Jak zabránit předčasnému pučení meruněk

Tomu rozumím. Zajímal by mě vlastní účinek postřiku do květů. Soudím, že hlavním mechanizmem je skupenské teplo tuhnutí vody. Při převádění tekuté vody na led se uvolní tepelná energie, která zabrání dalšímu poklesu teploty hlouběji  pod   bod mrazu. To je principem mlžení sadů v květu i spočítání rosného bodu. Pokud padne přes noc rosa, je málo pravděpodobné, že mráz bude silný, zmrznutí rosy pokles teploty zastaví. Jaký úkol má v postřiku Champion či borax? Přidává se jen proto, že když už stříkáme, tak současně uděláme něco proti monilii nebo je tím ochrana proti mrazu lepší?

Jedná se o likvidaci určitých druhů bakterií,která představují kondenzační jádra pro tvorbu ledových krystalů. Tento druh bakterií je přítomen ve velkém množství v korunách stromů. Při jejich likvidaci květy nezmrzají údajně do až -5°C.  Dále však  vzhledem ke své neznalosti nemohu vysvětlit. Jsou tam ještě další podmínky jako např. opakování postřiku po dešti atd.

    Milan Boštička

Ne že bych tomu úplně rozuměl, ale letos to zkusím. Přestalo mě bavit pěstovat meruňky jen na ozdobu jako sakury.

Vím o čem hovoříte, ale je to šílená práce. Daleko pohodlnější je to zadešťování. Musí pro to být ovšem podmínky, jak již jsem uváděl.

           Milan Boštička

pro p. Boštičku: mohl by jste prosím podrobněji popsat jak "zadeštovat"? Modelová situace: přes den je 6°C a v na noc předvídají -3°C. Přijdu domů v 18:00 a co přesně a kdy bych měl udělat (nelituji peněz ani času)?  Co přesně je  zadeštovač se spotřebou 20l/hod (nějak jsme ho na netu nenašel)? 

Předem děkuji Martin

Já jsem se pokoušel  loni mlžit. Meruňky i broskve. Toho mrazu bylo tolik, že jsem si řekl, že je to v rukou Božích. Uvidím, jak budu odměněn letos za tuto důvěru.

Dobrý den. Trošičku se připojím. Princip mlžení je přesně ten, jak popisuje MUDr. Vysloužil. Jde jenom o předávání skupenského tepla z vody. Toto mlžení je účinné tak zhruba do -3°C. Ve vyspělých ovocnářských zemích se skutečně běžně používá. Samozřejmě mají perfektní technologie. Důležité jsou kvalitní mlžící trysky, aby vytvořily vlastně aerosol, který dokonale obalí ovocné dřeviny. Co se týká už dříve zmiňovaného boraxu, tak postřik je doporučován právě po proběhlých mrazech, neboť je velmi účinný pro zdárné prorůstání klíčícího pylového zrna k semeníku u mrazem poškozených květů. Co se týká dotazu na termín zadešťování, tak je nutné začít v době, kdy teploty začínají dosahovat mínusových hodnot. Ale tyto se ještě odvozují od ovocné kultury v sadu. Je zajímavé, že ovocné dřeviny se v květu mohou lišit v mrazovém poškození až až dvěma stupni, což je jistě velmi významné ve velkovýrobě. Ještě uvedu, že nejvíc citlivé jsou ovšem tzv. holičky, což jsou právě opylené květy po pár dnech, kdy semeník se začíná zvětšovat. Tam hrozí zničení již při -0,5°C. Ať se nám to letos vyhne všem přeje Stanislaw:-)

Tady bych měl dotaz na nějakého chemika. Jakýkoli solný roztok ve vodě snižuje bod tuhnutí oproti čisté vodě. Měl bych strach, že tuhnutí postřiku s boraxem bude, řekněmě, a 2 - 3  stupně nižší a postřik začne vydávat své skupenské teploaž  v mínusových stupních. To může být  květům (/holičkám) osudné.

Dobrý den pane doktore. Ten postřik boraxem se pochopitelně provádí až po zvýšení teploty na přijatelnou hodnotu a není rozhodně slučován se zadešťováním. To jsou dva zcela odlišné zásahy. Na ochranu proti mrazu můžete zadešťovat řádově hodiny, protože jej ukončíte v době, kdy teplota opět dosáhne kladných hodnot. Kdežto postřik boraxem na prorůstání láčky je možné přirovnat ke klasickému postřiku např. proti pilatkám. Nic složitého na tom není. V každém případě je to účinné, a není to nesmysl, jak je zde konstatováno. Mně to naučil šéf ovocnářské katedry v Lednici, který procestoval v rámci své práce celý ovocnářský svět. Zdraví Stanislaw:-)

Tím je nyní docent Krška, nemýlím-li se?