Ako sadiť stromy od úplného začiatku

ono roubování ořešáků je poměrně mladá záležitost a znalost "jak na to" (know how) dělá z našeho českého školkaře Vaňka evropskou špičku. Literatura z 60tých let linulého století ještě roubování ořešáku považovala za málo úspěšné až nemožné. Teprve ověření metodiky roubování dalo možnost pěstovat odrůdově čisté kultivary a proto jsou do státní odrůdové knihy ořešáky zapisovány až po roce 197x (zatímco většina hrušní už v roce vzniku SOK tj. v roce 1954).

Áno ako som už písal, stromky by som najskôr pestoval v parenisku a potom keby boli silnejšie by som ich presádzal. Pozemok je môj, pesticídy sa tam nevyskytujú.

Takže ak by som išiel sadiť strom orech - do zeme by som asi mal vložiť orech, však?? :) Zo škrupinou alebo bez? Ako hlboko a kedy to je najoptimálnejšie sadiť? Ako často a ako veľa to treba zo začiatku polievať? Koľko rokov bude trvať kým mi to dorastie do stavu úrodnosti?

Je to reálne čo sa snažím spraviť?.. Ak to dokážu ostatný, mohol by som aj ja...

1. zasadit celý ořech do země(přibližně 3cm hluboko, na ležato)nejoptimálnější je ihned na podzim ale můžete i brzy na jaře.to ale některé mohou vzejít i další rok.

2.zalávat opatrně, ani moc ani málo. Doporučuji přidat říční písek, drží vlhko a přebytečná voda vyteče.při přílišné zálivce zahnívají kořeny.

3.první rok doroste15 až 30cm, druhý asi 1m. Rodit začne po pátém až desátém roce.

Doporučuji vysadit plod odrůdy Mars, nebo plody ze stanoviště kde je minimum semenáčů tzv.Kameňáků např. zahrádkářská osada.

Můj děda léta pěstoval semenáče které držely geneticky brzkou plodnost.Původní strom rostl do roku 1930 v zámecké zahradě ve Šternberku. Plod byl střední polopapírák, všechny plodily od třetího do šetého roku.

Lepší je zasadit ořech do květináče (stratifikovat). V zemi Vám ho patrně najdou a sežerou hlodavci. Ještě lepší je vysadit štěpovaný stromek.

Jenom drobně se připojím s několika svými postřehy:

1. Ořešáky: u nás v lese za chatovou osadou (i jinde, např na zavezených skládkách apod.) jsou desítky semenáčů ořešáků. Nejspíše si je tam donesly sojky, případně jiní ptáci a zvěř. Okusu jsem si nikdy nevšiml. Vzhledem k nedostatku světla, případně k jednostrannosti osvětlení (na kraji porostu), stromky nerostou nijak skvěle a nekošatí. Ani u nejstarších z nich (nějaké 3 m vysoké) jsem si zatím nevšiml, že by měly nějaké ořechy, možná zatím nekvetly, anebo nebyly opyleny... Problém určitě bude s případnou sklizní: určitě to dříve a důkladněji sklidí lesní zvěř a ptactvo nebeské, než se k tomu dostanou lidi. Kvalitu plodů tedy nemohu nikak posoudit.

2. Jabloně: při svých cestách autem a pěších toulkách jsem si všiml překvapivě mnoha divoce rostoucích jablůněk, na místech, kam je nejspíš lidská ruka nezasadila (tedy náhodných semenáčů na mezích, okrajích cest a skládek, okrajích lesa, při silnicích apod.). Velikost jablek u mnohých z nich je srovnatelná s běžně pěstovanými odrůdami, A naopak: překvapivě málo vídám jablůňky typu "pláně" s drobnými, tvrdými, kyselými jablíčky. Chuť, trvanlivost, odolnost apod. jsem systematicky neposuzoval. V okolí silnic se dá přepokládat, že vyrostly ze semínek v ohryzcích vyhozených z kolemjedoucích aut.

3. Hrušně: na rozdíl od jalůněk jsem se asi nesetkal s náhodným semenáčem hrušně, který by měl nějak hodnotnější ovoce. Samé drobné, tvrdé, kyselé pláňky, žádná máslovka...

Ostatní ovocné druhy nemohu nijak posuzovat; meruňkový či broskvový náhodný semenáč si v okolí nikde nevybavuji. Třešně, višně, švestky apod. Také nemohu nijak komentovat.

Josef.

Ořešáky jdou do plodnosti jako semenáče většinou až po desátém roce a nebylo dříve vyjímkou, že jste se prvních plodů dočkali až 15 let od výsevu. Proto moudří školkaři tajili z kterého zdroje mají ořechy pro výsev, kde mají matečný strom dávající vyrovnané potomstvo s jistými kvalitativními znaky.

Pro švestku bude dobré vyjít ze semen pravé domácí, protože její předchozí genetická linie je poměrně úzká (na rozdíl od mezidruhových kříženců švestka×slíva) a potomstvo bude poměrně shodné s rodičem i přes náhodné opylení. U višní bych volil kyselky, kde případný vliv opylení sladkovišněmi, třešněmi a skleňovkami bude jen vítaným osvěžením linie. Je dobré, že tazatel neuvažuje o třešních, tam je posun směrem k pláněti převažující a plody mohou obsahovat více amygdalinu = hořký ocas se v sladké chuti neztratí a ne vždy je v mezích příjemného aromatu (zejména u chrupek).

Ďakujem všetkým za reakcie... Chcel by som sa spýtať ešte jednu vec: Okrem sadenia stromkov chcem pestovať aj zeleninu. Pozemok kde by som ju chcel pestovať je momentálne klasickou lúkou... Chcem vedieť ako si upraviť zarastený pozemok na to, aby sa na ňom dalo pestovať,  resp. ako ste Vy postupovali keď ste si vytvárali záhradu... Mňa jedine napáda, že ten porast treba zryľovať a vyhodiť ho aj so zakorenenou zemou...

Přibližte, prosím, kde se váš pozemek nachází, nadmořská výška, spád terénu, čas slunečního osvitu, možnost závlahy, pod drnem má zemina jaké složení, není v ní moc kamení...??? Ona svrchní vrstva může být to nej.

Vite co, běžte si dělat srandu někam jinam. Louky se zakládají tam, kde nejde hospodařit orebným způsobem (pole, zahrady).

Doporučuji drnovku nahradit betonem a květák pěstovat ze sádry v silikonových formách (jako se pěstují trpaslíci zahradní).

O založení zahrady na neobdělávaném pozemku je tady spousta vláken, počtěte si! Zorat nebo zrýt, vyplet (zeminu nelikvidovat - vytřepat z kořenů) - pokud nechcete požívat herbicidy.                            Lída