Jaký olej na mazani retezu do pily?

Pro srovnání by jste si měl udělat to samé s kuchyňským olejem a fermeží k napouštění. Mělo by vám vyjít pořadí Fermež-kuchyňský-Bipol-Primol-M6A(D).

K polymeraci přispívá mimo oxidace i přítomnost znečištění. Tedy například u toho kdo střídá vjetý motorový ze sekačky s Bipolem bude polymerace nejvýraznější a u toho kdo jede pouze na Bipol či Primax nejmenší, prootže se plně uplatní aditiva proti polymeraci (tak jak je tomu i u nenačnuté skladivané láhve). Rozhodně však čistý bipol nikomu čerpadlo nezacpal, ale k ucpání došlo v důsledku slepení nečistot polymerními vlákny (viditelnými pod mikroskopem nikoliv pouhým okem).

Fermež by si nikdo do mádržky na ztrátové mazání nenalil, ale potkal jsem při předávání řetězu k broušení v servisu jednoho, co platil za opravu čerpadla ucpaného fritovacím olejem a divil se, že i roltop listy byl tímto "nejlevnějším olejem" zcela zničen.

Lněnou fermeží by opravdu asi nemazal ani mentálně postižený jedinec, tím kuchyňským už si nejsem tolik jist, ale ani ten do pily správně nepatří a já ho tam lít nehodlám. Zajímal mě čistě nějaký bioolej, určený přímo k mazání řetězů, který vydrží v nezměněném stavu v pile do půl roku. A dostal jsem tipy na Bipol a pak Mogul Bio - sehnal jsem ten první jmenovaný. Ten test zkouším proto, abych viděl, co olej udělá na vzduchu (a tedy na liště a v okolí řetězky). Pilu samozřejmě po každém použití čistím a foukám, takže k reakci nečistot s olejem by docházet nemělo. Uvidíme, dva měsíce ještě nic neznamenají...

No v přírodě u odbourávání olejů ani tak nezáleží na tom, jestli jsou minerálního nebo rostliného původu, ale na tom jak dobře se dispergují a následně zmýdelňují. V lese se tak děje navázáním na huminové kyseliny za přítomnosti vody. Tedy bioolej nemusí být nutně rostlinného původu jak se domnívají ti co používají kuchyňský a fritovací, ale takový co při odtržení od řetězu vytváří menší kapky, které se po dopadu na zem ještě dále rozprskávají a rozptýlí vsakem, tím vznikne mnohem větší plocha pro reakci s nečistotami a nízká koncentrace napadnutelná mykorhizou. Opakem je třeba někde tady zmíněné PP90. Ten PP90 je možné používat tam, kde nespoléháte na biodegradaci - například při přípravě paliva ve stodole. Tam totiž nenecháváte řezné hobliny k vyhnití, ale smetete je do kýblíku, občas přidáte ještě trochu oleje a použijete je zabalené do novin při zatápění pro rychlejší roztopení kamen.

Musím říci že mě názory pana Standy poněkud pobouřily, protože je považuji ze poněkud neodborné a odlišné od rality. Rozhodně jsou v rozporu s publikovanými informacemi a měřením biodegradace. Pokud se mýlím, pak se rád omluvím a budu vděčný za jakékoliv relevantní a zejména podložené informace.

Nejprve osobní zkušenost k "bio"oleji: sám používám několik let Mogul Alfa Bio. Nejsem profesionální dřevař, nyní dělám pár desítek kubíků ročně, pila spíše stojí, nejdéle odpočívala kolem 3/4 roku. Tedy dost na to aby olej zaschl, zrosolovatěl, zalepil či "zpolymeroval" (jak uvádí Standa). Nic takového se mi nestalo. Nemám zkušenosti s Bipolem, Lesopolem ani s rozlévanými oleji. Každá pixla uvádí na svém obalu datum životnosti/spotřeby (bývá cca kolem 5-ti let). Degradaci biooleje podporuje UV záření a přítomnost kyslíku. Nádrž na olej vždy zásadně nechávám před dlouhou nečinností pily vrchovatě plnou-tedy s minimem kyslíku. Mohu potvrdit, že jak pila, tak letité pixly s olejem (včetně několika letitých poloprázdných) mi nerosolvatí ani netuhnou. Možná mám jen štěstí nebo jsem vsadil na dobrý olej-nevím. 

Současně, pro klid vlastní duše, upozorňuji, že někteří doporučují proplachovat před odstavením nádrž a pilu minerálním olejem jako např. M6A. Je otázka, jak je takové krátké "propláchnutí" užitečné, zejména vzhledem k vyšší viskozitě biooleje (bio je "tužší" než M6A). Také si pamatuji, že v nějakém článku či manuálu k pile byla rada bioolej jen vylít.

Rád bych připomněl že řada profíků používá friťák, kvůli jeho ceně. Tento olej tuhne a rosolovatí velmi rychle. V tenké vrstvě v řádu týdnů. Pokud profík řeže často, je nádrž průběžně proplachována a k zasychání oleje nedojde. Dále řada praktiků sice remcá (a zřejmě oprávněně) na biooleje, které jim zalepily pilu-jenže nejsou schopni dodat jaký to byl olej, jakou měl dobu spotřeby a zda jej nemíchali s fritovacím. Často bývalo zvykem čerpat "nějaký bioolej" ze sudu-bez upřesnění původu, stáří, kvality. Případně se mazalo hadraulickým "bio" olejem-což také není olej typicky určený pro ztrátová mazání řetězů pil. Pokud vám někdo bude tvrdit, že bioolej mu zaepil pilu, prosím, ověřte si jaký, jak starý a zdali také nepoužíval něco jiného-jako friťák. Tuhnutí olejů rovněž VELMI podporují nečistoty jako jemný prach a piliny. Pilu je nutno často čistit a to hlavně při řezání suchého dřeva. Při řezání čerstvého dřeva rovněž spolehlivě zalepí lištu pryskyřice, která na horké liště rychle zasychá a tuhne.

Nyní k olejům: bidegradece olejů-tedy jejich chemický rozklad (nikoli polymerace) se měří řadou metod (EPA, ACTM, OECD, v Evropě metodiky CEC). Pro tyto oleje se používá nejčastěji metodika CEC L-33-A-93 (jistě s googlem dokážete najít i konkrétní postupy měření a další detaily: "CEC mineral oil biodegradation"). Tato metodika je sice "laboratorní" ale pokouší se věrně napodobit přírosní podmínky: tedy vliv UV, kyslíku, rozprášení na malé části a samozřejmě laboratoř není rovněž nijak chráněna před vlivem mikrobů. Biodegradovatelné oleje určené pro ztrátové mazání musí splnit poměrně přísné limity a obvykle se za normálních podmínek rozpadnou/rozloží na neškodné části z více než 90% za 3 týdny. Zbylých 10% se rozpadne samozřejmě také-ale o něco později. Neznamená to, že je bioolej bůhvíjak užitečný či neškodný. Ono je to také docela svinstvo-ale alespoň rychle zmizí. Minerální (rozumnějte motorové) oleje (jako M6A) se rozpadnou také. Udává se že obvykle cca z 15% -30%. Ze zbylých 85% se jistá část rozpadne o něco později. Bohužel část se nerozpadne vůbec a další část-zejména řada nebezpečných či jedovatých aditiv-zůstává nadále jako nebezpečné látky v přírodě. Nebezpečná neznamená jedovatá, látka je silně zředěna a neotráví vás. Ale dostane se do spodních vod a do potravního řetězce zvěře. Při pečlivém trvalém používání a dostatku času dochází k její kumulaci takže se poněkud "zahustí".

Existují samozřejmě i výjimky-např. husqvarna prodává minerální biodegradovatelný olej pro ztrátové mazání. Čert ví jak to vyrábí. Nikoli tedy že se rozkládá "stejně" a že je to jen otázka rozptýlení a velikosti kapek-jak píše pan Standa. rozkládá se pouze částečně, mnohem hůře a zůstává po něm pěkný sajrajt. Pokud by snad chtěl někdo namítat, že jej rozloží mikroorganismy a bakterie, což je častý argumet, pak se mýlí. Prvně laboratorních podmínek se tyto mikroorganismy účastní stejnou měrou-a kupodivu výsledky měření nejsou nic moc. Druhak uveďte jaké mikroorganismy máte na mysli. Protože jich existuje bohužel jen pár (viz sorbenty a enzymy pro likvidaci havárií). A je to stejné jako tvrdit, že proti myším stačí pořídit si nějakého savce. Protože kočka žere myši a kočka je, jak známo savec. Bohužel, kůň vám myši nezažene.

 A když si přečtete technický list vašeho oblíbeného oleje jistě pochopíte že to není žádné štěstí mít studnu vedle souseda co každý rok na svých 30m³ dřeva vystříká do země několik (desítek) litrů minerálního, nedej bože dokonce vyjetího, oleje.

Pár citací konkrétně o M6A (od firmy Paramo)-nebezpečný pro životní prostředí, Není lehce biologicky odbouratelný!, poškozuje plod v těle matky, způsobuje poškození očí, vysoce toxický pro vodní organizmy, zabraňte uvolnění do životního prostředí (tzv. bezpečnostní S, R a H-věty). Obsahuje: fosforodithiová kyselina, dimethylbutyl a isopropyl, estery, zinečnaté soli, fenol, dodecylové skupiny. V případě úniku zabránit vniku do kanalizace, podzemní a povrchové vody a zeminy. Věřte, že si výrobce takto nehaní své výrobky rád a s potěšením. K tomu si prosím připočtěte kolik stojí 1kg sorbentu, enzymů a podobných látek a vůbec samotná likvidace olejů-a 1kg opravdu není na likvidaci ropného tankeru ale tak na malou louži.

O tom že by bioolej polymertoval jsem nikde nikdy nečetl. Je to pro mne novinka. Dosavadní prameny uvádějí rozklad na H, C, O a jejich sloučeniny. Polymeruje např. fermež, která má k oleji dost blízko. Dříve vyráběná mnohahodinovým vařením přírodního lněného oleje. Nicméně lněný olej sám nepolymeruje, pouze vysychá. Za jakoukoliv, byť drobnou, informaci o tom jak polymerují biooleje budu neskonale vděčný a rád jí zneužiju ke své práci! Jinak abych jen nehaněl-biooleje mají své nectnosti. Jak jsem psal je nutné hlídat termín spotřeby. Např. jejich mazací schopnost je o něco nižší než u minerálu. Prostě to o něco méně klouže-pila ani řetěz to sice nepozná-ale je to měřitelné.  

Rozhodnutí o tom, zda používat bioolej nebo minerální motorový olej, je čistě na vás. Těch pár litrů v zemi nikoho nezabije a je na každém aby si to sám obhájil před sám sebou, svým svědomím a svým okolím. Koneckonců používá ho kde kdo. A stejně to nikdo nezjistí. A jedno z řešení jak se zbavit jedovatých a nebezpečných látek je ředit, ředit, ředit... Ale když už používám M6A neznamená to, že to budu omlouvat tvrzením nesmyslů a že si budu vymýšlet bludy a schovávat se za ně..   

Napsal jste to velmi pěkně, máte mou pochvalu. Taky dík za typ na Mogul Alfa Bio, kouknu se na jeho ceny a složení (minimálně nemá ty aditiva pro mazání horkých pístních kroužků oproti M6A).

Moje věty proti tomu jsou výkřiky vytržené z kontextu.

Jen pro upřesnění se ptám na to jaký máte názor na to, když při přípravě paliva na dvorku či ve stodole používám jako sorbent piliny a řezné hobliny, které pak balím do novin a používám na podpal. myslíte si že tak sousedovi ohrozím odběr vody z veřejného vodovodu.

Po pravdě jsem příliš nepídil po tom, co leze z komína při spalování olejů. Je to odvislé jak na způsobu spalování (teplota ve spalovací komoře, dostatečný přísun kyslíku a jeho dokonalé rozptýlení, dostatečná doba zádržnosti látek ve spalovací komoře atd.) tak na druhu oleje a vlhkosti pilin. Ani netuším co vše výrobce do olejů dává jako aditiva. Část z toho výrobci prostě tají jako své know how a jen něco přizají v technickém listu. Vím, že splaováním M6A vznikají minimálně oxidy fluoru. Když už ten olej v těch pilinách je, může být spálení jistě jedno z možných řešení. Nedokážu říct jak užitečné a čisté vůči okolí. Pokud piliny zaléváte olejem možná to nebude žádné štěstí pro okolí. Tedy při zapalování vyhaslého a vystydlého kotle jiistě. Ale bude to asi srovnatelné jako dusit předimenzovaný kotel na minimum v současném skorojarním počasí

Mimochodem-teď jsem řezal pár kubíku suchého smrku a s pálením pilin mám dost čerstvé a rozpačité zkušenosti. Přisypávám do krbových kamen na notnou vrstvu žhavíků a plamenů. Kouří, špatně hoří, doutnají. Efektivita pálení nic moc-i přes že jsou dokonale vyschlé. Počítám, že mi spíše zamesou komín a zadehtují kamna. Uvažuji, jestli by nebylo nakonec lepší a levnější je nacpat do kompostu nebo do popelnice. Na podpal používám většinou zbylé uhlíky z noci. Prostě večer hodně přiožím a před spaním přihrábnu pár uhlíků k okraji. Ještě po nějakých 8, někdy i 10 hodinách stačí uhlíky prohrábnout a tu a tam je v nich ještě jiskřička. Otevřu naplno vzduch a sami se rozfoukají. Když to nevyjde, tak shrábnu uhlíky na hromádku a jiskřičku vyrobím manuálně sirkou z kusu papíru :-)

Kdyby propláchnutí po ekooleji bylo jen nepodstatné, tak by upozornění před odstavením nebylo ve všech návodech známých výrobců řetězových pil.

Ja mazal PP90 a vzdy jsem ji naredil benzinem, naftou,nebo petrolejem. Co bylo po ruce.

Len malá poznámka k siahodlhému elaborátu. Možno sa v krakovaní ropy a jej derivátov vyznáte - neberiem vám to, ale písať bludy o vystriekaných niekoľko 10tok litrov oleja na spracovanie 30tich kubíkov dreva na zem alebo do studne je nevedomosť ako pracuje čerpadlo píly, alebo potom je to návod ako vyrábať impregnovaním železničné pražce. Uberte rádovo tie litre vyliateho oleja aby mal ten elaborát aj nejakú odbornú výpovednú hodnotu.
Apropo - tie kontaminované piliny sa dajú perfektne doma jednoduchým spôsobom ekologicky zlikvidovať v spaľovacej komore krbu alebo kotla bez nutnosti neustáleho prisypávania alebo zadehtovania. Neprezradím ako, ja som len obyčajný drevorubač a nie vedecký pracovník toto moje nóu háu a mohli by ste ho potom použiť vo svojej odbornej štúdii.