Kůrovec na meruňce?

K úvodnému príspevku vlákna: Môže ísť (ale nemusí) o drevokazného chrobáka menom Podkôrnik ovocný (Scolytus rugulosus). Zopár informácií je na fotkách. Škodí priamo vyvŕtavaním chodbičiek v lyku, ale aj druhotne - larvy žijú v symbióze s niektorými hubami, a tie dokonajú na strome dielo skazy. ALE! - podľa mňa je postihnutie Vašich stromov týmto hmyzom sekundárne, drevokaz síce občas napáda aj zdravé stromy, ale dominantne sa vyskytuje na stromoch, ktoré sú oslabené, choré, trpiace stresom alebo v zlej kondícii (poškodené moniliózou, rakovinou, po čiastočnej apoplexii, prestárnuté, trpiace suchom, alebo naopak trvalým premokrením, po mechanickom poškodení, vymrznutí, vyčerpaní živín z pôdy atď.). Ochrana je veľmi problematická, väčšinou neúspešná (aj pre pokročilú prvotnú príčinu), zničiť chrobáky či larvy insekticídom sa často nedarí. Existujú aj pasce na dospelé chrobáky, v ktorých je návnadou etylalkohol (posledné foto). Väčšinou sa to končí výrubom stromu a spálením. IH

Čerstvá zkušenost: musel jsem (majitel chce na místě stavět dům) likvidovat zahradu a tak jsem loni na podzim vykopal meruňku a 2 broskve  - vše asi 6 leté, o výšce tak 2,5 až 3 m a dobře plodící. Silně je ořezal a přes zimu založil do kompostu. Na jaře jsem zasadill nejstarší a největší broskev (RH) na chalupě a druhou broskev (RH) + meruňku (Bergeron) zasadil u domu, kde bydlím. Díky denodenní péči oba stromy přežily a dokonce jsem na nich nechal vždy asi 3 plody. Krásně obrazily a vypadají snad lépe než dřív.

Broskev u chalupy měla menší péči, méně vláhy (písčité polabí), ale alespoň jednou za 14 dní byla důkladně zalitá.V polovině léta se na ní objevily snad stovky drobných dírek s klejotoky a po vydatných deštích strom vypadal jak ověšený krápníky. Listí je však stále svěží, přírustek byl tak 15 cm za sezonu. Soudím, že škůdci napadli přednostně ten strom, který měl horší podmínky (zavadal)  a asi se řídí podle pachu (tj.  jako kůrovci přednostně napadající nemocné stromy v lese). Asi počkám ještě do jara, abych poznal, zda broskev ten masívní útok přežila.

Loni jsem objevil ve dvou mladých jabloních larvu drvopleně- stromky to nepřežily, zlomily se, ale to uvádím jako raritu, protože jsem se s tím za desetiletí nesetkal.

Nejsem takový odborník jako řada místních přispěvovatelů, ale myslím si, že drtivá většina problémů s náhlým vadnutím a odumření větví meruněk a švestek spočívá ve vynechání postřiku měďnatými přípravky v době kvetení (monilioza). Jirka

Měď na moniliozu nefunguje, lepší je použít systémové fungicidy (Horizon, Talent,Signum).

Poškození drtníkem - kůrovcem ovocných stromů - bývá často spojeno s přčíliš hlubokým řezem stromu, které zejména peckoviny hůř snášejí. Ponechané silné pahýly, z nichž vedou slabé větvičky nedovedou s hmyzem účinně bojovat. Jistou prevencí je omezení řezu, jeho časování na vegetaci, respektování Zahnových pravidel.
   Novější literatura píše, že brouci napadají i zdravé stromy, přesto preferují ty oslabené.

Souhlasím :-D u mě tento rok exemplární příklad. Slivoň jsem hluboce zřezal, očistil mech a borku... a narouboval za kůru. Část roubů se chytla, ale řekl bych, že nedostačně táhly mízu a po čase se objevily dírky. Tehdy jsem to študoval a použil 2-3x po sobě systémový postřik. Bylo jich doporučováno několik, jeden z nich tuším silnější Karate na kmen a do dírek. Hodně jsem tehdy i zaléval a bylo vidět, jak si strom chodbičky zalévá smůlou. Mnoho dírek bylo v místě vyrašení vlků, některé zvadly... podle toho jsem zjistil, že není něco OK. Strom jsem snad zachránil. Na příští rok mám připraveny polepové desky na včasnou indikaci "drtníků" a chci si i vyrobit lapač dle schématu výše/níže.

a nemoze to byt aj poskodenie mrazom?

Pokud jsou tam chodbičky je to jasné. U poškození mrazem by to vypadalo jinak. Ale abychom neřečnili bez ilustrace připravil jsem ukázku meruňky, kterou mám 3 metry od svého plotu. Asi to budu muset osobně pokácet a spálit, jinak se mi to tu nastěhuje. Systémový insekticid je dobrá prevence.

Žeby infekce Pseudomonas Syrringae?

Kůrovci na ovocných stromech jsou popsáni už v knize Rádce zahrádkářů - Státní zemědělské nakladatelství Praha - 1955. Je zajímavé, že se šíření kůrovce připisuje velkému suchu. V předešlých dvou letech jsem měl sad silně podmokřen, dokonce tam probíhala lokální záplava, to stromy uvedlo do nepohody... Po ní v následujících letech začaly usychat. Loni jsem zaznamenal první výskyt kůrovce v chřadnoucích švestkách a už i letos při obhlídce sadu je jasné, že tam pořád je i když jsem loni masivně kácel a prořezával vše odumřelé, i když tam ještě ani kůrovec nebyl.. Nejhorší jsou na tom odrůdy Toptaste a Haganta. Když byla ta strašná sucha v minulosti žádný problém přímo u mně v sadě nebyl, ale v okolí se vyskytují přestárlé švestky a durancie někdy už úplně souše a ty byly provrtané asi už hodně dlouho. Rozšíření připisuju i tomu, že už poslední čtyři roky nepoužívám k ošetření proti přezimujícím škůdcům a později proti pilatkám učinné přípravky jako byl Reldan nebo Calypso. Myslím, že tyto dva přípravky byly opravdu prevencí i proti kůrovcům. Pak jsem používal několik let Decis Protech a ten nemá potřebnou razanci ani na kompletní likvidaci puklic na citroníku zasazeném v květináči a nebo to s ním neumím... A na druhou stranu používat na zahradě lesnickou chemii proti kůrovcům bych nechtěl... Jen doufám, že se kůrovci nedostanou i do nově zasazených jabloní, pak už bych mohl akorát tak pást kozy...

Mám stejný problém - meruňka (Maďarská) 5 let  - pomalu usychá nějaký červotoč - dá se s tím něco dělat, za radu mockráát děkuji