Velkopavlovická

Mittwoch: Áno, bola to tak trochu provokácia, nech sa ozvú marhuľofili 😃. Práve dnes si bral odo mňa bratranec z horniakov (od Žiliny) 2 debničky marhúľ a keď som videl s akou úctou a bázňou ich nakladal do auta, až som sa zahanbil ako si my dolniaci niektoré veci nevážime, resp. ich berieme ako samozrejmosť. IH (Inak na tú kombináciu marhúľ a mlieka by som si asi netrúfol 🏃).

Také bych dokázal dlabat (jíst) meruňky každý den ale zatím nemám co. Zasadil jsem Tomcot a Kompaktu. Tomcot odchází na monilii a Kompakta zatím drží, nevím ale, jestli je Kompakta samosprašná nebo potřebuje opylovače. A když je Kompakta cizosprašná co nasadit jako opylovače abych si také smlsnul,450 m n. m.

Dnes som koštoval Vekopavlovickú plody velké ako pomaranče, ale preto ta velkosť lebo na jar premrzla zostalo tak 40% plodov, chuť výborná ale zasa monilia hnije na strome tak ako maďarska ostatné odrody to nerobia je to škoda.

Chci letos sázet novou, miluji meruňky sladké, šťavnaté už skoro tekoucí. Poradíte prosím jakou? Taky kde nejlépe koupit, jedná se o jižní moravu. Děkuji.

Tož na jižní moravě, tak klasiku Velkopavlovickou. Já ji mám ze zahradnictví z Mutěnice ale trochu mě na severu moravy zlobí - plody se zcvrkávají před dozráním.

Takže se taky zeptám čím to může být? asi 6 let vysazený strom. Po třech letech zaplodil hodně asi 10kg, polovina zcvrklá-nejedlá, myslel jsem že suchem a úpalem na slunci. Pak dva roky úroda nebyla - jarní mrazy. 

Letos 5 metrů strom měl násadu slabší, asi 10kg, skoro polovina zase scvrkla před dozráním.  Zavlažovaní je vodou z vodovodu tak 6 kýblů týdně, když v okolí trávník hnědne Růst je bujný, listy stále zdravé, nestříkáno ničím, monilie větví minimum. Chráněná poloha 240mnm, celodenní slunce, ale sever moravy!  Půda středně těžká, spodní voda 2 metry, lehce přihnojuji hnojem, asi 2 kýble,  na jaře do okopaného kruhu kolem kmenu.

Zkrátka 14 dní před dozráním, kdy mají plody nabírat cukr, tak ty plody strom jakoby přestane vyživovat, jenom visí a jak slunce svítí tak pomalu ztrácejí vodu a zcvrkávají se třeba jen polovina plodu, ale cukr nenaberou - jsou nezralé a už nedozrají. Některá větev má samé dobré plody, a vedle větev podstatnou většinu zcvrklých. Ale listy i dřevo jsou zdravé, klejotoky minimum. Proč se tedy zcvrkávají?

Pomohlo by zřejmě dodat více draslíku a jednou vynechat hnůj. Zvláště pokud je dodáván moc blízko kmene. Listová analýza by však byla přesnější než tento návrh. V každém případě bych však strom ošetřil i proti moniliové spále. Fungicidy (např. Horizon) obvykle potlačí nejen tuto chorobu, ale i jiné fyziologické defekty.

Živiny teda? Hnůj jsem dal jen loni i letos, králičí se slepičím půl na půl, ale to množství se úplně ztratilo, jakobych plivnul.  V zemi moc živin asi nebude, kolem rostou sedmikrásky - po letech sekání trávy. Můžu přidat slepičí hnůj nebo i více prokvašených slepičáků? - ten má draslík, na podzim i na jaře nebo kdy?

  3cm pod povrchem jsou kořeny meruňky, nelze moc zapravovat. Takže bych navozil ještě pár koleček tak 3cm aspoň kompostu, vyzrálý je jen napůl, lebedy v něm klíčí, ale zemina to ještě není. Co vy na to?

Navíc jsem před týdnem naočkoval tu velkopavlovickou na divoké myrobalány u řeky, většina oček se ujala, měl jsem taky obavy, aby to zcvrkávání plodů nezpůsoboval nějaký virus ve dřevě a já ho teď očkováním přenesl na nové stromky?

A jinou Velkopavlovickou nechci, protože je mnoho klonů, a ta moje dozrává jako poslední - letos u nás kolem 25.7., bývalo předtím až kolem 5.8. Ty nejdřív zrající velkopavlovické (30 leté stromy u kolegy kousek) zrají už o 14 dní dříve a jsou to taky Velkopavlovické.

Draslíkem se hnojí kdykoliv. Myslím tím síran draselný nebo aspoň dřevný popel. Draslík se moc rychle nevyplavuje z půdy.  Meruňka má velmi vysoké nároky na draslík. Hnojení dalším hnojem a slepičákama (zdroje velkého množství dusíku) ještě zhorší poměr mezi dusíkem a draslíkem. Strom je pak stimulován k růstu a ne k vyzrávání plodů. Dusíkem se hnojí v první polovině roku, ale meruňka nemá příliš vysoké požadavky na dusík. Stejně si myslím, že jmenovaný defekt vymizí po obvyklé a doporučované aplikaci fungicidů. Úplně bez fungicidů je pěstování meruněk a broskvoní málo efektivní.

Proč tolik vody když je spodní voda ve dvou metrech a na co tolik hnojení, meruňky to vůbrc nepotřebují.

Tak tedy, nedostatkem draslíku scvrkávání asi nebude, protože minimálně kýbl popela z tvrdého dřeva sypu pod každý strom meruněk i broskví v zimě, to jsem zapoměl uvést.

Vylučovací metodou už zbývá jen ten postřik jak uvádíte. Pokud to teda nemůže být nějaký virus ve dřevě něco na způsob šarky?