Pro Vás i pana Hausera,
Škoda, že znáte jen odrůdu Velkopavlovickou a Maďarskou. Je přeci na Břeclavsku celá pleáda Lednických odrůd. A různou dobou zrání. Chuťově i velikostně jsou to odrůdy velmi zajímavé. Pán z Břeclavska ať zajde do Lednice na Fakultu a tam se zeptá.
Osobně si myslím, že stromky nezmrznou... spíš podle mě uschnou a nebo v případě meruňek mají apoplexii. Mám už taky první zkušenost s odrůdou Orangered a určitě neodešla mrazem, neboť na podzim normálně opadala a začala znovu rašit. Nyní na jaře jdu, že jí trochu upravím tvar korunky a střihnu a ono se mi to nějak nelíbí, není to pěkně zelené. No tak střihnou hlouběji, a je to stejné, tak jsem takhle stříhal až jsem střihl pod korunkou a hle - suché. Tak jsem to vylomil až k podnoži. Podnož byla krásně zelená, šťavnatá. Nevím přesně co to je za podnož, to až tomu vyrazí lístky. Zamázl jsem ten pařízek a přesadil jsem ji na mez. Předtím byla 4 roky zelená, normální. Myslím si, že mráz není obvykle odpovědný za úhyn meruňky nebo broskvoně.
Další věcí je zvolený typ podnože a kompatibilita s odrůdou. Brokvoňová podnož nekoření v chladné půdě. Ale je semenná, takže je bujná a dobře si hledá vodu a živiny. Myrobalánová podnož zase ráda podrůstá a některé meruňky s ní srůstají nedokonale.
Další věcí je poranění kmínku jako vstup pro vodu, choroby atd. a tím pádem klejotok. I ten umí zadusit půl stromu.
S tou dávkou štěstí lze souhlasit, protože některé merunky, ke kterým se chováme brutálně, překvapivě "jdou" a jiné ač jim pomáháme jak chceme tak prostě "nejdou".
V popisech odrůd, že jsou odolné vůči mrazu v květu i dřevě, lze vycházet z původu šlechtění. Všechny s předponou "Ha" (Harogem, Hargrand, Harlayne, Harcot a další) pocházejí kanadského šlechtitelského ústavu v Harow. Dá se tedy předpokládat, že kanadské podmínky jsou jedním z mantinelů, které výrazně zasahují do vzniku tamějších odrůd.
Pincot, Kioto jsou stále zatím novinky. Nevím, zda je tady vůbec smím vyslovovat, abych jim nedělal reklamu. Velkoplodost Pincotu mohu potvrdit. Taková střední oranžová broskev.
Podle zkušeností z jižní Moravy, si myslím, že v okrajových oblastech těm meruňkám květy nezmrznou, proto, že nízké teploty jsou zde delší dobu a nedovolí tak květům se probudit. Jaro je u nás na Blatensku o 14 - 21dní později než v Brně.Tady to prostě dlouho sedí a pak se to najednou rozběhne. Narozdíl jak to bylo v Lednici i jinde, kde lednobřeznové teplo prostě umožnilo meruňky vykvést a následně se ještě opakovaně dostavovaly mrazíky. Takže z úrody nebylo mimo nejvyšších větví mnoho.
Juraj Kafka
