Tento problém modrého a bílého zákalu souvisí s používáním měděného kotle nebo chladiče, které se v průběhu destilace dostaly do kontaktu s kyselým prostředím, ale důležité je i to, že tu hrál roli i čas. Tedy to zařízení nebylo nějaký čas předtím v provozu (bylo to tak?). A teď trochu chemie, protože to jinak nejde. Prvotně vzniklé měďnaté kationty, které jsou modré, prostě proto, že hexaaquoměďnatý kation je modrý... a na aniontu nezáleží. Může to být octan či jablečnan, vždy bude modrý. To, že se najednou vyskytuje bílá sraženina je způsobeno tím, že tyto měďnaté kationty byly zredukovány etanolem na jednomocnou měď, která je ovšem v tomto prostředí nerozpustná. Opět nezáleží na aniontu, přiznám se, že neznám jednomocnou sloučeninu mědi, která by byla v tomto prostředí rozpustná. Otázka je, co s tím? Filtrace za hlubokých teplot je jistým řešením, ale filtraci musíte dělat v mrazáku a obrnit se trpělivostí. Neznám součin rozpustnosti jednomocné mědi, tedy rovnováhu rozpustná-nerozpustná jednomocná měď při řekněme -18 °C. V každém případě bych doporučoval, po dokončené filtraci přidat řekněme při 20 °C, do destilátu (1l) čtvrt kávové lžičky bikarbonátu (jedlé soli) rozpuštěné ve velmi studené vodě (nebezpečí hydrolýzy v teplejší vodě) a nalít do destilátu. Hydrogenuhličitan měďný, pokud by tam byl, by se do týdne projevil sedimentujícím zákalem. slosar-petr@seznam.cz