Roubování meruněk

Zdravím mistry oboru, mohl bych se prosím zeptati na pár věcí. Nemám v blízkosti nikoho zkušeného, chci začít sadařit. Minulý rok jsem rouboval a očkoval pár semenáčů.

Ale nevím některé praktické věci
- Můžu naroubovat vytažené podnožové semenáče roubem do výšky budoucí koruny, potřebuji PK a VK. Obrost byl na podzim 2013 při výsadbě na jiné místo ořezán na kroužky - čili mám špičáky kolem 160-190 cm.

- Co se stane, když je letos na jaro naroubuji do vyzrálého dřeva rouby meruňky odebrané o Vánocích - nebude problém s růstem roubu v letošním roce? Stromek tak nebo tak bude na jaro rašit a vyhodí výhony a začne šlapat normálně, když se ujme

- Nebude problém s vedením kmene - nebude mít tendenci podnož stagnovat do tloušťky, když nemá žádné letorosty (nebylo by lepší je jen na podzim o 2/3 zkrátit, aby následně měly tendenci nutit kmen k zesilování?)

- Pokud se rouby chytnou a poraší všechny očka, lze je rovnou nechat jako korunkové? Tj. 3-4 boční očka, jedno nahoře na hlavní tažeň, s tím, že by se už v roce 2015 prováděl výchovný řez. Nebo se vždy čeká až naroste horní očko, utvoří roční letorost a ten se na jaro 2015 zakrátí a nechají 3-4 boční a jedno hlavní.

- V případě, že se vždy nechá roub vytáhnout a až za rok se zakracuje do požadované výšky koruny, tak bych raději zkusil očkování třeba ve výšce pasu, výjdou na stejno.

Fakt bych potřeboval poradit od někoho zkušeného.
Nemůžu si nějak vybrat vhodný postup, protože je jich několik a ne všechny jsou z hlediska času získání kostry koruny dobré.
Příjde mě škoda očkovat těsně nad zemí letos na podzim asi většinou dvouleté stromky (tl. kmenu do 20 mm) a pak zas čekat dva roky na dosažení výšky založení koruny.
Proto trochu doufám v roubování, ale nejsem si jistý, jestli dle literatury jsou mé domněnky správné.
Děkuji, František Vaněk, Morava

1)Roubovat vytažené semenáčky v místě budoucí korunky?-můžete, ale raději bych narouboval o něco níže, a korunku zapěstoval až z narostlých výhonů.Výšku naroubování jednoduchou/anglickou kopulací na vytáhlý semenáč je třeba volit podle tloušťky roubu.Roub a podnož by měly být stejně silné.Způsobem za kůru/sadelkováním není výška limitující.

2)Když je letos na jaro naroubuji do vyzrálého dřeva rouby meruňky odebrané o Vánocích - nebude problém s růstem roubu v letošním roce?-právě opožděné rouby jsou výhoda, a dosahují se s nimi nejlepší výsledky.Do vyzrálého dřeva roubovat nejlépe za kůru.Pokud anglickou kopulací, což je nejlepší způsob, tak na loňský výhon.

3)Nebude problém s vedením kmene - nebude mít tendenci podnož stagnovat do tloušťky, když nemá žádné letorosty?-dobře zakořeněná meruňková podnož velmi ochotně raší z kteréhokoli místa pod roubováním ze spících pupenů,které jsou na kminku-pokud se roub ujme,bude je třeba pravidelně odstraňovat,nebo alespoň omezovat.Prvním rokem, kdy bude mít podnož málo výhonů, asimilačních ploch,bude slaběji přirůstat na průměru kmene, dalšími roky, až přibude tažného třeva, zvětší se i intenzita přirůstání.

3)Pokud se rouby chytnou a poraší všechny očka, lze je rovnou nechat jako korunkové?-pokud se roub zdárně ujme, ze všech oček vyraší letorosty, můžete zapěstovat korunku z nich, nebo zapěstovat z výhonu, který naroste z horního, nebo kteréhokoli očka,-je to jedno.

4)Můžete zkusit jarní roubování, a pokud nebudete úspěšný, a rouby se neujmou, pak se pokuste o srpnové očkování.Očkování mi přijde jednodušší, a jsem v tom úspěšnější.Očkovat lze i na neobřezaný stromek, a pokud se očka ujmou, pak teprve můžete příští jaro stromek řezem upravit.V létě je více času, než časně z jara, lze se také většinou spolehnout na lepší počasí, a příjemnější práci.

V celku dobré rady. Způsob za kůru však u meruněk nedoporučuji. Neznám nikoho, komu se to povedlo. Kopulace, kopulace nestejně tlustých řezů spojených u jednoho okraje, plátkování, sedélkování i anglická kopulace jsou u meruněk spolehlivé. Samozřejmě zakrýt fólií. U začátečníka bych teď zvolil Forkertovo očkování, které bude nejen nejrychlejší, ale i nejúspěšnější. Pupen nechte volný.

Děkuji oběma pánům za cenné rady, opravdu.

Jen dotaz k těm očkovacím technikám, může se očkovat forkertovým i narašený listový pupen teď z jara? Na podzim ve druhé míze na spící očko chápu. Ale když se to aplikuje někde v první polovině března, kdy ještě asi nebude míza. Očko samozřejmě z roubů, nikoli strom-strom. Když můžu forkertovo aplikovat i mimo mízu, je tam nějaké další omezení? Co se stane, když je naočkuju forkertem teď koncem února když se bude roubovat??

Zakrytí roubu stačí sáčkem a jemně uvázat pod roubem provázkem?

Díky pánové

s pozdravem FV.

Nevím, jak jsou vedle sebe uspořádané pupeny na meruňce, a zda jsou v shluku vedle listového pupenu nějaký ze kterého vyraší výhon.Z lístového pupenu výhon nevyraší, zvolte vhodný, vyzrálý,růstový.Očkování narašeným pupenem bude pravděpodobně neúspěšné.Očkovat na jaře můžete záhy, nejlépe ve slunečných teplých dnech.Očkovat, nebo roubovat anglickou kopulací můžete koncem února, kdy už tolik nehrozí velké mrazy.Použijte rouby, očka nařezané, uschované v prosinci, protože s takto opožděným roubovacím materiálem bude roubování, očkování nejúspěšnější.Nyní odebraným materiálem způsobem ze stromu na strom budou úspěchy velmi nízké, nebo žádné, protože i když to nemusí být viditelné, vegetace se už probouzí.

Z lístového pupenu výhon nevyraší, zvolte vhodný, vyzrálý, růstový

Myslím, že se mýlíte. Existují dva druhy pupenů: generativní (květové) a vegetativní. Až přísun živin za vegetace rozhodne, zda z vegetativních pupenů vyraší výhony nebo jen listy. Tedy každý vegetativní pupen je potenciálně růstový, ostatně použjete-li kteroukolli část letorostu jako roub, tak u dobře ujmutého vyraší výhon z každého očka. Největší růstový potenciál má samozřejmě vrcholový pupen, ale i z něj v případě špatného ujmutí či ohryzaných kořenů může vyrůst jen list.

Mám zato, že na začátku vegetace jsou diferencované na výhonu dva až tři druhy pupenů-1)vegetativní,lístový,nebo 2)vegetativní,květní,lístový.Nějaké info jsem našel na dokumentu PDF.Mendelovy univerzity.Je třeba si uvědomit, jaký druh pupenu je vhodný pro očkování, protože v případě naočkování květního pupenu je to holé neštěstí.Na roubu se většinou nějaký vegetativní pupen určitě najde.

Na začátku vegetace vznikají všechny pupeny stejné povahy.Později dochází ke změnám v jejích vnitřní struktůře.Nejsložitější změny prodělávají pupeny smíšené.

Iniciací se rozumí první změny v rostlinných pletivech, kdy začíná tvorba vlastního pupene, ale ještě není rozhodnuto, zda bude pupen povahy vegetativní nebo generativní.

Diferenciace zahrnuje následné změny v rostlinných pletivech, diferenciace končí vytvořením kvalitativně rozdílných pupenů.

 Rozlišujeme 3 základní etapy diferenciace:
1.Fyziologická fáze
- v principu se jedná o iniciaci. Tato fáze začíná už 15 až 20 dní porašení. Nastává zde tzv. florální indukce, což je soubor jevů na rostoucí ose, který
vede v konečné fázi ke vzniku květů nebo květenství. Při fyziologické fázi nastávají nezvratné změny ve vývoji charakteru pupene, pupen dále půjde určitou cestou vývoje k pupenům buď květním, listovým nebo dřevním. U většiny ovocných druhů je ukončena v červnu.

2.Anatomická fáze
- jedná se o vlastní fázi diferenciace. Nastává jakmile se v pupenu objeví tzv.apikální dóm, v této fázi už není možná změna charakteru pupenu. U většiny ovocných druhů tato fáze nastává koncem června až začátkem července.Později diferencují například slivoně, kdouloň, rybíz, angrešt, maliník a jahodník.

Odbočím, na hromadě videí na You Tube používají v zahrničí nějakou šedou řídkou "srajdu", co to je? Používám vosk, ale občas mi vadí jeho tuhá konzistence, nyní Jenten. Kdo to ví, odpoví, díky 

T.

Šedá řídká srajda je patrně Arbosan firmy Plantela. Docela dobře se s ním pracuje.

Při fyziologické fázi nastávají nezvratné změny ve vývoji charakteru pupene...

Rosťo, nesmíte věřit všemu, co přečtete na internetu, resp. aplikovat přečtené na všechno, co Vás napadne.  Samozřejmě, že pupeny diferencují v předešlémém vegetačním roce, kdy jindy také. Jenomže pupeny nevědí, že na ně na jaře nastoupíme s nůžkami. Zkuste porovnat dva stejné stromky, jeden necháte bez řezu, druhému letorosty zkrátíte na třetinu. Co se stane? U stromku neřezaného vyraší výhon jen z koncového pupenu, možná ještě 1-2 krátké z nejvyšších oček. Z ořezaného stromku vyraší výhony z několika pupenů, z kterých by bez řezu vyrašily pouze listy. To přece vidí každý, kdo někdy držel v ruce nůžky!  Kdyby byla diferenciace takto nevratná, šlo by roubovat jen koncovými pupeny a výchovný řez by nutně vedl k zástavě růstu.
    Ze zkušenosti taky vím, že když naroubuju jabloň, která má na letorostu květní pupeny, tak roub obvykle vykvete, květ opadne a ze spodu začne rašit opožděně výhon. Někdy dokonce květ neodpadne a jablko dozraje. Tady samozřejmě nepředpokládám, že by se květní pupen změnil ve vegetativní, nýbrž zřejmě vyraší nějaé spící očko.