Lze ještě teď bojovat proti strupovitosti?

Dobrý den, chtěl jsem se zeptal lze ještě teď nějak bojovat proti strupovitosti meruněk a broskvoní? všiml jsem si toho až teď, popř jeslti to jde baycorem jaké jé dávkování? je tam pouze dávkování na monoliózu nebo jestli bude lepší discus a delan kterými stříkám jabloně?. Děkuji za odpověď.

Ondra

Pokud už tam infekce je, jde o to zamezit jejímu šíření. Vhodné by lo použití Baycoru ve vyšší dávce, tedy jako proti monilioze, Diskus působí především preventivně a už by příliš nepomohl. Delan je také slabší.

Po 5-7 dnech  by bylo dobré ošetřit zvýšenou dávkou Syllitu 65 WP(koncentrace 0,1%).

V jádrovinách ovocnáři, pokud zjistí infekční napadení strupovitostí, používají ošetření zvýšenou dávkou Syllitu, kterou po 5 dnech opakují. Tím tuto infekci tzv. "zakroužkují" a zabrání jejímu šíření.

Reagujem na príspevok p.Vinšálka a odporúčam všetkým chemikom na fóre, ktorí si naivne vysvetlujú neškodnosť reziduí po uplynutí OL, aby si aspoň prečítali napr. dnešný článok. Reziduá pesticídov predsa ostávajú stále v životnom prostredí a vo vode a dostávajú sa do potravinového reťazca. Nepochybujem, že takýto záhradkár- chemik je stále v jednom uzavretom kruhu a stále si sťažuje, že má niečo niekde choré. Keď odložíte stranou vášeň pre chemický zásah alebo profesionálnu deformáciu, logickou úvahou prídete k záveru, že každá akcia vyprovokuje reakciu zo strany patogénov, ktorá tohto nešťastníka núti používať stále novšie a razantnejšie syntetické preparáty. A to nehovorím o tom, že chemickým zásahom likvidujete spústu užitočných organizmov a húb. Fandím GMO.

Pane Pal'o, teď jste mě dopálil.Nechte lidi zasáhnout, tak jak se svobodně rozhodli a jak to jejich pěstební poloha potřebuje.Buďte ujištěn, že to dělají v míře nezbytně nutné.Pan Vinšálek vyslyšel prozbu o radu a poskytl řešení které si sám dobře zapamatuji.Tomu já říkám konstruktivní reakce. - Mičurin II

Možná by bylo vhodné při úvahách o zhoubnosti zahrádkářských postřiků na zahrádkářovo zdraví se poněkud více zamyslet a pohlédnout směrem přes plot zahrady do polí a lánů, které se rozprostírají všude kolem našich bydlišť. A pozorovat, co se děje tam. Možná bychom byli překvapeni zjištěním, jak často a jakou rychlostí se po nich prohánějí různá vozidla s rozprostřenými křídly postřikovacích agregátů, zahalená do páchnoucího mlžného oparu. A pak by bylo dobré zauvažovat o tom, kolik potravin, které jsme za celý rok pozřeli, jsme si vypěstovali doma, na vlastní zahrádce a kolik jsme jich zakoupili v supermarketech. A pak by bylo vhodné si položit otázku, čímže a kýmže jsme to vlastně systematicky "tráveni" a jestli naše ekologicky "čistá" zahrádka je dokonalou zárukou našeho neposkvrněného zdraví? A možná dojdeme ke zjištění, že je to stejné, jako když například bydlíme na závětrné straně hutí a myslíme si, že když na týden - dva v roce odjedeme na dovolenou do hor, budou naše plíce jako z alabastru.
Píšu to ne jako obhajobu postupující chemizace zemědělství, ale jako upozornění, že zášť a agresivita při prosazování a propagaci ekologických ochranných přípravků je mnohdy kontraproduktivní.

"Zášť a agresivita?" To je snad silno prehnané a sugestívne vnímanie p.Wimpiho. Pane Vlastimile, komu podľa Vás bránim v rozhodovaní o použitom chemickom postreku? Prosím páni, aby ste zo mňa nerobili jednofarebného ekologistu. Súhlasím, že ochrana bez syntetických postrekov a čiste s biopomocníkmi je určitý extrém, ktorý nezaručí rýchly a často 100percentný efekt tak ako s pesticídmi. Bio-pomocníčci totiž "netušia", že majú chrániť kvantitu vašej úrody. Na druhej strane tento extrém nikomu neohrodzuje to najcennejšie čo máme- ľudské zdravie. Pri postreku čisto VAŠEJ záhradky vietor odfúkne chemikálie aj k susedom. Sú spláchnuté do do pôdy a distribuované vodou do okolia, dostávajú sa nielen do VAŠEJ zeleniny a ovocia. Viac ako 2 roky na fóre zastávam myšlienku rozumnej kombinácie metód. Kde stačí mechanická metóda (napr. odstránenie chorých listov či výhonkov) alebo zaberie anorganický neškodný postrek, prečo zbytočne prskať na slepo rôzne druhy syntetických pesticídov. Poľnohospodári či sadári sledujú ekonomiku, chcú v tejto dobe prežiť, je to pochopiteľné. Aj tak by bolo zaujímavé porovnať, koľko postrekov ročne musia na poli za plotom záhradky družstevníci použiť a koľko ich ročne vystriekajú niektorí experimentátori na svojej záhradke? A dobrovoľne. Viem, že niektoré choroby bez chemického zásahu neovplyvníme. Preto vzdávam úctu rozumným a uvážlivým kolegom. Bez emócie a bez vzteku.

Pane Pal'o, Váš výklad ke klasickému ošetřování ovocných dřevin vyvolává představu o něčem nemorálním a zavrženihodném.Vaše přízpěvky se v poslední dobou hemží chemiky a přitom zde tyto nevyhnutelné zásahy provádí 80÷90 % ovocnářů.Teorie o geneticky upravovaných plodinách vůbec neberu.Když se ze soukolí přírody vylomí jeden zub, může to mít nedozírné následky.Sama příroda ví nejlépe proč jsou škůdci, hostitelské rostliny a jejich predátoři.Ona je totiž dokonalá narozdíl od nás lidí.Do genetiky bych vůbec nezasahoval, mám doje že je to velmi nebezpečná cesta viz. nové německé švestky napumpované šárkou takovým způsobem, že se ani neprojeví.Tomu já říkám nebezpečná cesta dle selského rozumu. - Mičurin II

Pane Vlastimile, článok o množstve reziduí pesticídov v ovocí a zelenine vďaka "klasickému ošetřování" z dnešného rána sa netýka iba pestovania marhúľ. Nie je dôležité, do akého vlákna som ho vložil. Klasterosporiózu či chrastavitosť kôstkovín, na ktoré neexistuje špecifický fungicíd, byste však nemal "zakroužkovat" širokospektrálnymi fungicídmi s dlhou OL v čase začiatku dozrievania plodov. Máte pravdu, príroda vie, prečo sú škodcovia a ich predátori (v človečej terminológii), človek je však tvor omylný a jedným z hlavných omylov je uprednosťňovať iba chemické riešenie. GMO sú pre ľudké zdravie rozumnejšou alternatívou, aj keď každý výskum sa dá zneužiť. Na Vašom mieste by som nebol až taký pesimista.