Podnož pro meruňku

Mike Dundee: Možnosť 5) - navštíviť renomovanú ovocnú škôlku resp.predajcu a kúpiť si už zapestovaný stromček odrody ktorú si želáte. Ja by som na Vašom mieste (podmienky ktoré popisujete) volil čo sa týka podpníka medzi semenáčom a St.Julien - záleží aj od toho či plánujete vysokokmeň na mnoho rokov, resp. aké máte priestorové možnosti v záhrade. IH

Bohužel mnou poptávané odrůdy mají jen v zahradnictví Limbach na Slovensku a na podnoži St. Julien. Do mých podmínek se nehodí, tato podnož potřebuje vlhčí půdy. Ostatní meruňky mám na meruňkovém semenáči, ale chtěl jsem vyzkoušet ten myrobalán, který by v mé sušší a trochu kamenitější půdě také měl prosperovat...

To má jistě logiku. Za vyzkoušení to stojí. Ale až takový problém bych to neviděl.  Jestli totiž meruňka něco snáší dobře - snad nejlíp z ovocných stromů - tak je to sucho. Nejlíp se jí daří v oblastech podstatně sušších než je střední Morava - v Podunajské nížině, na Znojemsku, v Maďarsku, na Balkáně. Spíš bych řekl, že na S.J. meruňka vlhčí půdu snese než přímo vyžaduje..

Mohu se ještě zeptat:

a) na které podnoži bude meruňka v dospělosti větší (vzrůstnější) - na meruňkovém semenáči nebo na myrobalánu? Nebo je to plus mínus stejné?

b) na kterém bude lépe plodit? Někde jsem četl, že myrobalán způsobuje přeplozování, je toto pravda?

c) Na moniliový úžeh předpokládám nemá výběr podnože vliv

d) Na mrtvici je podle zdrojů mer. semenáč náchylný, ale v těžkých půdách. Znamená to, že v lehčích je odolnost proti mrtvici na obou podnožích srovnatelná, nebo je v tomto ohledu stále lépe myrobalán?

a) plusminus stejně
b) není
c) v podstatě ne. Dřív se udávalo, že slivoňové podbnože jsou náchylnější k apoplexii, ale důkazy asi nejsou
d) spíš než na mrtici je semenáč meruňky citlivější na asfyxii kořenů. Ale i tam hraje v náchylnnosti větší roli naštěpovaný ovocný druh než samotná podnož. Jinými slovy citlivější na asfyxii je meruňka na myrobalánu než slivoň na meruňkovém semenáči.

Meruňka sice snese sucha dost, ale spíše na meruňkovém semenáči nebo na myrobalánu. Na St. Julien to neplatí. P

Prosím, můžete tady někdo popsat, jak vypěstovat meruňku z pecky špendlíku? Jak ošetřit pecku a kdy ji zasadit, jak a kdy roubovat, jestli rovnou na ten špendlík dát meruňku nebo mezi to ještě jiné dřevo, jak vysoko nad zemí se roubuje, kdy odebrat rouby atd? Děkuji za rady, chtěla bych to vyzkoušet :)

Jak moc na to kvaltujete?

Dřív "za krále klacka" se meruňky hodně pěstovaly na semáči Durancie a Špendlíku, také se doporučovalo štěpit až ve výšce 120-150cm aby byl co největší podíl slivoňového dřeva, což mělo zvýšit mrazuodolnost a životnost v horších podmínkách."Dnešní školkaři" obě podnože vyloučili, Špendlík pro nízkou mrazuodolnost v kořenech i ve dřevě a Durancii pro náchylnost na předčasné odumírání stromů (Apopexie).Pokud by mohl poradit, tak zvolte jinou podnož např.švestku Wangenheimovou, Z.R. nebo St.Julien.

Pecky vhodných slivoní zasaďte do řádku ještě na podzim. Pokud je stratifikujete, tak vysaďte na jaře vyklíčené rostlinky. Rostlinky potřebují určitou péči (okopávání, zalévání...), aby se už v srpnu daly očkovat. Pokud nemají tloušťku 8mm, nechte je na pozdější štěpování. Mohou se očkovat Forkertovým očkováním např. v březnu asi 10 cm nad zemí nebo roubovat kopulací ve stejné výšce. Necháte-li podnož přerůst, může se štěpovat až v místě korunky (cca v 80 cm), ale roub se chytne i v jakékoliv výšce. Očka se špatně ujímají, pokud není podnož v místě očkování silná mezi 8 a 12 mm. Očka peckovin by se měla vázat tak, aby byl pupen stále odhalený (neplatí ve velkých mrazech). Já dávám na roub peckovin mikroténový sáček na dobu asi 3 týdny. Výrazně to zvýší úspěšnost ujmutí. Pokud roubuji před velkými mrazy (např. v lednu), omotám naštěpovaný roub i papírem. Pokud očkuji, používám celoročně Forkertův způsob. Je to efektivní metoda.