Prasklá kůra

Nikdy jsem nebílil a praskliny se vyskytovaly. Před 3 lety jsem začal bílit a praskliny vznikají také.

Já kmeny zakrývám deskami, vzhlednější by byla ta izolace, jak píše Jirka z Polabí.

Já vycházím z teorie, že jarní sluníčko tu bylo vždy a stromy v přírodě jsou na ně adaptovány. U mě vznikají spíš mrazové desky než pukliny. Nejvíc u stromů ve špatné půdě a na slabších podnožích. Bílení kmenů stromům jistě neublíží, může zničit či vyhnat i nějakého přezimujícího škůdce. Když si porovnám plochu krátkého kmínku u nízkokmenů s povrchem ostatní kůry, tak ve výrazný termoregulační efekt nátěru, který by stál za tu námahu, nevěřím.  

Pro Mikeš 13. Ta trhlina je staršího data, objeví se až za pár let, když strom nabyde na objemu a jizva se otevře. Pokud jde o to zahřívání kmene a větví, nejspíše půjde o úhel jaký má slunce a kmen, druhá věc je, že ohřátá větev chladne po západu slunce sice rychleji ale nejspíše v celém objemu, kmen má naakumulováno více ale jen v části kmene. Nějaké pnutí tam na rozhraní rozehřáté a studené, neohřáté hmoty snáze může vznikat.  Stromy v přírodě mají mnohdy větve dost nízko, vytvářejí putující stín na kmeni. Roli hraje barva a "architektura" kůry. Třeba ptačky se světlou a tmavou kůrou ač jeden planý druh mají různou odolnost...

Zákrsky, čtvrtkmeny, prostě str. s větvemi blízko zemského povrchu -je snad nějaký problém mimo kmene-kmínku nabílit i silnější části větví prvního či druhého patra, to svede i BROUK PYTLÍK-a co teprve FERDA MRAVENEC. Termín pro bílení- na konci vegetace, po opadu listí a stoku vodnaté části mízy do kořenů -toto je s velkou jistotou splněno v posledním prosincovém týdnu, prostě-kdo nabílí dříve, riskuje pravý opak toho, co si sliboval-bílý kmen ochladne, smrskne se, míza trčí v koruně, přijde mráz a je zaděláno... Že se praskliny objevily i po nabílení-strom není rychlokvaška, jak už psal výše vážený kolega-může to být doběh starých hříchů-nepéče, následek větších srážek po období sucha... Srovnávat ov. stromy štěpované, očkované se semenáčky či dokonce s divokými nálety logicky pokulhává-roub či očko-to je transplantát, tudíž takový dvojí organismus si opravdu žádá větší pozornost-zvláště na začátku své pouti tímto slzavým ůdolím. SKALÍK PETR, CHROPYNĚ.

Praskliny jsou na odkopcích švestek a hlavně na východní straně kmene - jelikož pozemek je na prudším severním svahu, tak slunce z jihu v zimě je povětšinu času schované za vrcholem svahu a největší osvit je právě od východu.

Pokud není půda pod vašimi stromy dobře zásobená živinami od přírody nebo-chcete-li od Boha, nezbyde nic jiného, než přiložit ruku k dílu a krmit. Vzít v ůvahu svažitost terénu, propustnost půdy, možnost závlahy-je snad všem jasné, že rostliny přijímají potravu v tekutém stavu-jako kalnou, neživou polévku, ze které se teprve následně-díky fotosyntéze v listech tvoří námi očekávané št´avnaté, sladké, barevné a vonící plody. Dobře-správně-co do množství, složení-dusíkatá-vápenná-doby podání-hnojené stromy, keře mají větší možnosti splnit naše obrovské požadavky. Skalík Petr, Chropyně

Nejúčinejší je zakrytí desku, méně ušinné je pak bílení. Krátkodobě na jaro lze použít také alobal a zakrát ho pytlem, aby to nevypadalo blbě.

Nejhorší situace je, pokud slunce vychází za budovou např. v 10h, kdy má slunce už sílu.