Jak stanovit obsah C vitamínu v moštu?

Při moštování jablek ale taky jiného ovoce bývá řešen problém s vitamínem C. Údajně kovové a zejména železné součásti lisů a drtičů ovoce ničí obsah C vitamínu.

Jak je problém závažný nevím. Někdo říká že pokles C vitamínu není podstatný a jiní říkají že je to opravdu závažný problém.

Rozhodnout co je pravda lze jedině laboratorním stanovením obsahu C vitamínu. Změřit obsah C vitamínu v jablku z konkrétní jabloně a pak změřit obsah vitamínu C v průběhu jednotlivých fází moštování.

Problém je v tom, že jsem žádnou praktickou metodiku k tomu úkolu nenašel nikde na netu. Myslím metodiku kterou by bylo možno uskutečnit v kuchyni doma případně s nákupem jednoduchého laboratorního náčiní v ceně tak do 1000 Kč.

Spoléhám na to, že všichni lidé všechno vědí a tak někdo poradí anebo poskytne odkaz na netu.

Dík. HQ 257

No pokud se dobře pamatuji, existuje oxidimetrická titrační (tedy "low tech") metoda za pomoci dichlorfenolindofenolu.

Titrační metody jsou principielně proveditelné i v kuchyni (řada vinných sklepů má kontrolní laborčičku někde v koutě), nicméně pochybuji že byretu, odměrné baňky... pořídíte za zmíněnou tisícovku. A reagens pro odměrné roztoky bude potřeba někde navážit...

Nepotřebuji žádné přesné měření ale jenom měření orientační.

Byretu koupíš novou cca za 150 kč s přesností 0,1 ml. Pokud nejsi náročný, můžeš jako byretu použít injekční stříkačku v ceně do 5 Kč/ks.

Odměrné baňky v laboratorních potřebách taky kolem 100 Kč/ks. Pro nenáročné měření lze použít štamprličky na slivovici, kterých alespoň já mám dostatek, takže netřeba kupovat nic. Kolik je třeba odměrných baněk?

Váhu mám digitální kuchyňskou pokud stačí přesnost vážení 1 gram. A pokud je třeba větší přesnost, tak to snad taková položka nebude.

Takže pokud jde o tohle, myslím že mám všechno doma (injekční stříkačku, štamprličky a váhu)

Zbývá jenom návod jak to provést. Ovšem návod dostatečně polopatě pro bývalého studenta, který vystudoval s odřenýma ušima a často chyběl ve škole protože míval plno jiných zájmů než studium chemie. Tak dík za návod nebo odkaz na netu.

HQ 257

Mno, nevím, ale obávám se, že nebudet úspěšný. I u triviálních metod chemického stanovení požadované látky je metoda principiálně odpovídající složitosti laboratorních praktik na VŠ. Takže nic moc, ale je zde fenomén pracovních návyků při laboratorní práci. Věřte, že dobře i připravená laboratorní praktika na VŠ přinášejí chvíle až úsměvné, všichni studenti mají připravené stejné vzorky, dobře vybavenou laboratoř, "kuchařku" po ruce a výsledky jednotlivých studentů se často liší o stovky procent,,:-))

Jenom tohle nechci číst! Předem napsat že něco nepůjde. No fůj. Ale nic ve zlém :-)  Pokud si matně vzpomínám na laboratorní cvičení kdysi, ach kdybych tenkrát dával lepší pozor...!

Pracovali jsme s tabletkou Celaskonu jako jakousi konstantou údajných 100 mg kyseliny askorbové. Z toho jsme si namíchali různé koncentrace roztoků k porovnání a  pak už jsme tedy porovnávali se šťávou z citrónu, pomeranče, jablka. Bylo to samozřejmě orientační měření ovšem pro zahradkáře možná dobré. Ani nevím jestli to píši dobře. Jsou to velmi staré vzpomínky na studentská léta a já jsem rozhodně nebyl žádným primusem třídy.

Takže když jsme to dělali v laboratorních cvičeních středoškolské chemické laboratoře, musí to být metoda triviální ale nenašel jsem ji na žádném webu, takže pokud byměl čas nějaký profesor chemie, ten náš už je dávno na pravdě Boží, anebo nějaký dobrý žák, tož vypracovat návod...?

A taky kde koupit dichlorfenollindofenol pro vyzkoušení oxidimetrické titrační metody? A taky návod ať neděláme zbytečné chyby protože předpokládám, že je to složité ale nikoli neproveditelné.

Co se týče té kuchyňské váhy s přesností na 1 gram, tak ta asi taky nepostačí. Laboratorní váhy mají přesnost 0,01g, ale stojí cca 18 tisíc korun. Lze to však obejít. Když máš dostatek materiálu navážíš desetkrát větší množství a potom rozdělíš na 10 dílů. Přesnost vážení stoupne 10x. Měření to bude orientační ale odpoví na otázku zdali železné součástky lisu a drtiče ovoce zhoršují obsah C vitamínu podstatně anebo jen nepatrně. Pokud půjde o podstatné zhoršení, výsledek se projeví při orientačním měření, pokud je vliv nepatrný, při orientačním měření se výsledek neprojeví. Jsem si vědom, že přesné měření obsahu kyseliny askorbové vyždauje laboratorní přístroje v hodnotě desítek tisíc korun ale o to tady nejde

Takže Chemický Alí, nechci už číst že to nejde. Přemýšlej stylem jak by to šlo a nikoli proč to nelze.

Zdravím a vítám do diskuze. HQ 257

http://www.vscht.cz/anl/lach1/4_Coulo.pdf

Takto stanovíte obsah C vitamínu přesně. Ovšem je to tak složité, že jsem z toho úplně blbý. Jestli je někdo schopen to převést do srozumitelné řeči pro laiky? Kolik by stálo vybavení? Ale to snad jenom pro zajímavost.

nevím co k tomu chcete dodat - oxidimetrie je o předávání elektronů, jedna látka se redukuje, druhá oxiduje. Takhle to funguje mezi dichlorfenolindofenolem a vitaminem C.

Elektrony však můžete předávat i z elektrody na látku (tedy vitamin C), pro kvantitativní účely však musíte přesně znát celkový náboj, který do systému vložíte. A o tomhle je coulometrie.

Možná najdete ješlě nějaké polarografické stanovení, nebo HPLC - takže odpovídám předem - nic z toho na koleně v kuchyni nezbastlíte.

Laboratorní úloha: Stanovení vitamínu C v Celaskonu
Úkol: Urči jodometricky kolik mg kyseliny askorbové obsahuje 1 tableta Celaskonu.
Teorie: Kyselina askorbová reaguje s odměrným roztokem jodu. Koncentraci tohoto roztoku zjistíme titrací odměrným roztokem thiosíranu sodného. Jako indikátor využijeme v obou titracích škrob, který s jodem dává modré zbarvení.
Postup práce:

1) Přesně 1g pentahydrátu thiosíranu sodného rozpustit ve vodě a doplnit na 200 ml roztoku. Spočítat koncentraci thiosíranu. (je už připraven vyučujícím, koncentrace je 0,02M)

2) 1g škrobu rozmíchat s malým množstvím vody na kaši (asi 5ml). Tu nalít do 100 ml vroucí vody a krátce povařit.

3) Připravit roztok kyseliny askorbové rozpuštěním jedné tablety celaskonu v 250 ml vody.

4) Do titrační baňky odpipetovat 20 ml roztoku jodu (asi 0,005M), roztok zředit 50 ml vody, přidat 5 ml 2M kyseliny sírové. Roztok ihned titrovat připraveným thiosíranem. Když je roztok žlutý přidat 1ml roztoku škrobu a po kapkách dotitrovat, až se směs trvale odbarví.

5) Spočítat koncentraci jodu.
23

6) K 10 ml roztoku vitamínu C přidat 20 ml vody, 5 ml roztoku kyseliny sírové a 1 ml roztoku škrobu a titrovat do modrého zbarvení. V okolí titrace titrovat velmi pomalu.

7) Spočítat hmotnostní zlomek kyseliny askorbové ve vzorku.

Zdroj:
http://www.gybot.cz/uploads/file/vyuka/chemie/analytika2007.pdf

Nepochybně vzniká řada doplňujících otázek ohledně pentahydrátu thiosíranu sodného. Kde ho sehnat? Jak spočítat koncentraci, jak připravit roztok, což návod neřeší.

Jak se orientovat v jednotkách "M"? Kyselinu sírovou lze koupit v drogérii. Jód pro laboratorní měření nevím. Snad v lékárně?

Našel jsem to právě teď. Připravit vše potřebné bude asi chvíli trvat, tak nevím a zatím děkuji za názory a připomínky, eventuálně zkušenosti pokud se někdo podobnými měřeními zabývá.  Vzhledem k počtu přečtení soudím, že otázka C vitamínu v ovoci zajímá více lidí, tak předem dík za Vaše příspěvky, jen nechci číst, že to nelze změřit doma, nýbrž jen nápady, jak by to šlo.

Zdravím všechny. HQ 257

na jednu drobnost - pokud máte s chemií drobnou zkušenost, jistě mi dáte za pravdu, že stanovení čehokoli amatérem přinese velmi ale velmi rozkolísané a nepřesné výsledky. Prostě proto, že amatér udělá mnoho chyb a neví o nich.

Takže, než bych vytvářel konrétní podrobnou kuchařku, včetně toho jak vůbec pracovat. Doporučil bych spíš snahu zajistit měření u odborníků.

S tou chybou souhlasím s Chemickým Alím. Kdysi jsem studoval nejprve chemii, dělali jsme v laboratoři kvantitativní analýzy a stávalo se, že se někdo sekl i o ty stovky procent, případně při kvalitativní analýze určil látku, která tam vůbec nebyla, a to jsme byli studenti chemie. Později jsem studoval fyziku, zase jsme měli laboratorní měření a často jsme se značně sekli, někdy i řádově.

V tomto je slavný třeba i příběh se stanovením elektického náboje elektronu, který jako první stanovil Millikan, jak se učí na základní či střední škole. Ovšem při tom svém původním měření se značně odchýlil od dnes známé hodnoty. A trvalo pak léta než se fyzici dobrali správné hodnoty, asi se každý kdo naměřil správnou hodnotu bál, že se něco zvrtal, a tak měřil tak dlouho až se dostal poblíž chybné Millikanovy hodnoty.