Dobrý den,
tip na pálenku z cukrové řepy jsme dostali od profesionála v oboru s tím, že destilát je i ze zdravotního hlediska velice užitečný. Tohle byla asi jediná diskuze co se podařilo na interletnu najít a tak bych se chtěl podělit s ostatními o naši zkušenost. Za vzor jsme vzali příspěvek pana Lojzu a podle něj postupovali.
1) Čištění řepy - jedním slovem katastrofa. Drhnuli jsme to rejžákem, špatný. Na řepě v úžlabinách pořád zůstávala hlína. Zkusili jsme to ocelovým kartáčem, zase špatný. Furt tam něco zůstávalo. Jelikož jsme chtěli vyhnout příchuti po hlíně, jak tu někteří psali, tak jsme došli k závěru, že se to musí okrájet. Takže vstuní surovina byla 100% čistá.
2) Příprava před vařením a vaření - okrájenou řepu jsme rozřezali na malé plátky, aby provaření bylo evektivnější. Měli jsme k dispozici asi 25 l hrnec a odhadem do něj šlo 2/3 řepy a 1/3 vody. Vařili jsme to na otevřeném ohni asi 1/2 hodiny - až řepa byla pěkně měká. Poté jsme slili zvlášť vodu (nevylévat) a zvlášť řepu. Řepu jsme potom ještě rozsekali nástavcem na vrtačku (co se používá na míchání malty), takže vznikla pěkná kaše. Když už to šlo hůř, tak jsme do řepy dolévali zpět vodu. Tento postpu jsme opakovali ještě jednou. Takže výsledek byl necelých 50 litrů suroviny.
3) Chladnutí a kvašení - po rozdrcení řepy jsme vráliti zbytek vody zpět a celý sud nechali schladit na nižší teplotu, aby bylo možné aplikovat droždí. Ještě před přidáním drožní jsem si proměřil cukernatost roztoku a ukazovalo to 11%. Na těch necelých 50 litrů jsme dali 3 kostky (1 kostka = 42 g) a celý to znovu promíchali nástavcem na vrtačku. Pak se sud zabednil a dalo se bublátko. Kvašení na sebe nenechalo dlouho čekat a po chvíli sud vesele odfukoval Sud s řepou byl v technické místnosti (teplota kolem 23 C). I kvašení probíhalo dle informací v této diskuzi - začátek byl v neděli večer a v úterý ráno bylo hotovo, takže nějakých 36 hodin.
4) Destilace - ihned po ukočení kvašení jsme jeli do pálenice. Pálení probíhalo na klasickém kotli bez kolony, takže proces na 2 pálení. Při prvním páleni vzniklo asi 10 litrů lutru o průměrné lihovitosti kolem 20 %. Zajímavé bylo že lutr byl mléčné barvy. Při ochutnávce se nám křivily pusy. Po druhém pálení a následném naředění vznikly asi 4 litry 50% pálenky, která již měla čirou barvu.
Po zdegustování výsledné pálenky můžu říct, že vůbec není v puse vůbec cítit hlína, což je asi opravdu tím vstupním očištěním. Chuťově je to zajímavý zážitek a nemůžu říct že by to bylo odporné. Je to prostě jiné, než je člověk zvyklý. A pít se to dá. Uvidí se co se s tím stane dalším skladováním - uvažuji o barykování, nebo prostě jen to nechat pár let odležet.
A jak jste dopadli vy?
Děkuji zde za cenné přísvěpky, které nás směřovaly k cíli a ostatním přeji hodně zdaru.
Hynek a Michal.
