Příprava na jarní roubování pokračuje. Nože mám vybroušené, lokality pro odběr roubů vybrané... zbývá nastříhat proužky roubovací pásky a doplnit zásoby štěpařského vosku.
No jak se tak hrabu v zápiscích, mám tady několik předpisů na přípravu a nemohu si vzpomenout, podle kterého jsem to posledně míchal.
Jisté je, že základními složkami jsou :
-
pryskyřice
-
dehty nebo smoly
-
směsi vosků a tuků
-
plniva a barviva
-
ředidla, stabilizátory
U pryskyřice mám jasno, jinou než drcenou kalafunu na paření prasat asi levně neseženu. To že bych běhal po lese a sbíral smrkovou či jedlovou smolu na pařezech mýtin mi nehrozí.
Dehty nebo smoly jsou trvale plastické přísady, ale v některých složeních zcela chybí.
Směsi vosků a tuků se liší podle oblastí, odkud je receptura původem. V podstatě ale vždy šlo o pančování dražšího včelího vosku levnější náhražkou. Ve výčtu možných alternativ nechybí lůj, sádlo nebo surový lanolin.
Plniva v štěpařském vosku měly a mají nejen funkci pro zvětšení objemu, ale i jako regulátor tažnosti a stabilizátor na slunci. Nejlevněji asi přijde prosátý dřevní popel, ale pohodlnou práci zajistí spíše žitná nebo pšeničná mouka. Jako zajímavé plniva jsou prachové piliny a prachy z ořechového, dubového či bukového dřeva.
Z ředidel je nejdostupnější denaturovaný technický líh. Protože však je pro nás lepší, když ŠV ztuhne zchladnutím a nikoliv odparem ředidla, pak zajímavým je i méně dostupný glicerin. Příznivci domácích pálenek uvítají také možnost, co s předkapem...
Tolik na úvod. Jednotlivé předpisy budu přidávat jako diskusní reakce k úvodu.