, že do kvasu se mohlo něco dostat nezralé nebo jinak závadné.

No určitě tam nebyly nezralé švestky. Přede mnou pálili chlapi 600 l kalvadosu a kotel se nevyplachoval... A odkap jsme udělali 1,5 litru /měl jsem asi 160 l kvasu/

To by mě zajímalo, z čeho jste to odhadl, úkap jde mimo jakékoli měřidlo a "paliči" to odhadují jen podle mizejícího "zákalu" v epruvetě. Změřit se dá přesně jen jádro pálenek, nic jiného.

Ke stanovení konce odebírání úkapů existuje v literatuře zajímavý postup. Do 200 ml 80 °C teplé vody se naleje 20 ml testovaného destilátu. Molekuly, které mají bod varu nižší než-li 78,3 °C vykazují za těchto okolností značnou tenzi a dají se snadno čichem rozeznat. Asi by to chtělo brát s sebou do palírny termosku. slosar-petr@seznam.cz

To by mohlo být zajímavé u acetaldehydu a acetonu. Bohužel, etylacetát má bod varu velmi blízko etanolu.
   Osobně si myslím, že pach po acetonu nemá svůj původ v nezralých švestkách. Samotné kyseliny z ovoce pach nezpůsobí. Vždyť existuje ovoce kyselejší než kterékoli švestky a pálí se bez vzniku acetonu. Některé kvasy se dokonce dokyselují. Acetonové pachy (zmíněné acetaldehyd, aceton, etylacetát) vznikají většinou reakcí etanolu a kyseliny octové -  a ta pochází taky z etanolu (i cukru) octovým kvašením. Soudím,.že vyšší hladiny těchto látek vznikají následkem nečistého a hnilého ovoce, okysličením kvasu aj. Eliminovat tyto látky lze částečně odlitím úkapu (acetaldehyd a aceton mají nižší body varu) a kontroverzním přídavkem vápna či jiného hydroxidu do kvasu před pálením (vychytání kyselin z rozložených esterů).
   

Etylacetát (b.v.76,8 °C / 760 torr) má skutečně nezaměniletnou vůni či zápach (jak pro koho), nižší estery v nižší koncentraci spíše voní. Nejvíce se vyskytuje v hruškovici, ale je dobře patrný i v destilátu z jablek. Jeho zmýdelnění, přídavkem např. vápna, je za podmínek destilace, tedy izolace výšeprocentního etanolu velmi problematické, rozhodně nestačí ekvimolární množství. Dále je třeba konstatovat, že nebezpečí aldolizace karbonylových sloučenin, ale tuto reakci poskytují i nižší estery např. etylacetát, je značné neboť tato reakce se běžně dělá do 100 °C v Soxhletově přístroji. Produktem jsou aldoly, tedy vyšší dvojmocné alkoholy, molekuly o jejichž azeotropickém chování při přípravě ovocných destilátů se toho mnoho neví, ale jejich výskyt v destilátu je nežádoucí. Rozhodně alkalyzaci jakoukoliv alkálií před začátkem destilace nedoporučuji z výše zmíněných důvodů a taky proto, že např. vápno vzhledem ke své hustotě, má výraznou tendenci při nedostatečném míchání sedimentovat a zvyšuje nebezpečí připálení. Na druhou stranu je pravda, že se kyselé složky v destilátu vyskytovat nesmí, a proto je třeba vést destilaci tak, aby se tam nedostaly. K tomu vede opatrná destilace s malým příkonem energie do vařáku, komu to teče jak Dunaj, tak se pak nesmí divit, kys.octová má b.v. 118 °C / 760 torr slosar-petr@seznam.cz