Meruňka z pecky

To je fakt pekný stromček, akurát sa mi zdá, že dužina nejde dobre od kostky, ale tak keď nebudete zavárať a všetko zjete za čerstva, tak je to jedno:-) U nás na letisku v Trenčíne sú parádne 70-ročné marhule, zdravé, krásne, každý rok plodia marhule jak malé pomaranče. Vyhľadala som miestneho pamatníka(je už na dochodku), vraj to sadili v rámci vojenského cvičenia a výpestky boli z peciek. Chcem si nabrať nejaké tento rok a vyskúšať vypestovať pravokorenné stromčeky(keďže na mojom pozemku rastú štepené veľmi slabo(mám Vehardu, Maďarskú, Veľkopavlovickú a Leskoru). Može mi prosím niekto z vás skúsenejších poradiť, ako mám pecky pripraviť? Najistejší sposob sa mi zdá vyluštiť jadrá z čerstvých peciek a vysiať len jadrá(bez tvrdej škrupiny), už teraz do truhlíku. Neviem si totiž predstaviť nejaké narúšanie pecky pilníkom, veď tá pecka je dosť tvrdá.

Moc to řešíte  Normálně je zahrabte do země (já je měl v zemi ve stínu ve vlhkém písku, aby nevyschly). Před zimou je dejte na plánované stanoviště, aby tam vymrzly, a na jaře vám vyklíčí. Žádná kouzla s otvíráním pecky provádět nemusíte. Já měl problém jen na jaře, že většinu z nich vyhrabal bažant. To jsem pak na zbytek pořešil pohozením sítě.

Ano, meruňky snadno klíčí. Pod stromy mívám mladé semenáčky, přestože spadlé plody obvykle uklízím. Pokud jde však o kvalitu plodů z neznámých semenáčků, ochutnal jsem jich už hodně, ale nebyly lepší než standardní odrůdy. U "semenáčku s příběhem" bych si proto ponechal na památku jen spodní větev a terminál bych přerouboval vhodnější odrůdou. Úplně nevhodná větev se pak případně snadno odstraní.

Pročítám tuto diskusi na téma zdravotní stav kupovaných stromků oproti těm vypěstovaných z pecky. Většinou jsou tu názory, že kupované za několik let odumírají na mrtvici a podobně, zato ty z pecky jsou 20 leté a více i když plodí o něco,,planější" ovoce.

Já se ptám, opravdu za odumírání stromů může naroubovaná ušlechtilá odrůda?

Mi to tak příjde, že celý problém je v tom, že pecka když klíčí, přizpůsobí se na celý život půdě do jaké jsme ji zasadili a stromek je pak odolný - jakoby klíčící pecka nastavila a uložila do paměti mapu růstu, tedy ustanovila si svůj domov. Když tu pecku za vás nechá vyklíčit producent podnoží a vy si pak jeho hotový naroubovaný prostokořený nebo i kontejnerovaný stromek zasadíte do horší těžší půdy, tak za pár let odumře. V lepších půdách vydrží třeba mnohem déle. Ale opravdu 100 let jak kdysi?

Roubovalo a očkovalo se ve starověku mnoho tisíců let před našim letopočtem.Broskve, meruňky, víno vše možné, ale určitě stromky nepřesazovali, ani rýče neměli.

Už dávno před naším letopočtem se přesazovalo, pěstovaly se stromky v nádobách. Viz debata o bronzovém rýči. Mnoho ovocných stromků se dostalo do řeckých států, do římské říše - buď jako válečná kořist, nebo jako zboží. 

I naši potomci budou říkat, že stromy za naší éry rostly lépe, že po nás zůstaly dlouhověké stromy. že víc pršelo, bylo míň chorob. Ani Vy, ani oni nemají (nebudou mít) informace o tom, jaké produkční sady kde byly, kdy se sázely, kácely. Pecka když vyklíčí, vytváří si jedinečný kořenový systém. Proto je v místě mnohdy odolnější suchu, možná lépe shání živiny. Má náskok proti stromku ze školky, možná i takový, který se nedá dohnat. Ale určitě v sobě nebude mít najednou větší odolnost proti mrazu /pokud je z odrůd nebo druhů málo mrazu odolných/. Tady funguje selekce od vnějších vlivů. Je divné, že semenáče broskvoní mají podle jejich pěstitelů větší odolnost, nebo až rezistenci ke kadeřavosti. Také jsem se jedním akovým pyšnil, a když se ten můj Semenáč naočkoval ve školce, trpěl stejně jako okolní odrůdy. A za pár let se kroutily jeho listy i u mne. Možná to bylo tím, že si semenáč musel v místě na choroby počkat až přilétnou a pak se namnoží. Ze školky si je přinese zahnízděné na kmínku a ty se vesele množí už od doby výsadby. 

Zajímalo by mě, proč, když vysejete pecky do jednoho místa, necháváte jen ten nejbujnější stromek. Mám tu zkušenost, že nejbujnější semenáče byly proti pazgřivcům, kteří se ani ve druhém roce nedali očkovat jak byli tencí, byli plodnější než ty bujné.

Já ten rozdíl vidím v něčem jiném. Ten, kdo vysévá pecky a pěstuje vlastní pravokořené semenáče, je přece jen jakýsi odborník. Problematice obvykle rozumí, o své semenáčky se stará a dá se říci, že jim fandí. Naopak stromky kupují a vysazují všichni, i ti, kteří o jejich pěstování nevědí zhola nic, jenom mají zahradu. A pamatují, že jejich děd či tchán kdysi pěstoval krásné ovoce. Nový majitel už není hospodář, z kanceláře od PC žádný hnůj nevyveze, v době, kdy stromky važadují péči je zaneprázdněn prací nebo se rekreuje u moře. Diví se pak, že stromy nevydrží to, co kdysi. 
   Je zajímavé, že ti, které ovoce živí, do výsadby a ochrany investují nemalé peníze, žádné superodolné semenáče z pecek nepěstuijí. 

Kdyby existovala liga ochránců stromků, bylo by jim na světě lépe. Chybí obecná vzdělanost. Když se kouknu do učebnic (třeba Pěstitelské práce pro 7. ročník ZŠ, 1987) bylo by tu tak o 1/3 méně dotazů. Nevím jestli chov drobných domácích zvířat /třeba je až v knížce pro osmáky nebo už už pro mladší/... Pane doktore, vidím to tak, že stromek, zvíře a dítě si může pořídit každý, ale trestní odpovědnost za špatný přístup k péči se vymáhá ve velkém prakticky jen u zvířat, méně u dětí a vůbec ne u stromků... tam prostě není nic takového zakotveno. To by museli zapracovat ochránci přírody. Stromek má určitě duši. Minimálně jednu. Tedy alespoň pokud jde o bez.  

Letošní sezona výsadby ovocných stromků z pecek nám pomalu začíná.

J.A.R.