Štěpování - a co potom?

jednoletá broskvoň Springcrest roubovaná kopulací. Walter

Kurňa chlapi kde to pěstujete že máte, oproti mým roubovancům, tak velký vegetační předstih? Porost na podnoži odstraňuji teprve tehdy, až roste výhon(y) z roubu. Mám ověřené, že kdybych to udělal např. nyní, tak pupeny na roubu se přestanou rozvíjet a podnož začne tvořit nový porost.

Jestli tento dotaz cílí na mě, tak musím říci, že broskvoně na fotkách s bílým pozadím jsem v lednu vyrýpl ze země, přesadil do 10l květináčů a uložil u okna v garáži a později u okna v bytě. Tam byly už koncem února v míze o mohl jsem roubovat. Ven jsem je v květnících dal asi před 3 týdny do stínu a před týdnem přesadil do země. Přirozeně jsem je i v bytě stříkl proti kadeřavosti. Walter

hmm, já patřím zrovna do té skupiny, která všechny pupeny z podnože oholí, možná proto se mi taky občas něco nechytí. Walter

..a ještě. Walter

Ku mne sa tento rok dostali zujimave vruble kostkovin a tak som tento rok pri kostkovinach vyskusal postup ze som neooholil vsetko na podnozi a podla mna to bola chyba, mal som velmi male percento ujatia. aspon mne sa to neosvedcilo, ja uz do buducna budem robit tak ze vsetko na podnozi oholim. Pri jabloniach som nemal taky problem, tam sa to ujimalo v pohode.

Záleží na tom, jak vysoko roubujete. Pokud těsně nad zemí (do 20 cm), pak není třeba nechávat obrost na podnoži. Štěpujeme-li výše - např třešně v korunce, je obrost na podnoži nezbytný. Jednak aby táhnul mízu k roubu a taky aby pomohl sílit kmínek. Samozřejmě je třeba podrost zaštipovat, aby nepřerůstal výhony z roubu, které vždy rostou o něco slaběji.

V zahrádkářské praxi si někdy hrajeme a pokusničíme s atypickými štěpovanci. Já jsem letos řešil několik takových případů.

Např. u kaki jsem měl očko (z 16.9.), které vůbec nechtělo vyrazit. Přestože podnož byla seříznutá. Tak jsem na podnož narouboval roub a očko vyrazilo velmi rychle (30 cm během 10 dní). Roub je živý, ale neraší.

U jednoho broskvoňového výhonu, který okousal dokola brouk, se mi po jeho zakrácení vyplatilo čekat. Rána se zahojila a výhon vedle znovu raší.

Bohužel, vždycky se to nepodaří. Nedávno jsem rouboval velmi tenkými meruňkovými rouby broskvomandloně. Do rozštěpu žiletkou. Místo štěpování jsem omotal lepicí páskou a rouby jsem přikryl mikroténovým sáčkem. Při teplotách nad 30 stupňů však mám obavy, že mi roub shoří. Obalil jsem ho proto ještě bílým papírem. 

Tím to mělo začít: právě dozrávají plody podnožových peckovin. Džanky jsou plané balkánské slivoně použitelné jako podnože pro švestky, ryngle, broskvoně, meruňky i mandloně. Plody džanky jsou navíc jedlé, často i opakovaně i při konkurenci meruněk. Některé jsou mírně prošlechtěné a mají větší a chutnější plody. Dozrávají i mahalebky (turecká višeň) - podnož pro třešně a višně. Jejich maličké plody jsou však nechutné. Možná, že si nějaké pecky schovám.

Pane Mimo, můžete posoudit vlastnosti Džanek jako podnoží? Myslím tím do jakých půd se hodí, o jak bujnou podnož se jedná, jestli podrůstá apod. Děkuju.