Jak ostříhat loňskou meruňku

Podle mého soudu to asi nebude vhodné a hned řeknu proč. Když se zakládá korunka ve školce, tak stromek je dobře zkořeněn ale zakládat korunku i u špičáků přesazených je problém. Monoho vlásečnicových kořenů chybí. Tak nějak to bude u Vás. Asi je slabě vyvinut kořenový systém nebo horší a chudší půda. Když není snímek, těžko radit. Dá se řezat na 2 až 3 pupeny tedy tolik co utáhne stromek. Je-li něco slabší - větev a vodorovně řezat na vnitřní pupen a uvidí se.

Nevíme taky, co se Vám na obrostu ze školky nelíbí. Předpokládám, že je příliš nízko - to bývá často, školkaři jej pěstují z předčasného obrostu. Ten se někdy vytvoří v témže roce, co výhon vyrostl z očka, jenže třeba jen 50cm nad kořenovým krčkem. Zájmem pěstitele bývá kmínek zvýšit. Jistě, řešením je předčasný obrost -  ramena úplně uříznout a zapěstovat výš z oček. Jenže rány na kmínku se musejí zahojit, a jak píše Rony, stromek po výsadbě není zakořeněn a tok mízy a s tím spojený hojivý potenciál není dost silný. Proto je lepší obrost jen zakrátit a poroste-li stromek dobře a bujně, odstranit jej zazelena.

Je to hezké ale až na to že ani jeden můj stromek nevypadá jako ty v knížce. Mirek

Nic ve zlém pane Mirku ale dobře to tady zapadne v té debatě tedy ty snímky. Jsou typickou ukázkou, že se v minulých létech nepostupovalo správně a proto to nevypadá "jako v knížce". Když norma stanoví že u jabloně mají být kosterní větvě 4 až 5 a u peckovin 3 až 4, tak je to na základě mnoha zkušeností ba dokonce i vědeckých pokusů a náprava je sice možná zpětným řezem ale dosti někdy problematická. Jelikož to je mladý strom, tak zvládně i hlubší prosvětlení. Už teď je vidět, že ani kouzelník by na takové koruně nezaložil druhé patro. Když se právně výchovně řeže, tak se to 2. patro založí samo.

Jsem tu znovu, a zovu přemýšlím co jste tím obrázkem chtěl říct. Ten obrázek podle všeho jasně mluví proti vám - zkracování = víc tenčích větví.

Vážený pane nebudu s Vámi debatovat a chytat se za slova. Jedné co můžu uděla, uveřejnit foto asi 90 stromů z mé zahrady a garantuji, že ani jeden nemá výzor nebo podobu toho co je zde jako ukázka problému.

Takže to nebylo myšleno jako odpověď?

Lída píše "Pkud se větve patřičně nezkrátí, zůstanou slabé", to je samozřejmě nesmysl, řezáním větve nezesílí, a myslím, že kvůli tomu aby větve zesílily je nikdo neřeže, mně je úplně jedno jak jsou větve silné, řeže se z jiných důvodů,

Právě naopak, kdyby mi šlo o to aby větve byly silné, tak je nebudu řezat a nechám je růst, čím větší, delší větev as dalšími větvemi na ní vyrostlímy, tím je větev silnější.

Snad, kdyby to slabé znamenalo, že je na nich slabší úroda, pak by to mohla být pravda.

Ferdo, většinou s vámi souhlasím. Ale toto vlákno je o meruńkách - pokud meruňce nezakrátím dlouhé výhony, tak během několika málo roků dosáhnu pouze zlomení větví při první pořádné letní bouřce, nikoliv dostatečného zesílení.

Ono s tím řezem a zesílením to není úplně přesné, ale všichni tomu rozumějí. Řezem docílíme, aby se zapěstovala korunka jakou chceme, aby přirůstal dostatek mladého dřeva (na němž jsou nejkvalitnější plody), aby větve nebyly příliš dlouhé, vyholené a   mladé dřevo jen na konci, aby stromy neukončily předčasně růst, atd., atd.
   Na řez zapomíná málokdo. Neméně důležité jsou ovšem i výživa, ochrana.