Provzdušňování jakéhokoliv destilátu jsem již před několika lety opustil pro celkově negativní výsledky. Nejde až tak o to, že se zvýší tenze ethylalkoholu nad hladinou, což vede pochopitelně ke ztrátám (dále Henryho zákon). S touto skutečností jsem předem počítal, problém spočíval především v tom, že s jistými pachy, které jsou vlastní každému čerstvému destilátu byly z destilátu (jakéhokoliv) ve značné míře odstraněny i přirozené vůně a to na věčné časy a nikdy jinak. Výsledkem byl pravda chuťově srovnaný, kulatý a jemný destilát, který ovšem v ovocné vůni zcela propadl. Naráz tak můžete připravit 3-4 letou třešňovici nebo meruňkovici, tedy destiláty, které již po 3 letech citelně ztrácejí ve vůni, nikoliv však v chuti. Zajímavé je, že jablka či hrušky provzdušňováním tolik netratí, u švestek jak kdy. Rozhodně je obecně lepší uchovávat destilát v otevřené, skleněné nádobě lehce přikrytý mulou, souhlasím. Kde jsou ty časy, kdy jsem se snažil nařeďovat destiláty ozonovou vodou, to je ještě děsivější než-li ten nejvýkonější kompresor. To uděláte z kdejakého destilátu vodku. slosar-petr@seznam.cz
