Moniliový úžeh a moniliová hniloba peckovin v roce 2015

Zdravím sadaři,
dovolím si malé zhodnocení k dnešnímu dni na mé zahradě, co se monilie peckovin a propadu plůdků po mrazu týče.

Pincot - katastrofa, postižené letorosty monilií okolo 30%, propad plodů masivní
Kioto - bez monilie, propad minimální
VP - bez monilie, propad 50%
Leskoru (mladý stromek) nebudu hodnotit, je bez poškození.

Stanoviště meruněk je stejné, rostou vedle sebe. Stříkáno proti monilii 2x Horizonem.

Broskvoně i švestky bez poškození, ze švestek ale bude asi prd, kvely v deštích a při 3°C...

Martin

Pobaveně čtu toto vlákno. Jak se zde každý pachtí za nejlepší chemickou směsí. Pokud nezabírá tak namíchat silnější koktejl, stříkat častěji...

A stejně vám ta monílie řádí, chemie nechemie. Co budete dělat až ta vaše houba získá rezistenci, resp. neděje se to už náhodou? To vám teda ostatní zahrádkáři poděkují...

O včelách se tu už diskutovalo, takže o tom raději pomlčím.

Pozn. mám několik meruněk, nestříkám, pár větviček to každý rok odnese, ale to vám taky i přes veškerou chemii. Hlavní je vhodné stanoviště, odolnější odrůdy a udržovat stromy v dobré kondici. Pokud někdo nemá vhodnou půdu, pěstuje na vysočině meruňky z francie nebo určené pro jižní moravu a pěstuje je na dvorku uprostřed anglického trávníku, tak ať to raději vzdá, sorry jako.

"Sorry jako" se teď asi odporoučí, aby se opět na podzim vrátil s plnou parádou.  Co se týče monilie, tak jsem zvoral termín, což jsem přiznal, a když se potom dá něco zachránit dalším postřikem, tak to udělám, jako každý, kdo chce mít toto vzácné ovoce - meruňky. Proti mrazu neuděláte většinou nic. Proti monilii ano. 

"mám několik meruněk, nestříkám, pár větviček to každý rok odnese, ale to vám taky i přes veškerou chemii"

Toto říkali pár let i moji sousedi. Minulý týden stromky vykopali.

V souvislosti s předchozím příspěvkem bych chtěl zmínit, co dělám já pro udržení "dobré kondice" stromů.
Všichni asi víme, že tráva pod stromy není úplně správná volba. Traviny udržují hustý a mělký kořenový systém, který brání přístupu kyslíku dále do půdy, stejně jako zadržuje většinu srážek. Spodnější vrstva půdy je pak většinou suchá a neúrodná. Zejména meruňka je ovšem velice citlivá na obsah kyslíku v půdě.

Někteří pod stromem udržují kolo zbavené veškerého plevele, někteří dokonce půdu pod stromem kypří. Dalším způsobem je nastýlání, mulčování kolem stromu.
Jenže to kolo je většinou spíše kolečko (strom má kořeny minimálně na takové ploše jako je průmět jeho koruny). Pokud strom vyroste a velikost kolečka se proporcionálně nezmění, tak vlastně opět nastává deprivace kvůli nedostatku živin a kyslíku.
Kypření zase narušuje kořínky a ničí mykorhizu.

Dlouho jsem si vystačil s mulčováním štěpkou. Ta vytvořila vynikající půdní strukturu a podpořila rozvoj mykorhizy. Avšak s tím, jak stromy rostou do šířky, není v mých silách produkovat/dovážet takové množství štěpky, abych pokryl celou plochu pod korunou stromu. Proto jsem zkusil metodu podsadby půdopokryvnými trvalkami. Musíme si uvědomit, že tyto rostliny mají jiný typ kořenového systému než traviny. Kořeny nebývají tak husté, některé jsou mělké, jiné dlouhé kůlovité sahající do různých hloubek (klidně i pod kořeny stromu), takže efektivně využijí profil půdy a až na výjímky si přiliš nekonkurují s kořenovým systémem stromu. Půdu krásně prokypří (tedy přírodní bezpracná analogie kypření pod stromy), ty agresivnější můžete jednou za rok pokosit a ponechat jejich biomasu na místě jako mulč (uvolňující při rozkladu do půdy živiny posbírané ve vetších hloubkách - např. kostival), za chvíli zase obrazí. Díky řidším kořenům nebrání přístupu kyslíku a vlhkosti do hlubších vrstev půdy. Když porovnám strukturu půdy pod těmito trvalkami a vedlejším trávníkem, je to rozdíl. Dalším podstatným principem je výběr společenstva rostlin s různými symbiotickými vlastnostmi. Některé vylučují silice bránící podle posledních studií rozvoji houbových chorob (divoké česneky, narcisy, křen, máty, meduňky...), jiné lákají užitečný hmyz (denivky, hluchavky, rozrazily...), další jsou půdopokryvné potlačující klíčení a růst travin hodící se i do stínu (barvínek, vrbina, mědvědice, popenec...), další zase vytahují živiny z hlubších vrstev půdy (kostival, pampeliška). Tuto "přírodní" plochu pod stromy každý rok či obrok zvětšuji kartonovou metodou (dá se použít i černá geotextilie) kdy nejdříve musím vyhubit plevely a traviny, kam se mi budou rozrůstat trvalky. Pro představu jako to vypadá, viz např. tento obrázek.

Další opatření které praktikuji co se týká obranyschopnosti stromu je NEřez. Na jednu stranu sice řezem můžete udržet korunu vzdušnější, na druhé straně můžete řeznými ránami zavléci choroby. Strom se musí po řezu zotavovat, což mu na imunitě rozhodně nepřidá. Raději sázím stromy v dostatečném sponu, aby měla koruna kolem sebe dostatečnou vzdušnost (jistě, ně každý si to může kvůli velikosti zahrádky dovolit).

V neposlední řadě postřiky (hlavně měďnaté) nezabíjí selektivně jen monilii, ale po spláchnutí deštěm i všechny "dobré" houby v půdě (tedy i onu mykorhizu), takže je to analogické s člověkem beroucím antibiotika, čímž si zničí i prospěšou střevní mikroflóru.

Mám sedm 6-9 letých meruněk. Monilii odolávají. Odešla mi na mon. úžeh velkopavlovická a pinkcot hned v prvních letech. Ostatním se daří. I přes letošní velký tlak monilie.  Některé nemají vůbec známky (Hargrand, Sylvercot, Rakovského, semenáč), jiné mívají napadené pár malých větviček (Aurora, Leskora). Nejhůře je na tom letos Harcot cca 5% větviček chycených - u něj chvíli zůstanu - v 3. roce jej postihla moniliová spála, skoro celý strom uschnul, chyceny byly i kosterní větve. Strom znovu celý obrazil a protože jej mám v relativně izolované části zahrady, udělal jsem experiment s imunitou popsanou výše a ponechal jsem jej. Teď má stromek 9 let. V letech bez většího tlaku je v pořádku, v chladném a deštivém počasí jako bylo to letošní má více napadených větví než ostatní, ale nikdy žádná katastrofa a vždycky se z toho otřepe. Příště bych si ale stejně vybral odolnější meruňku. Zvláštní je, že meruňka Rakovského je letos bez jakéhokoliv příznaku moniliózy, ikdyž loni pár větviček zasažených měla.
Odolnější Darinu jsem sázel teprve na podzim, takže tu nepočítám a ještě chci po diskuzích na tomto fóru dokoupit Clarinu a Hilde (test z německa zatím ukazuje že jsou odolnější...)

Pod 3 stromky jsem letos topil, takže budou mít úrodu (mezi nimi i výše zmíněný Harcot).
Sousedovi odešla 15 letá meruňka, ale ten loni meruňce při srovnávání terénu zahrnul hlušinou polovinu kořenů (tedy zase jsme u toho jak jsou kořeny a zdravá půda u nich důležité). Vedle stojící 20 letá kterou nechal na pokoji je v pořádku.

Počítám ale, že posilování imunity nevyřeší vše - např. nemá asi cenu pěstovat na těžké jílovité půdě, kde meruňka dříve či později odejde. Jistě budete namítat, že je jen otázkou času než spála zlikviduje i moje meruňky, že letos kosí i dosud nestříkané, ale kolik z vašich sousedů, kterým takto letos odešly meruňky je mělo (pokud vyloučíme pro pěstování meruněk vyloženě nevhodné lokality) v nevhodných podmínkách v trávě kde již stromek prostě došel na hranici svých možností a neměl z čeho brát? (pokud tedy nedocházelo k ručnímu přihnojování a dodávání nutrientů). Podporoval u nich někdo mykorhizu pro lepší zajištění živin, experimentoval s podsadbou aromatickými bylinami...? Já v tom budu pokračovat a budu referovat jaké budu mít úspěchy v dalších letech.

Nevýhodou mulčování je to, že se pod mulčem hojně vyskytují hlodavci. Často se půda v některých místech přímo propadá do jejich chodeb. Problém je to zvláště u mladých stromků. Co se týče moniliového úžehu, tak těžko tvrdit, že Polabí je nevhodná lokalita pro pěstování meruněk, přesto je oblast touto chorobou promořena. Bez postřiku mají sousedé slušnou jistotu, že budou bez úrody. Jeden soused má ryze ekologický postoj s odporem vůči chemikáliím a vždy jen konstatuje plné zasažení stromů a druhý se na to letos úplně vykašlal. Že by pouze a jenom tráva pod stromy mohla za napadení meruněk touto nemocí se mi nezdá. Respektive, že by na tom moje meruňky bez trávy byly lépe. Bez fungicidního ošetření tady meruňky pěstovat prostě nelze. Řekl jsem to i ekologickému sousedovi: "S tým sa lúč"

S hlodavci pod mulčem máte částečně pravdu, ale není mulč jako mulč. Pod slámou se hlodavci drží, pod štěpkou údajně ne (mám to potvrzeno od jednoho kolegy, sám používám pouze štěpku a s hlodavci problém nemám, ale také jsem daleko od polí...)

Sama tráva (resp. strom bez trávy) není samospásné řešení, z mého příspěvku je doufám patrné, že to není jediné opatření, ale jen jeden ze střípků.

V mém okolí na severu Hané také monilie řádí, mnozí pěstitelé již na meruňky rezignovali, ale mé se zatím drží. Zamýšlel jsem se nad rozdílem ve způsobu pěstování u nich (znám pár majitelů a míst kde jejich meruňky rostly) a u mě a to mě vedlo k mému předchozím příspěvku. Opravdu si myslím, že pokud podpoříme imunitu stromu (a to hlavně přes kořeny), tak se dokáže s nemocí vypořádat. Stejně jako je to u lidí...

Opravdu si myslím, že pokud podpoříme imunitu stromu (a to hlavně přes kořeny), tak se dokáže s nemocí vypořádat. Stejně jako je to u lidí...

Ono máte pravdu, ale jen částečně. Jsou choroby, včetně infekčních, proti kterým nás posílená imunita může do jisté míry ochránit - např. chřipka či tuberkulóza. Jiné nemoci však chytnete úplně stejně, ať máte imunitu sebelepší - kapavku, neštovice, vzteklinu... Otázkou je, kam se řadí taková monilie.
   Je pravda, že existují lokality, kde přežívají a plodí mnoho desetiletí staré stromy meruněk,. Mám na mysli zahrady a zahrádky v Brně Tyto stromy mnohdy postrádají jakoukoli péči - výživu, řez, ochranu a měly by být už dávno v ovocném nebi. A ony ne, třebaže na nich úžeh je patrný, některé větvičky vadnou a usychají, místo nich zase rostou další. 
    Co se týče mulčování, používám štěpku (většinou na netkané textilii, chodeb hlodavců je pod ní plno. Jestli víc nebo míň oproti slámě, úhoru či trávníku, to si netroufnu říci.

Dnes jsem narazil na zajímavý vědecký článek pojednávající o benefitech mykorhizy navázané na kořeny rostlin.

Můžete si články vygooglit:

"Mycorrhizal Fungi as a Biocontrol Agent"

"Arbuscular Mycorrhizal Fungi as Natural Biofertilizers: Let's Benefit from Past Successes"

Ve zkratce se ve článcích uvádí, že mykorhiza navázaná na kořeny rostlin mononásobně zvyšuje množství živin, které rostlina (strom) může z půdy získat. Mykorhiza naopak od rostliny získává cukry získané fotosyntézou.

V rámci této symbiózy ale probíhá i k jedné velice důležité věci a tou je, že mykorhiza produkuje látky, kterými brání rostlinu před patogeny (mj. i houbovými chorobami) či stimuluje její imunitu.

A právě mykorhiza je velice rychle ničena chemií (zejm. postřiky proti houbovým chorobám), které se splachují do země pod stromem.

Pro mě je to další silný argument, abych se nenechal zlákat zdejší chemickou lobby, ale pokračoval v tom co zatím s úspěchem dělám a o čem jsem psal výše. Pozn. kdo by chtěl začít s mykorhizou v klasické zahrádce, daleko od lesa či bez původních dřevin, kde byste dlouho (a možná i marně) čekali na samovolný vznik mykorhizních vláken, existují přípravky s kultivary nekolika druhů mykorhizy, které aplikujete ke kořenům stromů.

Pokud se jedná o přirozenou mykorhizu, tak souhlas.Vyzkoušel jsem i "komerční mykohizní houby" Ectovit, Rhodovit, Symbivit a Symbivit na rajčata a musím říct, neošetřené rostliny prosperovaly mnohem líp! Takže si myslím, že se jedná o další lumpárnu typu "CROPAID, DARINA 4 atd"Přikládám pár fotek kořenů bonsají (borovicovitých),kde je přítomnost mykorhizy nejprokázatelnější.Bonsaje jsou pravidelně chem.ošetřovány proti sypavce borové a pětijehlicové proti rzi vejmutkové.Aby mykorhizu zničil musel by stromy chemií doslova zalévat.