destilační přístroj
|
|
|
|
host - 250.231 (?) 1.11.2007 10:03
Radku nevím odkud berete tyto hodnoty: Nedokážu si dost dobře představit, jak by vnitřní nádoba odolala tlaku několik atmosfér, který by tam vznikal (120°C...2atm, 130°C...2,7atm)
Při použití vody jsou přetlaky jen v desetinách atm jak jsem uvedl již výše ane 2 - 2,7 atm jak uvádíte. Přetlak vzduchem 1,5 atm je jenom zkušební a to za studena před spuštěním kotle, a to nádoba musí vydržet. Teplota varu vody při absolutním tlaku je následovná:
1*105 =99.6°C,
1,2 *105= 104,9 °C
1,4 *105= 109,4 °C
1,6 *105= 113,5 °C
Přetlak v nádobě během destilace by neměl přesáhnout 0,5 atm a věřte, že to poteče hodně rychle.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 250.231 (?), 31.10.2007 14:22
Destilovaná voda je jako medium dostačujíci. Ale pozor jedná se o tlakovou nádobu a tomu musí odpovídat i její provedení. Přetlak činí okolo 0,4 -0,6 bar. V soustavě musí být pojistný ventil nastavený na těch cca 0,6 bar a pak ventil pro nasátí vzduchu při chladnutí kotle, protože vznikající vakuum je pro kotel horší než přetlak. Před uvedením do provozu by se měla provést tlaková zkouška za studena tlakem 3x vyšším tedy okolo 1,5 bar. Vyhřívaný dvojitý plášť stačí udělat jen do cca 2/3 výšky kotle, nahoře je pak jednoplášť.
|
|
|
|
|
|
|
host - 250.5 (?), 1.11.2007 7:57
Nedokážu si dost dobře představit, jak by vnitřní nádoba odolala tlaku několik atmosfér, který by tam vznikal (120°C...2atm, 130°C...2,7atm), venkovní ano, pokud by neměla rovné dno, ale kulové. Rozdíl teplot mezi médiem a tím, co pálíme musí být co největší, aby docházelo k prostupu tepla dovniř, jinak by voda vařila a slivovice by sotva ukapávala...v lepším případě. Vnitřní nádoba by se určitě tlakem deformovala. Fyzikálně trafoolej je určitě dobrý, protože má vyšší bod varu než třeba motorové oleje. Radek
|
|
|
|
|
|
|
host - 250.231 (?), 1.11.2007 10:03
Radku nevím odkud berete tyto hodnoty: Nedokážu si dost dobře představit, jak by vnitřní nádoba odolala tlaku několik atmosfér, který by tam vznikal (120°C...2atm, 130°C...2,7atm)
Při použití vody jsou přetlaky jen v desetinách atm jak jsem uvedl již výše ane 2 - 2,7 atm jak uvádíte. Přetlak vzduchem 1,5 atm je jenom zkušební a to za studena před spuštěním kotle, a to nádoba musí vydržet. Teplota varu vody při absolutním tlaku je následovná:
1*105 =99.6°C,
1,2 *105= 104,9 °C
1,4 *105= 109,4 °C
1,6 *105= 113,5 °C
Přetlak v nádobě během destilace by neměl přesáhnout 0,5 atm a věřte, že to poteče hodně rychle.
|
|
|
|
|
|
|
host - 250.231 (?), 1.11.2007 11:26
Ještě přidávám odkaz na armaturu pro vařáky od pana Janči.
Jedná s o nalévací trychtýř s ventilem vakua, pojistným ventilem nastaveným na 0,55 atm a manometrem do 1 atm. To je vše co stači ke dvouplášti připojit. Armatura se umístí nad hladinu, kterou musí určovat ventil v její výšce.
|
|
|
|
|
|
|
host - 242.146 (?), 2.11.2007 15:10
Viděl jsem kotel s olejovým médiem, na teploměru oleje bylo při pálení 170°C a při této teplotě z 90l kotle teklo asi 10l za hodinu. Olej sice nepředává teplo tak rychle jako voda, ale myslel jsem, že teplota vody by měla být aspoň 120°C i více, asi se mýlím. I tak by mně zajímala nádoba(konstrukce), která vydrží přetlak 150kPa, myslím tím vnitřní nádobu, venkovní nemá problém. Radek
|
|
|
|
|
|
|
host - 250.231 (?), 5.11.2007 13:52
Kotel o vnitřním průměru 580 mm, vnější průměr pláště 630 mm a výška topného pláště je 360 mm,celková výška uvnitř je 520 mm, dává při teplotě vody cca 110°C také těch 10l za hodinu, olej opravdu není potřeba. Dno vnitřní nádoby je středem vypuklé a síla nerezevého plechu je 2 mm. Přetlak 1,5 bar za studena není žádný problém.
|
|
|
|
|
|
|
host - 242.146 (?), 5.11.2007 16:26
Dvojka nerezka na těch 36 cm se asi opravdu moc neprohne, já si totiž vždy, když přemýšlím o kotli, představuji měď 1mm i tenší... Radek
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 250.231 (?), 7.11.2007 7:23
Včera jsem změřil zbytek plechu a je to 1,5 mm austenitická nerez, omlouvám se za původní nepřesnou informaci. Měď tenčí než 1mm mi přijde na kotlovinu málo, hlavně z důvodu, že v kyselém prostředí se postupně spotřebováva (rozpouští). Také s pevnostního hlediska bude potřeba na dvouplášť neco silnějšího.
|
|
|
|
|
|
|
host - 166.22 (?), 29.10.2007 18:06
Ahoj chtěl jsem se zeptat jen Stana... ty hrušky cukernatost 5 lihovost 12... byl tam pridany nějaký cukr?
|
|
|
|
|
|
|
host - 75.229 (?), 29.10.2007 20:07
Cukernatost 5 a lihov. 12 není u hrušek, ale u jablečného moštu, cukr jsem nepřidával, mošt měl na počátku 13.5 cukernatost. U hrušek , to je ten druhý údaj jsem přidal na 50 l 2 kg nerafinovaného, hnědého cukru. S těmi to bylo složitější hektické zakládání, neměřená cukernatost, místo mačkání krájení atd. z těch mám obavy jak dopadnou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|