Co to je za kytku?

No, viděl jsem manuálně zručné pracovníky tmavého až velmi tmavého fototypu, jak za plného sluníčka likvidovali invazi Bolševníku velkolepého. Pracovali jen v trenýrkách, ale po každé půl hodince práce šup do rybníka, osušit namastit žlutou indulonou a makali dál. Nechtěl jsem jim do toho moc kecat (gádžo dělá machra) a tiše byl smířený, že následující den budou na nemocenské místo na likvidaci křídlatek. Opak byl pravdou. Mastný krém a zkrácení expozice častými přestávkami s očistou pro velmi tmavý fototyp stačily.

Druhá zkušenost jsou dva puchýře na nártu levé nohy po likvidaci anděliky - jedné rostliny z vlastní zahrady. Vytrhnul jsem ji dopoledne a cestou na kompost mi ukápla šťáva na ponožku. Nic jsem neřešil a odpoledne jel k vodě se slunit a koupat. Štáva tak byla na kůži přes 4 hodiny bez umytí a následovalo suché opalování - nárty nohou si krémem na opalování nenatírám. Až třetí den mi došlo, od čeho mám ten puchýř...

Třetí zkušenost je v rusku, kdy na vycházce s místním průvodcem ten podťal bolševník, oloupal mladé stonky naporcoval a dal ochutnávat. Těm co měli paniku v očích vysvětlil, že nejvíce obranných látek vyvolávajících fotosenzitivní reakci je v oloupané pokožce stonku a chloupcích na ní. Pokud drží stonek zasunutím prstu do dutiny, nic se mu nestane.

Z anděliky jsme si dělali frkačky a píšťalky. A nic se nestalo. Ale tu zvláštní chuť a pach si pamatuju stále...

... bříška prstů a dlaně jsou přirozeně odolnější (za život si kolikrát spálíte záda ale nikdy dlaně) a na rtech funguje očištění olíznutím. Záludnost je v tom, že pokud by se přeci jenom udělal puchýřek na rtu, tak to bude až druhý či třetí den a na anděliku si nevzpomenete = prohlásíte puchýřek za opar. Nejzáludnější je předloktí (mejete si ruce jen po zápěstí), holeně a lýtka (nohy si umejete celé až najednou večer před spaním).

Obdobně můžete celé odpoledne zpracovávat úrodu pastináku (celeru, koriandru, kopru) a mnoho se neděje, protože si každou chvíli umejete ruce a pod.

Chuť bolševníku je andělice podobná, pro ostatní ochutnávače doporučuji ochutnat i salát z kerblíku a salát z bršlice. Nic se ale nesmí přehánět, byť jde jen o koriandr do salátového dresinku.

Veřejné pohoršení, to mi povídejte Já se s tím vloni chodila koupat a viděla jsem ty soucitné pohledy: chuděra holka, takovou ošklivou nemoc má... Ale já věděla, že se to časem ztratí, že to není napořád, tak jsem byla vklidu a měla z toho zděšení spíše legraci. Jen mamka z toho byla nesvá a pořád:,,proboha zakryj si ty nohy, podívej jak na tebe koukají"

Brácha po té jeho první zkušenosti už seče, no, prakticky ve skafandru V montérkách i s bundou, na hlavě má lyžařskou kuklu a brýle, na rukou rukavice, plné boty - nečouhá mu ani kousek holého těla... a to ve 40st. vedrech! Je to hrdinaJá se po podobné práci jdu okamžitě vysprchovat. Teď se mi to občas ještě stane při pletí, ale jsou to jen místečka, jak píšete kolem předloktí, někde sem tam na noze. Svědí to a hojí se to snad měsíc, ale to už se dá. Konvalinka