Pochlubte se svými výsledky roubování

Jaro je již pomalu za horizontem a ten kdo letos zkoušel něco roubovat by už by měl vědět, jestli byl úspěšný. Pro všechny, kdo mají chuť se pochubit jak letos dopadli, jsem založil tuto diskusi. Věřím, že všichni uvítají i informace a rady jakým způsobem bylo roubování provedeno. Nemusí se jednat pouze o slivoně, klidně ukažte i další ovocné dřeviny.

Jdu příkladem:

Ryngle (altanova) naroubovaná kopulací na semenáč slivoně, roubováno rouby ze stromu na strom, pouze nenarašené rouby.

Švestka (nevím která) roubovaná kopulací na semenáč slivoně. Všechny pokusy pěkně rostou narozdíl od švestky Jojo. Vloni na podzim jsem si koupil stromek této rezistentí slivoně a zasadil jej, na jaře ustřihl pár roubů a rouboval. Asi neporoste žádný. Poučení - je potřeba pracovat s dobře vyzrálými rouby, které mají dobře založené pupeny. Příští rok to zkusím znovu - mělo by to jít.

HONZA

HONZO, pokusy roubovat JOJO mám za sebou.Ujaly se mně všechny rouby, vyrostl z nich asi půlmetrový výhon a pak... všechny uschly, spíš odumřely.Teď už vím proč, ale předtím jsem laboroval jako Ty.Jde o supercitlivou odrůdu na šarku, nikoliv rezistenta.Roubováním se akorát ujistíš, jestli podnož -semenáč má, či nemá virózu této nemoci.JOJO se nesmí roubovat tam, kde tato jistota není.Už jsme na těchto stránkách o tom v jiných vláknech popsali "dost papíru".Roub slouží vlastně jako indikátor.Podnož neodešla, s úspěchem ji přeroubuješ do letorostů, ale jedině nějakou tolerantní odrůdou (Stanley, Gabrovská,Hanita, Haganta a j.).  AB

Semenáč je vždycky čistý.

Naposledy jsem se dočetl že většinou je semenáč čistý. Vedli tu o tom spory. Pro svoje neprofesionální pokusy považuji semenáč myrobalánu jako čistou podnož bez šarky.  Všechny výmladky z meze a ze zahrad se dají považovat většinou za zavirované, nejisté a tudíž k ničemu. To že se dá pomocí Joja zjistit jestli má strom šarku jsem na tomto foru našel jednou, když se to zopakuje tak to není na škodu. Přijde mi to jako nejednodušší metoda pro amatéra jak testovat stroma na šarku.

Provedení bezesporu perfektní, zvolena stejná síla roubu i styčné plochy kopulace bezvadné.Gratuluji.Příště se pochlub anglickou kopulací, určitě ji svedeš s přehledem. AB

Díky za pochalu od AB.  Jedno JOJO vypadá že snad poroste, pokud v budoucnu zajde na šarku, tak nevadí. Normální kopulaci používám nejčastěji, je to dle mého názoru nejlepší způsob roubování téměř všeho. Je to jednoduché a funguje to. Anglickou kopulaci jsem nezkoušel, příjde mi příliš složitá. Několiktrát jsem s úspěchem rouboval za kůru, nebo přikládáním na silnější podložku. Pro zelené roubování angreštu a rybízu na meruzalku používám roubování do dozštěpu.

Už pár let roubuji amatérsky pro radost a jako nejdůležitější bych viděl respektování určitých principů jako:

• srůstové plochy musí být v co nejlepším kontaktu, vodivá pletiva podnože navazují na vodivá pletiva roubu.

• pořádně utahovat pásku (někdy se mi stane, že ji přetrhnu). Rovné srůstové plochy, mezi roubem a podnoží nesmí být vzduch.

• vždy by měla být více narašená podnož než roub, rouby by měli být dostatečně kvalitní, dobře vyzrálé, odpovídající průměrem podložce, jinak roubovat za kůru nebo jinak.

• záleží-li vám velmi na výsledku, zabalit naroubovaný štěp do igelitového sáčku (nevysychá), u zeleného roubování nutnost.

Letos jsem zkoušel roubovat i trnavskou moruši na morušovou pláňku a zatím to vypadá, že snad poroste. Příště ukážu fotky.

HONZA

Honzovy respektované principy jsou i podle mých pozorování důležité a správné.
  Na rozdíl od něj si ale myslím, že anglická kopulace není složitá a roubování naopak usnadňuje.
   Termín "podložka" je používaný, ale češtinu komolící germanizmus (die Unterlage)

Přes víkend jsem udělal pár fotek. Kromě třešně (na ptáčnici) jsou to různé druhy švestek, pološvestek a meruněk na myrobalánu.

U meruněk si nejvíce cením záchrany staré neznámé odrůdy (foto "meruňky"), kdy se mi chytly dva ze tří dvouletých roubů na podnoži ze semenáčku.

Docela mě překvapilo, co vše se chytne - viz. foto "meruňka2".

Všechny rouby jsou odebírané v posledním týdnu roku 2008 a uchovány byly ve studni.

Nikdy jsem příliš nemiloval kopulaci (hezky řečeno, že?), ale letos jsem tímto způsobem narouboval asi 15 větviček a většinou úspěšně. Pevné dotažení páskou také považuji za nejdůležitější, pokusy o návrat k lýku - neúspěch. Podélné řezání pásky žiletkou v prkénku - bezva nápad. Jen pořád přemýšlím, zda by šikmé seříznutí podnože i roubu nezvládl nějaký přípravek lépe, než moje ruka - ta kvalita dosedací plochy je také důležitá.

Švestku Jojo na odkopek -také neúspěch, zkusím ještě jednou. Stromový balzám na konci roubu se mi zdá, že působí spíše nekroticky.

Na jedněch anglických stránkách o roubování (přesnou adresu si již nepamatuji)  používal sadař k začištění dosedací plochy roubu malý cídič (druh malého ručního hoblíku). Uvádím to jenom jako zajímavost, nemyslím, že tohle je správná cesta...

V tomto roce mám paradoxně lepší výsledky na peckovinách - zřejmě i proto, že malé stromečky meruněk zalévám. Rouby na vzrostlých jabloních (roubováno o Velikonocích) raší jen velmi neochotně...