destilační přístroj

Tak to před vámi smekám. Český človíček si poradí se vším. Raděj mlčím, svým názorem jsem mohl odradit spoustu lidí o zkoušení. Děkuji,  jsem zase chytřejší.  VašekB

Jestli to není tajemství jak se to s tím vápnem dělá ?

UHLIČITAN VÁPENATÝ alias mleté nehašené vápno - bílý prášek, který slouží ke snížení kyselosti v moště a víně (kořalce).
Z potřebného množství oddělíme 10%, jím přelijeme uhličitan vápenatý a rozmícháme na hustou, kašovitou hmotu. Pak se za stálého míchání pomalu připouští zbytek odděleného moštu, aby doba připouštění byla asi 20 minut. Stálým mícháním podporujeme unikání oxidu uhličitého.
Závěrem se sraženina co nejrychleji od oddělené části moštu odfiltruje nebo odstředí. V malém je možná pouhá dekantace moštu od sraženiny.
(mně se nic nesrazilo, akorát zakalilo, proto jsem vyčeřil bentonitem)

podle tohoto odkazu je dobré přidat vápno rovnou do kvasu, nebo do lutru po prvním přepálení.

dávkoval jsem 2gramy na 18ltr kořaly (cca 0,1kg na 100ltr)

Byl bych s tou alchymií opatrnější.
Za prvé. Mleté nehašené vápnou není uhličitan, nýbrž oxid vápenatý. Po vyhašení se z něj stane hydroxin. Jejich reaktivita a zásaditost jsou hodně odlišné.
Pravda, někdy se používá k neutralizaci hroznových vín strážený uhličitan vápenatý (calcium carbonicum precipitatum). Chemicky podobný je mletý vápenec, ten ale není čistý, proto bych jej vůbec neradil.
Za druhé. Jiné mošty, než vinný z ušlechtilých odrůd obsahují i jiné organické kyseliny než vinnou. Vzniklý vínan se skutečně vysráží, jiné soli - např. jablečnan však nikoli, jsou rozpustné a svou chutí kvalitu moštu, potažmo vína  ještě zhorší. Nesmíme si taky plést kyseliny, které jsou v ovoci (vinná, ctronová, jablečná s kyselinami vzniklými nesprávným kvašením (octová, propionova, mléčná, aj).
Pravda, nakyslé kvasy se páleným vápnem do jisté míry vylepšit dají, vápenaté soli obvykle netěkají, takže je nepředestilujeme, určitě je ale lepší povrchové ztvrdlé a zkyslé vrstvy (beru tak 10 cm) před pálením odstranit.

Mleté nehašené vápno je v podstatě pálený mletý vápenec. Takže těch nečistot tam bude zhruba stejně. Problém všech těch vápenců je ten, že při reakci s kyselinou dochází ke vzniků zápachů.  Takže je vhodné používat rovnou chemikálie, třeba ten srážený vápenec, určitě ale by stačil třeba jen roztok čistého třeba hydroxidu sodného a úroveň neutralizace sledovat indikátorem, třeba lakmusovými papírky. Taky počítat s tím,  že se vápenatá sůl kyselin srazí a odstraní z kvasu není přesné. V kvasu je směs hodně kyselin a hodně z nich má vápenaté soli rozpustné. Kyselina octová, která  je těkavá a destilací proto zůstává v lihu má právě ty vápenaté soli rozpustné.  Jiné kyseliny, které mohou být v kvasu, jsou netěkavé, a mají právě na kvalitu kvasu zlepšující vliv, protože vážou ve formě esterů vyšší alkoholy z takzvané přiboudliny.  Kvalita kvasu se takhle zlepšuje právě třeba přidáváním kyseliny citrónové.  Já bych neutralizoval jen pokud je kvas silně zoctovatělý a kdy by alternativa byla jeho vylití a to ne rovnou kvas, ale destilát po prvním pálení.

Tomáte pravdu, jenže právě tím vypálením vápence (uhličitanu) se výrazně změní jeho vlastnosti (alkalita, reaktivita) i chemická struktura (oxid, s vodou hydroxid). Jinak je to tak jak píšete.
   Já odobně bych zkyslý i nasmrádlý kvas, stejně jako lajtr vylil. Špičkovou kořalku chemickými zásahy těžko vyrobíme a játra mám jen jedny.

tady f.
použil jsem hydroxid. podle návodu měla vzniknout sraženina, ta nevznikla, jenom zákal. proto ten bentonit. subjektivně mi přijde, že ten zásah p om ohl. pálnka není výstavní, ale ani ne do hnoje či ostřikovvače. A původní kvastakynebyl úplný ocet. hoboček co smrděl po aldehydu a octem, ten jsem vylil, tím bych všecko pokazil.

a po zkušení bych to vypálil i teď.

uctivě,f.

ja nevim,ale kdyz bych udelal nejakou kyselku,tak bych se tim ani nezabyval. jednou mi muj znamej prinesl nejakou sracku a radeji sem ji vypalil a dal svoji. ta jeho skoncila v kanalu.podle me,musi mit dobry kvas i dobrou chut.ze spatne pripravy neudelate dobry destilat.jinak ja na zaver pred filtraci uhli davam trosku bikarbonat sodny(jedlou sodu)je to lepsi a i zjemni. da se rici,ze 70% destilat ma pak jeste lepsi pozivatelnost nez nejaka 40%karbopurova vonavka z kramu.sami vite,ze nelze udelat destilat takovy jako se prodava v kramech,co se tyka chuti a ja vim,ze toho dosahuji pridavanim prichuti a tresti.delal sem totiz v pardubicich,kde se tyhle sragory vyrabely pro pro potravinarsky prumysl

Všechno se tím určitě nedá zlepšit, co je prostě mizerné, je mizerné. Ale trochu špatné se tím dá vylepšit.  Nikdy není od věci třeba začít jímat o nějaký litřík později a skončit o nějaký litřík dříve nebo prostě ty první a poslední půllitříky jímat zvlášť do flašek, pokud to při pálení jde a potom v klidu doma určit, co ještě může jít na "vnitřní mazání" do pálenky a co už jen na vnější mazání "staříčkovi na kolena" místo alpy. Případně pokud to je možné pálit ještě jednou.

Čekám každý den a nic. Pitvalo se téma kvasů a nepvoedlo se mi ho převézt sem. Jen doufám, že ho tam zase někdo nebude křísit a napíše to sem. Mám další novou knihu. VašekB