Obyčejný rýč vs. Fiskars

Stando, trochu to s tou universálností Fiskarsu oproti rýči přeháníte. On obyčejný rýč je stejně universální jako Fiskars, jen se s ním hůře dělají jámy pro stromky, různé výkopové práce, hůře se s ním přehazuje zemina, ale zato se s ním lépe ryje! Jinak, s rýčem delám všechny práce, které lze také dělat s Fiskarem, jen na přehazování sypkých hmot používám lopatu. Tyto práce se také odjakživa dělali s lopatou a rýčem jen toho rytí bylo více a proto nepovažovali dělat nějakou kombinaci rýč s lopatou. Nemyslím si, že naši předci byli nějací blbci. Možná bychom se mohli od nich plno věcí naučit.Nikomu neradím jaký nástroj si má koupit, protože nevím jaké práce bude s tím nástrojem dělat. Jen tady z diskuze jsem vycítil, že pan Vysloužil potřebuje Fiskars hlavně pro práci se stromky, vy a pan Stanislaw zase můžete využívat mechanizaci a rýč používáte jen k začištění. Já jsem odkázán na nutnost rýt, protože jinak nejsem schopen mé pozemky obdělávat. Myslím si, že jsem schopen posoudit, jaký úhel by měl tento nástroj mít, aby se s ním dobře rylo, a o tom to je. To je vše co jsem chtěl k universálnosti Fiskarsu říct.

Jen ještě jednu poznámku: Na jedné straně doporučujete mechanizaci a na druhé straně tady píšete, že se Vám do kůlny nevleze rýč a lopata.

                                               Vladimír

Vladimíre, nepsal jsem, že mám já osobně malý úložný prostor. Já mám na jedné ze zahrad dokonce stodolu. Ale vím o mnoha lidech, co mají nový hezký domeček a v něm nemají místo na zahradní náčiní. Osobně znám výhody a nevýhody různých typů rýčů obyčejných i rýčů ergonomických. Nedávno, pár dní zpátky, jsem pro jisté očekávané vlastnosti zakoupil rýč, který používá i Kadel (tedy host 147.46). Bohužel jsem však narazil na špatnou šarži. Dřevěné násady jsou podle mne spotřební zboží a za životnost "železa" se u dobrého rýče může jich vystřídat několik. Nemělo by se ale tak dít po půlhodině práce, ktrá ani zdaleka nepřipomíná svou obtížností Váš výkon. Ano Vladimíre, máte dobrý rýč i kvalitní techniku pro jeho používání. Je možné, že podobný nebo stejný mám na jedné z malých zahrad. Možná bude vyroben ve stejném "okresním podniku služeb", jen bude jiný rok výroby.

Stando, ikdyž se tu rozmazává nerozmazatelné a neni to nahrávka na mne, musím se zeptat, Co je to ergonomický rýč, nebo co je perfektně vyvážený rýč. Toto vlákno se táhne již pětapůl roku a za tu dobu mi to ještě nikdo nevysvětlil. Rýče, které jsem si za pár korun kdysi pořídil, jsem již odložil. Oblíbenec s D rukojetí je značně opotřeben, ten s rukojetí T, byl odložen pro počínající lom v přechodu z nášlapu na tulej. Je to ostatně nejkritičtější místo. Na opravu pomocí svářečky, musí počkat. Násady jsou v perfektním stavu, jsou takové, jako na fotogafii, zde ve vlákně. Prakticky násada přežívá čepel. Pří slušném zacházení, kdy nepoužívám hrubou sílu, urývám rozumné kusy ornice, vzteky s ním nemlátím do něčeho jiného a nenechám ho celou věčnost ležet v kopřivách se spolupůsbením povětrnostních vlivů, je životnost podle mne vynikající. Když to převedu na jiné míry, tak můžu směle říct, že se s chudákem z Lidrukovu Bystřice, porylo více než jdenapůl hektaru.Jestli byla u mekhuku nějaká šarže špatná, nevím. Ale v obchodě jich měli celou náruč, ale ani jeden, nevykazoval nějakou vadu dřeva, všechny násady byly ze světlého dřeva s rovnými léty. Ještě pár metrů a jsem se svými cca třemi ary hotov, akorát nálepky jsou trochu ošouchané. Jestli bude mít stejnou výdrž, jako lidrukovák, tak nemám šanci ho přežít. Tak ještě jednou, jak je to s ergonometrií a s vyvážením.

Kadle, já tady nikdy nehovořil o vyvážení a ani o vyvažování nikdy mluvit nebudu. Ono je většinou důležitější, aby rýč byl lehký a obratný. Právě Mc´Hook patří k těm lehčím a přitom má větší pracovní plochu než ostatní. Možná je tak o 1/4 kg lehčí než původní z Lidrukovu (či OPS Polička). Někdy je však důležitější než lehkost a obratnost, aby rýč byl pevný, nebo "zkřížený s lopatou". Některé půdy a aplikace jejich zpracování vyžadují užití rycích vidlí.  atd.

Vímto, ale přidal jsem to, protože se to objevuje. Pořád, ale nevím nic o ergomii seveřana.

Ergonomie rýče je opřena především ukončením násady ve tvaru T nebo D (někde označují D- či Y) umožňujícím obrat kolem podélné osy a nášlapná úprava hrany. Úsek od horního madla po úchop druhé ruky musí být přímý. Oblouk pod úchopem dolní ruky musí být kompenzován úhlem nasazení tuleje na plochu čepele tak, aby odrytý odkopek měl těžiště na ose proložené oběma body úchopu. Pokud bude mít odrytý odkopek těžiště pod proloženou osou o více než šířku dlaně, můžeme pak hovořit o lopatě, protože toto vyosení umožňuje to co od lopaty požadujeme = udržení materiálu na čepeli po dobu přenášení nebo přesné namíření při odhozu. Vyosení lze nahradit bočnicemi na čepeli. Protože seveřan a jiné odvozeniny nemá dostatečné vyosení ani nemá bočnice, tak milý Kadle, nikdy nebude lopatou.

V jednom máte Stando pravdu. Čím níže je odkopek pod osou, tím je jeho poloha z hlediska otáčení násady stabilnější a materiál lépe drží na čepeli. To je opravdu důležité při odhazování materiálu. Fiskars opravdu není plnohodnotná lopata. Když a se na nástroj podíváme z hlediska rytí, tak je třeba aby odkopek na čepeli byl co nejméně stabilní, aby k jeho obrácení (to je účel rytí) bylo potřeba co nejméně síly, pokud možno aby se jen vyzvedl nad místo určení, trochu se rýč natočil, rukl svírající dole násadu rýče se uvolní a tím umožní rotační pohyb. Odkopek potom padne otočený na určené místo. Protože odkopek na rýči Fiskars je pod osou, tak pro otočení je třeba vyvinout určitou sílu a to je jedna z nevýhod Fiskarsu při rytí. Máte také pravdu, že to není žádná ergonomie, ale obyčejná fyzika a každý absolvent obecné školy si může nakreslit vektorový diagram rozložení sil na lopatě a na rýči. Nepamatuji se ve které třídě se ve fyzice učil rozklad a skládání sil. Už je to dávno co jsem na obecnou chodil.

                                Vladimír 

Vladimíre ano, rozklad sil a dlaší věci nemusí být ergonometrie, ale rozměr tomu ergonometrie dává tím, že určuje proporce k velikosti postavy a proporcím postavy. Výhodou obyčejného rýče je, že když kupujete násadu zvlášť, můžete si její délku v určitých mezích upravit při osazování do tuleje. Nevýhodu mají ti, kdož mají nad 190 cm. Tam seveřan nic nevyrábí, hotové se nedá upravit, ale u při koupi nádady s koncem T se příčné dřevo odstraní a nasadí D-grip, čímž se násada o délku oka prodlouží. Naproti tomu šetřílkové, kteří u tuleje zlomenou násadu upraví pro vsunutí do tuleje vyrobí sice kus, který fyzikální rozklad sil dodrží, ale vůči postavě bude malý. V tom je výhoda neteleskopického seveřana, pokud jej nakoupíte ve správné délce, ta se za dobu užívání nemá možnost nijak změnit. Mýlíte se však u toho vyosení. U Fiskarsu není tak velké, aby zvyšovalo únavu horní ruky při překlápění. U některých modelů k tomu přispívá i vyosení madla D-gripu.

To zásadní z ergonometrie rýče jsou polohy nášlapu, úchopu dolní ruky v ose otáčení a úchopu horní ruky napříč osou otáčení.

Stando, každá firma vyrábí nástroje a stroje tak, aby se s nimi co nejlépe pracovalo a byly přizpůsobeny rozměrům lidského těla. To je ta ergonomie. Ergonomie není na školách většinou samostatným učebním předmětem ale je neoddělitelnou součástí discipíny, která se jmenuje průmyslový design a každý konstruktér by o tom měl něco vědět (jsou na to tabulky, obrázkly a dokonce i některé normy). Ovšem ne každá firma má potřebu deklarovat, že jeho rýč má ergonomické parametry. Pro milovníky ergonometrie se občas vyrábí tzv. nastavitelné nářadí nebo třeba i nastavitelné stoly. Většinou tato variabilita přináší ssebou jen problémy.
Dobře z hlediska ergonomie navržené nářadí získává své opodstatnění hlavně v případech, kdy je činnost s ním prováděna opakovaně ve velkých seriích. Pokud rýpnu při rytí padesákrát nebo stokrát do země, tak na té ergonometrii až tak nezáleží.
Pokud jde o to vyosení, tak tam se to při tisících a více rýčích jistě projeví. Tu dlaň jste si vymyslel, že?
               Vladimír

A vy by jste, Vladimíre to chtěl s přesností na milimetry k postavám malé+střední+velké? Prostě poměr šířky dlaně k výšce postavy dospělého muže/ženy je konstantní, absolutní míra šířky dlaně proměná.