destilační přístroj

Mohu-li porovnat organolepticky slivovoci - ze stejně připraveného kvasu - z palírny s rektifikační kolonou (Jevíčko) a klasický dvoukotel (Biskupice), žádný zřetelný rozdíl nepozoruji.
   Rozdělení aromat deflegmátorem je možné a pravděpodobné, na výsledku by to ale nemělo být poznat, pálenka se (kromě výskočků a přiboudliny) vždy slévá do jednoho objemu a v něm se jednotlivé těkavé frakce zase smísí.

No, take mohou pouzivat prisady dochucovadla jako jine vyrobny, v semtine jsme je delali.

Tady se plete více pojmů.  Destilace pálenky v pálenici je obvykle takzvaná diskontinuální destilace. Znamená to, že do zařízení se hned na začátku za studena vloží celá dávka kvasu a postupně se zahřívá a destiluje až do takové teploty, kdy je pálení hotovo. V jímací nádobě je potom směs všeho nebo je destilát rozdělen na frakce podle toho, jak natéká.  Ale destilační nebo rektifikační kolona funguje jako kontinuální destilace. Kolona s mnoha patry se zaplní dávkou destilované směsi a začne zahřívat tak dlouho, až se uvede do stabilního stavu.  Jak se uvede do stabilního stavu, nahoře nebo na příslušném patře se odpouští průběžně výsledný produkt a dole nebo někde jinde zároveň přitéká destilovaná směs.  Kolona takhle může fungovat libovolně dlouho za předpokladu, že z destilované směsi se při ohřevu v koloně nesráží tuhé látky, které by kolonu ucpávaly.

Pokud se tedy v pálenici přidá do kotle kvas najednou nebo třeba ve dvou dávkách a postupně se zahřívá, není rektifikační kolona nahoře na kotli rektifikační kolonou, ale prostě zesíleným deflegmátorem, který podstatně zesiluje rozdělovací schopnost klasické destilace - pálení.

Škoda že tu nebyla rada na druhák z ořechovky dřív. Dnes velice lituji, že jsem neudělal toholo likéru více. Mám jen 4 dávky podle mého receptu a už včera mě napadlo, zda bych nenatrhal další ořechy, mám jedny hodně pozdně dozrávající. No ale nevím, zda se zráním ořechů netvoří nějaké látky tělu nevhodné. Možná by mohl poradit pan Vysloužil. Tento likér řadím k jednomu z nejlepších jaké jsem kdy pil. Musím si ho pochválit jak se mi letos povedl. Škoda že nejde ochutnat po internetu. VašekB

Žádné zdraví škodlivé látky v dozrávajících ořeších nejsou, aromatických hořčin, které dělají z ořechovky to pravé ořechové, je ovšem taky podstatně méně. Receptury doporučují v případě prošvihnutí správného červnového termínu "měkké zralosti" použít jen nejpovrchnější oloupanou slupku. V tuto dobu už je ale asi dost pozdě.
Nicméně, nevidím důvod, proč to nezkusit. Chybějící hořkost a aroma lze doplnit pelyňkem, kardamonem a jiným kořením. Třeba objevíte novou chuť a proslavíte se jako pánové Becher a Stock.

Kdo zná vyprávění pana Menšíka, určitě si vzpomene na  "vománkové víno".  Tam také přidávali různé bylinky, až vznikl prapodivný lektvar... To bych pak i ráda ochutnala. Daniela.

Pokud si vzpominám, Menšíkova historka "Vománkový víno" byla o svítícím hovnu

No, to máte pravdu, ale že to hovno svítilo přičítali tomu, co pili - a to bylo vománkový víno. Mimochodem v Menšíkově podání úžasné vyprávění... Daniela.

Nevíte paní Danielo, jak se to vománkové víno dělá?

Nevím, zda to v tomto řádku bude správně umístěné, ale příznivci destilačního přístroje to najdou kdekoliv.

Píši k dotazu na použití zralých ořechů pro výrobu likéru, kterého jsem ve správné době nedozrálých plodů udělal moc málo, tedy jen asi 8 litrů. Po dotazu na pana Vysloužila, jsem na jeho radu oloupal ořechy škrabáčkem na brambory a použil jenom slabou slupku. Ořechy už byly skoro tak zralé, že možná po týdu či dvou by slupka praskla. Jinak jsem postupoval podle receptu který jsem dal malinko výše. No a opět to je výborné pití. Každá návštěva si dá, dokonce i manželka přesto že je odpůrcem jakéhokoliv alkoholu si dá také. Takže všem doporučuji vyzkoušení receptu na "Ořechový likér"  VašekB