Slivovice vs. calvados

Vážený pane. Jen na vyjasnění, ale neberte to osobně. Pravděpodobně ta zátka je na 10ileté použití, nikoli z 10iletého stromu. Tak starý korkový dub je teprve malý stromek, ze kterého nejde brát kůra. Ale na webu je dost našich vinařských firem, které nabízejí rozsáhlý sortiment těchto zátek. Dokonce se vyrábí zátky které se ošetřují ozářením proti případným zárodkům plísní. Pokud si vzpomínám, tak mají označení třeba delfínkem na boku té zátky. Je to nějaká ochraná známka. Používají se hlavně při lahvování skvostných archivních vín. Pohodu přeje Stanislaw.

Kůra z dubu korkového se pro výrobu špuntů olupuje každých devět roků.

plne suhlasim pozor na korok z lisovanej drte a vyriobeny z jednoho kusu je to velky rozdiel na kratsiu dobu moze byt aj korok z lisovanej drte ale na dlhsiu niekolko rokov urcite nie lisovany korok prepusta relativne velke mnozstvo vzduchu do palenky co moze sposobit rokmi velke straty alkoholu ale starnutie palenky je zasa rychlejsie...

Částí mého dědictví byl i demižon slivovice z roku 1974. Když jsem chtěl prověřit kvalitu, abych věděl jestli má cenu ho dál skladovat, tak jsem se do něho nemohl dostat bez zničení špuntu. Byl seshora zamáznutý plastelínou, byl z jednoho kusu a byl výpary tak rozleptaný, že se při pokusu o vytažení rozpadl. Materiál byl dočista měkký, jak blato. Tekutina byla velmi kvalitní. Bylo to z rynglí - velká žlutá odrůda průměr asi 6 cm, která dozrávala naráz, nehnila a byla sladká jak med a úrodná tak, že se stromy strhaly. Zkrátka se ulámaly haluze a nepomohlo ani podepření. K mojí velké lítosti nevím jak se tato odrůda jmenovala. Slivovici jsem přefiltroval a uložil pro příští časy. Po této zkušenosti si myslím, že by špunt měl být nějak impregnován zespodu, třeba vyvařením v pečetním vosku nebo přes hrdlo natáhnout např. celofán a teprve pak zatlačit čepek a navrch nakapat vosk.

Dobrý den,

nemám v oblibě bílé pálenky a trochu koňaková chuť mi vyhovuje. Přidávám do demijonu dubové třísky cca 1x1cm. Raději než hobliny. Moje představa je, že v třískách zůstaně nějaké procento kyslíku pro pozvolnou oxidaci.

Nejvýraznější výsledky jsem měl tak, že jsem použil čersvé dubové dřevo. Vnitřní část kmínku. Přesušil, až trochu připálil, jsem ho v mikrovlnce. Takové dřevo obohatí pálenku o barvu i třísloviny už po cca 3 měsících. Pak dřevo vyjmu a pálenku nechám cca 3 měs dozrát. Pak mi vyhovuje.

Při použití dlouhodobě vyschlého dřeva nebo dřeva opakovaně použitého jsem mě výsledek uspokojil méně. Nebo musela být expozice daleko delší.

Po výše uvedené úpravě mí přátelé, pijící jinak běžné průmyslové kvalitnější lihoviny, nepoznali, zda se jedná o originální calvados nebo jablkovici :). Nu, nejsme sommelieři...

Mám však problém s ředěním na 40%. Někdy se jenně kalí (opalizuje), někdy zase ne, Máte doporučení, jakou vodu použít? Měkkou, tvrdší, převařenou...?

Díky za radu

Destilovanou.

Vodu pro ředění prohnat přes filtr Brita, Maxtra, apod. a převařit. Klidně při převáření do vody přidejte použité dubové chipsy (vznikne takový dubový čajíček bez rozpuštěného vzduchu a minerálů). Po vychladnutí lze použít, nebo dát do láhve na použití později dle potřeby.

Destilka je jednodušší, ale...

Díky za tipy, to zkusím

destilka problém neřešila. Možná je to reakce s tříslovinami z dubu. Dobrý nápad je povařit dub při převáření, možná se něco vysráží v této fázi.

Destilka z déle načaté láhve může obsahovat rozpuštěný vzduch, který po naředění sice způsobí mírný zákal, ale ten by měl po čase (pár dní) zmizet sám, jak se upraví množství rozpuštěného vzduchu vydýcháním nad hladinu směsi. Tj. destilovanou i převařenou vodu skladujte vždy tak, že z PETky vytlačíte přebytečný vzduch aby bublina nad hladinou byla co nejmenší.

Především, destilovaná voda je výjimečná tím, že téměř neobsahuje žádné kationy, zvláště ne ty z 2. skupiny Mendělejova systému. A vzduch se v destilované vodě asi trochu rozpouští, ale na zákalu nařeďovaného destilátu se nemůže podílet. Pokud nějaký zákal vzniká, tak je to způsobeno buďto přítomnými ovocnými vosky, což páleničáři moc dobře znají, nebo dokapovými komponentami. Obojí svědčí o ne dobře provedené 2D. slosar-petr@seznam.cz