suchá skvrnitost listů peckovin
Stigmina carpophila
říše: houby (Fungi) třída: Dothideomycetes čeleď: Mycosphaerellaceae
Další názvy: suchá skvrnitost listů třešně
Vědecká synonyma: Clasterosporium carpophilum, Wilsonomyces carpophilus
EPPO kód: STIGCA
Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Broskvoň (P. persica), slivoň (Prunus), třešeň (Cerasus), meruňka (P. armeniaca) a další dřeviny rodu Prunus i střemchy (P. padus) a jeřáb obecný (Sorbus).
Příznaky napadení
Nejprve oranžové až červenavé tmavěji lemované okrouhlé skvrnky na listech, které postupně splývají, nekrotizují a pletivo uvnitř vypadává (vzniká dírkovitost listů). Silně napadené listy opadávají. Patogen vedle listů může napadat i další rostlinné části – výhony, pupeny, případně i plody. Na infikovaných výhonech se objevují, obyčejně hned pod pupeny, tmavofialové, později hnědnoucí nekrotizující skvrny.
Napadené pletivo často reaguje na infekci tvorbou kleje a může se také stát vstupní branou pro další dřevokazné mikroorganismy (např. houby rodu Leucostoma). Spolu s výhony houba napadá i dormantní pupeny, které odumírají. Na plodech patogen způsobuje zpočátku drobné, nachové skvrnky, které však postupně s růstem plodu splývají, zvětšují se a hnědnou až černají. Skvrny se pak dále propadají a korkovatí, přičemž se často trhá a praská pletivo na jejich povrchu a na přechodu mezi zdravou a napadenou částí, dužnina pod nimi korkovatí.
Možnost záměny
Příznaky napadení lze zaměnit s poškozeními způsobenými listožravými škůdci.
Životní cyklus
Houba přezimuje v napadených pletivech, na nichž vytváří konidie. Ty jsou značně životaschopné a uchovávají si klíčivost po dlouhou dobu. Spory jsou schopné klíčit již za velmi nízkých teplot (uvádějí se teploty mírně nad bodem mrazu 2–4 °C), takže houba může v případě teplých mokrých zim způsobovat i infekce pupenů. V průběhu vegetace se houba šíří konidiemi. Rozvoj a šíření infekce významně podporují dešťové srážky.
Hospodářský význam
Při silném napadení dochází k předčasnému opadu listů, což může vést k namrzání špatně vyzrálého dřeva. Napadené plody nejsou konzumně využitelné. Napadené dormantní pupeny neprorůstají.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Přítomnost infekčního zdroje se sleduje monitorováním výskytu napadení na listech, případně výhonech a pupenech.
Systémy varování
Nejsou vypracovány modely pro stanovení podmínek infekce. Je třeba sledovat předpověď a průběh počasí, deštivé období zvyšuje riziko výskytu napadení, stejně jako teplý vlhký průběh zimy může podporovat napadení pupenů.
Prognóza výskytu
Krátkodobá prognóza
V případě zaznamenaného výskytu infekčního zdroje lze při deštivém průběhu počasí očekávat riziko vzniku infekce. Napadení výhonů a teplý průběh zimy zvyšují riziko napadení dormantních pupenů.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Udržování vzdušných korun, při aplikaci ochranných opatření proti skvrnitosti listů třešně upřednostnit přípravky s vedlejší účinností proti suché dírkovitosti (úč. látky mancozeb, myclobutanil). Proti výskytu napadení pupenů aplikovat již podzimní nebo časně jarní ošetření měďnatými fungicidy.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Viz také obecný text
Chemická ochrana rostlin
Zásady správné aplikace
V případě teplého a vlhkého průběhu zimy ošetření měďnatými fungicidy omezí napadení pupenů, během vegetace ošetřovat především v průběhu deštivého počasí, ošetření opakovat v cca 10–14 denním intervalu.
Charakteristika účinných látek nebo jejich skupin
Fungicidy používané proti monilióze nebo skvrnitosti listů třešní zlikvidují původce této choroby. Lze využít přípravky na bázi myclobutanilu, či vedlejší účinnosti látek dithianon, trifloxystrobin, mancozeb aj.
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
Rezistence nebyla prokázána.