Po ročním používání polské destilační kolony musím dospět k závěru, že to mají dobře vymyšleno. Pokusím se zde detailně popsat roční testování polské dvouplášťové kolony o objemu 50 litrů se 6 chladícími prsty v horní části kolony a dvěma odkalovači, na elektřinu, tuším 3,4 kw, a k tomu řídící jednotka se dvěma čidly. Za rok testování mi prošlo sudem zhruba 1600 litrů mače - 40 pálení, na kterých jsem strávil odhadem 250 hodin... To je myslím na uživatelskou recenzi více, než dost.
S myšlenkou vlastní pálenky jsem si dlouho pohrával. Nicméně jsem nenašel dost odvahy k tomu investovat a bál jsem se i trochu potenciálních hrozeb. Každopádně jsem se v červnu 2018 rozhodl zainvestovat a poslat do polska 24 tisíc korun českých. Kolona dorazila cca po třech týdnech od objednání. Dovezl kurýr na dobírku. Kolonu jsem bez větších komplikací dal do kupy, dolil glykol dle návodu vyvřil octem a a už se pomalu těšil na první testování. Celkové zpacování se mi jevilo vynikající, nerezové provedení. Paráda... Na poláky až podezřele kvalitní.
Loňská úroda ovoce byla nadměrná ve všech směrech, nestíhal jsem kupovat prázdné sudy, natož sbírat ovoce. Švestky, hrušky, jablka, špendliky, dokonce jsem se dostal i k banánům, ananasu, datlím a podobným exotikám.
Od výrobce mi ještě po telefonické domluvě bylo doporučeno nastavit na koloně teplotu 86°C, na sudu pak 98°C. Takže po prvním vykvašení hrušek jsem na to s nadšením hupsnul. Pálenka začala téct v koncentraci okolo 85%. Pálenka tekla chutově luxusní. Sladká, bez ocasů…, nádherně voněla. - jenže ji vyteklo málo. Cca cca litr ze 40 litrů mače Po konzultacích se zdatnějšími a zkušenějšími paliči mi bylo doporučeno odřezat odkalovače a vyřezat chladící prsty – to mi bylo proti srsti. Proč??? Vždyť to tam z nějakého důvodu musí být. Ještě, že jsem tak neučinil, to ale až později. Další radou bylo zvýšit teplotu na koloně. To se zdálo být jako dobrý nápad. Sud začal více topit a pálenka se začala valit… zhruba tak do teploty 88-89°C na koloně. Jenže už to nebyla tak voňová a dobrá pálenka. Říkal jsem si, vyšší teplota, odpařují se jiné látky. Pálenku jsem sbíral cca do 60% - to ještě bylo dobré, ale při teplotě nad 89°C na koloně již začala téct zakalená a smradlavá věc… postupem času jsem zkoušel zateplit sud, aby tolik netopil a tím bych zvýšil výtěžnost – nepomohlo. Zateplil jsem celou část kolony (vyjma samotného chladiče). Výtěžnost se malinko zvětšila, ale bohužel se mi nepodařilo odstranit ty divné smrady při vyšších teplotách. 90 stupňu ale na koloně přeci není tolik… asi to hold tak má být. Ale stále mi neseděla ta výtěžnost. Byla malá okolo 4-5 litrů na 100 i u sladkých mačů, kde byla cukernatost i 22% brix.
V další fázi jsem sbíral ono jádro do 86 stupňu nahoře na koloně a to co vyteklo při vyšších teplotách jsem pak přepaloval v papiňáku doma na kamnech… To pomohlo také zvýšit výtěžnost, ale přišlo mi, že jsem přišel o hodně vonných látek a aromat... Stejně mi to nedalo! Musím něco dělat špatně…
Začal jsem tedy minulý týden opět od začátku. Zapojil jsem kolonu, nastavil původní doporučenou hodnotu.. První hrušky vesele dokvasily, a tak se šlo na věc. Stejný průběh jako před rokem. Vytekl cca 1 litr 80% pálenky, pak sud přestal topit, teploty nahoře na koloně 85 – 85,5 stupně, na sudu 92 stupňů… a už to jen kapalo… Věčnost… než by nakapal litr, propálil bych reaktor v temelínu… Připojil jsem tedy do chladícího systému studené prsty (reflux) a poslal do nich vodu pootevřeným ventilem. Zvláštním okruhem na druhé čerpadlo. První čerpadlo mi z jiného sudu chladí samotný chladič. Stačil jen doslova čůrek na to, aby se horní část kolony schladila na tplotu okolo 80 stuňu. V tu chvíli dostala řídící jednotka informaci, že je na koloně nízká teplota, přitopila a v tu ráno to začalo téct proudem… sud si přitápel opět do doby, než na koloně nebylo 85 stupňů. Pálenka tekla stále 75-80%, stejně voňava a vyteklo jí ještě dalších litr a půl… Tzn. Z cca 40 kilo mače (z jedné bečky) vyteklo nakonec 2,5 litru 78% pálenky. Vždy když přestala pálenka téct, pootevřel jsem ventil na refluxu a poslal do něho více vody. Stačilo jen o trošičku, aby se vršek ochladil o 2-3 stupně. To vedlo zase k přitopení… Přes teplotu 86 stupňu se ale ve výsledku do finálního produktu nedostalo nic, s čím jsem bojoval v uplynulém roce – různé přiboudliny, smrady a podobně. A hlavně, co mě překvapilo – stále tekla vysokoprocentní pálenka... Nedocházelo ke snižování volume... To chlazení nahoře má prostě stvůj význam - argumenty o tom, že jsou k ničemu už mi nikdo nevyvrátí.
Musím přiznat, že rozuzlení, resp. to, jak to má fungovat je ve skutečnosti velmi jednoduché. Díky chlazení refluxu můžete topit pod kotlem jak chcete. Důležité je udržet teplotu nahoře na koloně v rozmezí 85-86 stuňů…
Z odkalovačů vždy vyleju z jednoho pálení tak pullitru šedivého humusu.
Ať si tu říká kdo chce a co chce – mají to vymyšleno dobře. Názory některých, aby vyřezali studené prsty a odstranili odkalovače jsou nesmysl. Nebráním se otevřené diskusi. Mám radost z toho, že jsem po roce a po vypálení celkem velkého množství (40 várek) nakonec přišel na to, jak se to má dělat. Jeden starý palič mi řekl, že pálení je celoživotní zkoušení. Každý uživatel se musí naučit pracovat se systémem, který má… Určitě ještě pujde ledascos vylepšit – co se týče nakládání, výběr druhu ovoce a pod, ale s kolonou jsme si to myslím již vysvětlili… Resp. ona to vysvětlila mě.
Když se nad tím ted´ zamyslím, je to opravdu jednoduché. Co se týče bubáku jménem methanol – tak k to mu jsem zde již vkládal výsledky analýzy z plynového chromatografu, kde je jasné, že i po vypití úkapu není možné, aby se někomu něco stalo…
Funkci odkalovačů ještě nedokážu úplně pochytit, ale podle mého ochlazují to minimum přiboudliny, co se dostatne přes reflux v plynném skupenství. V odkalovači se to ochladí, zkapalní a do chladiče pak jdou už jen ty dobroty, na které čekáme :)