Přesazení cca 7 letého ořešáku

Ano, sedmiletý ořešák může být sedm let na stanovišti od přesazení ze školky stejně tak jako součtem doby strávené ve školce a na trvalém stanivišti. Podle průměru kmínku nad 5 cm je jasné, že jde o stáří "školka + 7 let". Tedy stromek odpovídající velikosti náhodného desetiletého semenáče. Protože i tříleté špičáky*) se špatně ujímají, je potřeba styl přesazení desetiletého kořenového balu provést s péčí jak jsem to popsal výše. Z toho by vycházela kalkulace cenové nabídky, pokud by to po mě někdo požadoval. No, ale pokud přesazujete vytržené ořešáky běžně, napište procento ujmutí a já možná přehodnotím svůj přístup.

*) V prvním roce od roubování naroste ořešák do výšky 30 cm. Na zimu místo roubování přihrneme, abychom ho chránili před mrazem. V dalším roce na začátku června odstraníme ostrými nůžkami plané výhony rostoucí pod místem štěpování z podnože. Ošetření roubu spočívá v tom, že vybereme jeden nejrovnější silný výhon, který ponecháme a přivážeme ho k opoře. Během vegetace druhého roku narostou stromky do výšky cca 150 cm. V měsíci srpnu odstraníme ze špičáku veškerý předčasný obrost, abychom měli krásný rovný kmen. Takto upravená rostlina je schopna po přirozeném opadu listu na podzim k přesazení na trvalé stanoviště. (zdroj).

Několik i větších ořešáků jsem úspěšně přestěhoval. Buď sám nebo jsem u toho "asistoval".
Co se týká ujímání ořešáků ze školek moc zkušeností nemám, vysadil jsem jen čtyři. A všechny rostou.
Jinak v rybízové plantáži a na viničce nechávám ořechové semenáče volně vyrůstat a kolega si je pak sadí do lesa a na meze. Kořenové baly nijak neřešíme, mezi keři to většinou není ani možné a ujímavost je dobrá. Pokud nějaký stromek uhyne je to vinou zvěře.

Rafael. 

Je-li prvotním plánem odstranit náhodný semenáč z vinice, tak i ujímavost 50% je zajímavá. Jenže tazatel chce přesazovat na jistotu a s předpokladem rychlejšího nástupu do plodnosti, než by bylo výsadbou nového stromku. Ale lze předpokládat, že trháte tak 4-5 leté semenáče, protože u starších by jste asi na vinici likvidoval nějaké ty hlavy kvůli zastínění.

Několik i větších ořešáků jsem úspěšně přestěhoval. Buď sám nebo jsem u
toho "asistoval".

Tím myslím větších než myslí tazatel. Jednalo se o již plodící semenáče zajímavých vlastností. A všechny se ujaly a z toho šoku se vzpamatovaly daleko dřív než by do té velikosti dorostly koupené stromky. Pravdou, ale je, že zpočátku živořily a vypadaly příšerně.
Ale prioritně jsem to nedělal abych ušetřil čas nebo peníze, ale hlavně proto, že u těch semenáčů byla zaručena mrazuvzdornost a jakost ořechů. A semenáč je přece jen celkově vitálnější než roubovanec. Myslím dlouhověkostí a vzrůstem.
*
(Jeden živoří dodnes, přes 50 let, ale toho si držím z nostalgie protože jsem ho údajně vysadil ve 4 létech. Ten byl přestěhován 4x protože všude namrzal. Plody mizerné, vzrůst zakrslý, ale zbavit se ho nemůžu, to nejde!!!)
*
Jen pro zajímavost, tím způsobem se mi povedlo i úspěšně přemístit plodicí 4ks. semenáčů jedlých kaštanů. Beze ztrát
*
Ty semenáče ořechů, hlavně z rybízů, z viničky minimálně, přesazujeme ve výšce cca 100-150cm. Stáří nevím, to nesleduji.  Není to nijak cílené, jen mi je líto je likvidovat když v lese a na mezích je místa dost. Třeba z některých něco kloudného vyroste.
Tak se s tím nijak "nepipláme" a ten kolega je sází stylem jako lesní stromky při obnově mýtin. A ujímavost je skoro 100%.
*
Nejsem žádný ovocnář ani botanik, ale myslím si, že špatné ujímání ořešáků je jen mýtus. Zapříčiněný asi tím, že je velmi těžké je roubovat nebo očkovat. Jinak je to velmi vitální dřevina která je schopna rychle regenerovat. Třeba po mrazech jak zimních tak i pozdně jarních. Párkrát jsem zažil jak jim omrzlo a spadlo veškeré listí a za pár týdnů už byli znovu zelení.

Rafael. 

Musím potvrdit. Taky jsem si vykopal jeden semenáč (v naději, že při troše štěstí bude mít velice pěkné ořechy jako jeho rodič), cca 5cm v průměru, 2m vysoký. Přišel téměř o všechny kořeny, vydoloval jsem ho bez hlíny a jen s několika kořenovými pahýly přepižlanými rýčem. Má se čile k světu, a přestože mu následně 2 roky po sobě na jaře pomrzly všechny listy, vloni konečně nezmrzly a má cca metrové přírůstky. Myslím si, že špatná ujímavost je mýtus. Ještě si pamatuju, jak jsem jako dítě pěstoval stromky z ořechů a několikrát je přesazoval. Ujmuly se bez problémů a byly z nich krásné stromy.

Bohužel, takováto, byla moje představa. Již teď mne bolí ruce i záda. Už jsem takto podobně přemísťoval dvě švestky a obě se chytly. První rok stály ale pak se normálně rozjely. Ještě se zeptám Stando na Vaše doporučení ohledně zastřihnutí koruny. Spodní dvě větve jsou cca 175 cm od země a tudíž bych chtěl korunu posunout výše a samozřejmě při přesazování omezit korunu. Moje idea je nyní tyto spodní větve zakrátit až u kmínku při přesazení a poté v cca červnu prosvětlit korunu. A nebo risknout i toto zastřižení při přesazení?
IvanHorseman

Většina vozíků za OA má ložnou plochu širokou od 1,1 m do 1,8 m šířky. Protože koruna by Vám neměla přečnívat do stran o 0,4 m za obrysy blatníků, tak musíte kosterní větve ořezat 1,3 m od osy kmene. Je zbytečné vozit celou korunku, když to "roští" stejně bude muset radikálně pryč (úměrně k zmenšení kořenové soustavy). Řežte nahrubo podle nataženého provázku a načisto podle zásad Zahnova řezu začistíte až po zasypání jámy na novém stanovišti. Ty větve, co budete odstraňovat kvůli vyvětvení si před přesazením zkraťte na cca 25-30 cm "věšáky". Odříznutí těch věšáků i začištění zahnovým řezem si můžete klidně nechat na druhou polovinu května, tedy na optimální dobu k řezu vlašáků.

Přesadit sedmiletou jabloň na nějaké slabší podnoži bych si troufnul. Stejně starou švestku to už bych se rozmýšlel, záleželo by na více věcech.Sedmiletý ořešák bych uřízl tak, aby se dal nějak vyklučit. Kdyby nevadil pařez, tak uřezal u země a nasadil nový. Už tří, čtyřletý ořešák se přesazuje pěkně mizerně. A sedmiletý, to si dokážu představit dost těžko. Ale na přesazení máte chuť, zkuste.P

Snáší ořešák vlhko nebo má raději suchší stanoviště?