destilační přístroj

Ty teploty varu metanolu a etanolu jsou tabulkové a platí pro 100% čisté alkoholy, ale protože této čistoty nelze dosáhnout a i při druhém přepalu jde alkohol čistý tak z 80% a zbytek je voda a další látky, určitě budou teploty aspoň o 10°C výš než 64°C pro metanol a 78°C pro etanol....
Každopádně bych vylil první 1-2% z celkového objemu, víc ne. Na metanol jsou nejhorší stopky z hrušek.
Bohužel v pěstitelských pálenicích první litr, který vychází je poslední litr toho, kdo pálil přede mnou  a pokud to ždímal až do kyselky...., metanol jde až s druhým litrem a ještě jsem v pálenici neviděl člověka, který by vylil dva litry?!? Jinak chlastu zdar a dobré k(g)ořalce obzvlášť.

Co se týče metanolu v kořalce, jeho původ je dvojí. Jednak vzniká jako vedlejší produkt etanolového kvašení, tedy je v stopách v každém lihu i víně. Nevadí, je ho tam málo, navíc v organizmu obsazuje stejné receptory, takže přítomnost nadbytku etanolu jeho přípůadný škodlivý účinek eliminuje.
  Horší je druhý zdroj. Metanol vzniká suchou destilací celulozy, v praxi tedy tedy připálením dřeva,  pecek, stopek, ale v menším i jader a slupek. Chutná stejně jako etanol. Proto je třeba kvasem míchat, anebo raději pálitj jen tekutý podíl. Z vyšších alkoholů (přiboudliny) oddestilovaných při vyšší teplotě koncem pálení akorát smrdí pálenka bolí hlava, jinak významně neškodí.
  Na katalytický efekt mědi, reakci měděnky, zinku či železných pilin bych nespoléhal.  Aktivní uhlí je dobré, nejdřív však sebere vůni, smrad už hůře.

No jsou tu různé dohady o teplotách.Moje zkušenost je -záleží na druhu zařízení a použitého příslušenství.Mě začíná kapat při 92 nechám odkapat 2 deci(vyleju) a jedu na čisto.První do 20% a druhé do 55%.Začátek a konec nechávám do dalšího pálení.Kvas bez cukru je kvalitnější i když méně výtěžný,ale kvalita je kvalita.Pokud se ze mě stane notorik budu palit i z cukru,ale to je už o závislosti.S

Vidím zde velkou diskusi o pálení, a proto bych chtěl požádat o radu. Jsem naprostý laik,sám nepálím a momentálně mám připravený kvas, který si nechávám vypálit přes známého. Ze svého okolí slyším spustu protiřečících rad jak na to. Spousta názorů se zejména týká druhého pálení, a to, kdy pálení ukončit (při kolika %). Někdo říká,že jak už jde cca 40%, tak konec a výsledný destilát již naředit podle chuti a vlastního požadavku. Jiní zase tvrdí, že to nechávají téct tak dlouho (třeba až na 10%), dokud výsledný destilát nemá právě těch 55-52%. Je to můj první kvas (a zdá se být dobrý) a nerad bych výsledek kvůli "neumětelství" zhatil při pálení. Dík, Radek.

V pálenici jedou napoprve do 5-10% a napodruhé - to záleží na chuti, ale pod 35% je potřeba už koštovat, aby to nebylo kyselé, někdy jde příjemná sladká voda i do 20%, ale z toho někdy při 35% začíná jít kyselka...Dobrou chuť

Je třeba říct, že jednoduché pálení systém kotel chladič už z principu alkohol z kvasu a od nežádoucích příměsí nijak zvlášť neodděluje. Hlavně při druhém pálení je množství předkapu určováno spíše množstvím nežádoucích nízkovroucích příměsí a stejně tak doba, kdy je pálení ukončeno. I když tam ještě nějaký etanol teče, množství nežádoucích příměsí je tam už takové, že by pálenka pak měla charakter jakési chlebové samohonky. Proto je velice důležité mít kvalitní kvas, kdy je možné začít jímat dříve a končit později a tím z kvasu získat víc. Musí se taky destilovat pomalu. Účinnost pálení zvyšuje deflegmátor, v něm se páry zase částečně zkapalní a pak znova vypaří, případně deflegmátor s náplní typu třeba keramických kroužků, kde to zkapalnění a vypaření může být několikrát po sobě. A to už pomalu přechází v destilační kolonu a v pálenici taková kolona umožňuje získat hotovou pálenku jedním vypálením, kdy kvalita oddělení žádoucího etanolu od nežádoucího metanolu, přiboudliny a dalších odpovídá několikanásobnému jednoduchému pálení. Nevím ale, jak dalece je teplota "varu" žádoucí ovocné vůně podobná teplotě varu etanolu, destilační kolona sice může pomoct vytáhnout z kvasu větší procento alkoholu než jednoduché pálení, ale zároveň může tu žádoucí vůni nechat spíše  v odpadu.  U vypálené pálenky je potom důležité stárnutí, pálenka se nechá třeba v demižónu nalitá do cca 2 /3, aby měla velkou hladinu a nezazátkovaná nebo zazátkovaná jen napůl po nějakou dobu dny až týdny v nějaké chladnější místnosti bez zápachu. Pálenka ztratí sice nějaké procento, ale zároveň se její chuť výrazně zjemní. teprve pak se ředí na konečnou koncentraci. Kvalita se posuzuje naředěním na koncentraci cca 10 % kvalitní stolní vodou nebo třeba minerálkou, při takové koncentraci nejsou pachuti překryty etanolem a porovnává se se standartem, v nejhorším případě třeba levnou a dražší kupovanou pálenkou. Jinak platí, stejně jako u vína, že k znalostem v tomto oboru se člověk musí propít.

Z pálení nedělejte žádnou vědu, zkušený palič Vám v pálenici přičuchne ke kvasu, ochutná ho a řekne Vám rovnou, při jaké koncentraci asi začít jímat a při jaké ukončit.  Jestli chcete získat zkušenosti, musíte ale ochutnávat sám. A případně ty údaje od paliče korigovat. Jinak nevím jak teď, kdysi si předkap a další, prostě to, co vyteklo při druhé destilaci a mělo na pití příliš velké množství nežádoucích příměsí bralo jako venkovní mazání pro starší lidi na klouby jako alternativa Alpy.

tak s tímhle nic jiného než souhlas, polemizoval bych o době ředění, tedy raději ihned po vypálení (omezím tím možnost zákalu) a pozor vodu do pálenky za stálého míchání, taky bacha na stejnou teplotu obou látek.  

Nalejete-li vodu do pálenky bez míchání, může se zakalit ale do druhého dne zákal zmizí. Totéž platí o rozdílné teplotě vody a slivovice.
  Jestli je lepší ředit čerstvou nebo až odvětralou slivovici, neumím říci. Sám ředím čerstvou, při výpočtu výsledné koncentrace ovšem počítám se ztrátou cca 2% lihu odvětráním.

Já souhlasím s panem 242146. Nelze přesně říci, kdy se má skončit. Bohužel, nebo bohudík ,to obvykle řídí páleník. Ten je obvykle placen podle litrů vydestilovaného alkoholu nikoli vody. Proto se mu nevyplatí destilovat vodu s 10% alkoholu, zejména, čekají-li další kunčofti. Většinou proto radí ukončit pálení dříve, když teče čtyřicítka a výsledný destilát doředit vodou. To může sice kořalce prospět, ale jen tehdy, pokud kvas byl zoxydovaný, zoctovatělý, či nasmrádlý propionovým a máselným kvašením. Kvalitní kvas, zejména z voňavého dražšího ovoce - meruňky, broskve, třešně, švestky - však pouštějí hlavní aroma právě ke konci pálení. Pokuid páleník ukončí destilaci při 40% a ani to, co zrovna teče neocháutná, není to dobrý páleník, navíc alibista.

Může mně někdo napsat, jak vypadá ten deflegmátor (případně, kde by se dal pořídit) , o kterém se píše v několika příspěvcích? Já jsem ještě ze staré školy (kotel - chladič) a nikde jsem toto zařízení neviděl.... Děkuji