Ražná - ražovica

Zdravým páleničiari, nevie niekto dobrý recept na ražovicu? 

8 litrove vedro raze namocis do malej vanicky a zalejes teplou vodou na noc aby naboptnala. Potom ocedis a rozlozis na igelit zhruba na 2- 3 cm hrubku. Treba vlhcit a nechat v teple aby raz zacala klicit. Zhruba 2 cm klicky. Pozor nech nesplesni, musi byt v teple aby rychlejsie klicala.. Potom dat do suda, pridat 30 kg cukru, na kg 4litre vody. Premiesat a nechat kvasit pri teplote asi 20 st. celzia. Po 4-5 tyzdnoch kvas odmerat ci je vykvaseny.Pri prvom prepalovani tahat na 7, pri druhom na 20. Zaruka asi 30 l razovice. Je to odskusane a palenka je vyborna.

Urobiť dobrú ražovicu je umenie, a treba na to niekoľkoročné skúsenosti.Čakať že vám niekto dá iba tak dobrý recept je pošetilosť.Ani si nechcem predstaviť ako sa cítia konzumenti na druhý deň z výsledku tohoto receptu.Je mi ich úprimne ľúto. 

Tak nějak mi u toho receptu chybí, že klíčení žita ukončíme uvařením na "břečku". Klíčení je především enzymatický proces, který mění zásobní škroby na cukry. Bez převaření (nebo pasterace) přejde klíčení v hnilobu. Je jedno, jestli přidáte cukr, ale důležité je dát kvasinky a enzymy. Jaksi tam chybí celkový objem kvasu. Ale dejme tomu že litr žita je jeden Kg, pak by to bylo 40 litrů břečky + 30 kg cukru = 50% cukerný sirup s vlákninou. Bez toho přidaného cukru by to mohlo kvasit (8-12% sacharidů), ale s tak vysokým obsahem cukru...?

Standardně je v obilí tolik sacharidů, aby z jednoho kg zrna byl půlitr 52%ní lihoviny.

Výroba ražňovice zaujíma aj mňa, ale nerozumiem časti - " pridat 30 kg cukru, na kg 4litre vody " - je to dobre napisane??? Prosim upresniť...Ďakujem

ne, je to tradičně opisovaný nesmyslný recet nemající s žitnou (ražovicou) nic společného. Obilné pálenky nepotřebují doslazování, ale správné vedení sladu, jeho uvaření na mladinu a vykvasení. Až po počátek kvašení je to stejné jako výroba některých piv. Obecně je lepší, aby Vám pro první pokus destilace dodal nějaký hospodský slivky, proplach z trubek a zbytky ze dna sudů a zkusit "pivovici". Další napodobeninou je kvas vedený z rozmočeného chleba. Tam se trochu přislazuje na doplnění cukru spotřebovaního při kynutí chlebového těsta.

pokiaľ nevieš, tak raž neobsahuje cukor ale škrob. takže s týmto "receptom" môžeš namočiť a nechať vykvasiť aj dubovú kôru

Preto sa necháva obilnina kličit aby sa škrob zmenil za pomoci enzýmov na jednoduchší sacharid.Konkretne maltozu.Ja robím pálenku z kukuričného šrotu, jačmenneho,ražneho a pšeničného sladu. Takže : 50kg šrotovanej kukurice,5kg jačmenneho sladu,5kg ťažného a 5kg pšeničného sladu,2 kg ovsených vločiek.Slad zošrotovany.Plus kvasnice na výrobu whisky.200l vody.Enzym gluko amylaza - Zohrejem vodu na cca 80 stupňov a pridám kukuricu.Miešam a držím na teplote cca 45minut.Schladil na cca 62 stupňov a pridám slady.Držim na teplote cca 45minut a pridám enzým.Prevedieme jodovu skúšku.Ak je ok schladim na zakvasovu teplotu, prevzdušňujem kvas.Rozbehnem kvasnice a pridám do kvasu.Po cca 7-14 dní zmeriam a palim.Pušťam pri druhom pálenie max 40.Ostatne je dokap.Pálenka je to výborná.Zreje na chipsoch z amerického dubu.

cau - aj ja whisky ale zatial iba z cisteho jacmenneho sladu - otazky

1. co to je tazny slad
2. ak nedas enzym gluko amylazu - skusal si ci stiha amylaza v slade zmenit vsetok kukuricny skrob na jednoduche cukry? 

Pomerne dobrý recept len jedna zrada, ak dávaš šrot do teplejšiej vody ako 55 stupňov tak zhorkňe. Pridaj do 55 stupņovej vody šrot a potom zvíš teplotu na potrebnú pre enzýmy.myslím že 83 stup.