Nezávadnost kartonu a mulčovacích textilií

Zdravím Myslíte, že karton (nepotištěný) je opravdu zdravotně absolutně nezávadný při použití pro zamulčování jahod? A co klasická netkaná textilie? Zvažuji, jestli pro zamulčování nového záhonu jahod použít karton nebo netkanku, nahoru dám vrstvu pilin, v případě netkané textilie ji to ochrání před UV a dýl pak vydrží a taky to líp vypadá. Trochu to posypnu granulovanou močovinou, aby se dodal dusík. S textilií by se líp pracovalo, ale nejsem si jistá co se z ní uvolňuje při rozkladu. U kartonu se tvrdí, že je nezávadný, ale říkám si, že asi taky obsahuje nějaká lepidla, aby papírová kaše držela. Taky ještě zvažuju staré roztrhané bavlněné povlečení, sice je lehce barevné, ale zase je z bavlny. Jak to vidíte? Erika

Rekla bych, ze do kartonu se pouziva lepidlo na bazi skrobu, toho se bat nemusime (vsechny kartonove skatule davam na kompost). Ostatne v kartonu byvaji balene i potraviny a okolo nich se vse dost prisne hlida z hlediska zdravotni nezavadnosti.

Jen pro upřesnění: máte-li na mysli vlnitou lepenku, jednotlivé vrstvy, jako zvlněný fluting a krycí kartóny bývají skutečně slepeny lepidlem na bázi pšeničného nebo kukuřičného škrobu. V lepidle je i trochu boraxu a desinfenkčního činidla. Dříve se používalo na lepení i vodní sklo. Pokud jde o strojní lepenku, jednotlivé vrstvy jsou spojeny vlastně jen vodou. Papír je vlastně celulózová plsť, jejíž vlákna a často i vrstvy drží pomocí vodíkových můstků. Jsou to jen slabé interakce, ale díky mletí vláken jich nakonec vznikne nesmírné množství. Samozřejmě "ušlechtilejší" papírenské výrobky jsou ještě plněny kaolínem apod. a klíženy pryskyřicí... Netkané textilie jsou však bohužel vyrobeny obvykle z polyesterových vláken a jejich rozložení nemusí být jednoduché.

netkane textilky su vyrabane aby vydrzali roky a nerozlozili sa. Mne sa jedna rozpadla - omylom som pouzil zbytok zo stresnej folie. 

Paní Eriko. Doufám, že se brzy pochlubíte svými pěstitelskými úspěchy a přidáte nějakou dobrou radu. Kartony dávám na chodníky mezi vyvýšené záhony, ať neprorůstá plevel a na ně proschlou trávu ať je neodfoukne vítr a líp to vypadá. K jahodám dávám hobliny. Kanadské borůvky, brusinky a douglasky sypu rašelinou, pilinami a jehličím. Když pokácím smrky, tak dám haluze na hromadu a příští rok mám dost jehličí pro všechny. Na chodník u borůvek sypu drcenou smrkovou kůru. Na chodník u rybízu, angreštu a josty sypu drť z větví z prořezávky třešní, jabloní, hrušní. Ale jen ze zdravých a proschlých. Když je různých větví a sena nadbytek, dělám tzv. německé kopy. Proschlou trávou mulčují ovocné stromy a v seně pěstují brambory, cukety, dýně atd.…Tak to dělám já a nikomu tento postup nevnucuji. Baví mne to, i když se u toho dost nadřu. O to větší mám pak radost, když to roste jak má a já chodím a sem tam si něco zobnu…Mějte se fajn. J.