Jak budete chránit rozkvetlé meruňky proti víkendovému nočnímu mrazu
|
|
 |
 |
Zdeněk Zn - (9) - 160.52 (?) 6.4.2015 19:54
Kvetou mě odrůdy: Goldrich, Kioto, Pincot a další. Řeším také ochranu proti mrazu. Zkouším zakuřování. Vyrobil jsem si "topítka" 7ks Jsou to plechové šedesátilitrové sudy. Horní polovinu (víka) jsem odsekl a ve spodní části u dna jsem udělal otvor cca 6X6cm. Sudy napěchuji suchým dřevem a rozestavím je cca 8m od sebe aby kouř a ohřátý vzduch šel směrem ke stromkům. V noci pokud poklesne teplota pod určitou teplotu (podle toho v jakém stadiu jsou květy) dřevo v sudech zapálím. Sud, když je dobře naplněný, vydrží hořet cca 3 až 5 hodin. Obvykle zapaluji kolem třetí hodiny ráno. Po rozhoření jsem opakovaně provedl měření teploměrem v různých vzdálenostech, výškách a pásmech. Někdy bylo bezvětří, někdy mírný vánek a někdy slušně foukalo. Výsledek mě ale pokaždé zklamal :-( Měření jsem provedl německým jehlovým dig. teploměrem IMR 1000 D-7105. Teploměr má rozsah měření -60 až +800°C a zapisuje naměřenou hodnotu 3 krát za sekundu.
Pokud jsem naměřil telejší vzduch o 2°C bral jsem to jako účinné zlepšení.
Teplota se zvedne jen ve směru kudy je unášen kouř. Hnidopichové namítnou : "To je novina" Ano to opravdu není žádná novina. Ale podle mého měření kouř cca po 5 až 7 metrech od sudu má stejnou teplotu jako okolní vzduch, tzn -3°C. Sálavé teplo funguje cca do čtyř metrů taky jen po směru větru nebo vánku. Proti vánku maximálně 1m. Po čtyřech metrech je již teplý vzduch ve výšce 3-4m a tím pádem pro stromky neužitečný. Pocitově člověk na své kůži cítí sálavé teplo cca do tří metrů od sudu ale teploměr to nezaznamená. Nevím jestli je to tím že máme svou tělesnou teplotu a vnímame jiný zdroj tepla jinak a nebo autosugesce?
Závěr podle mého měření je takový že: účinost kolem jednoho takového topidla je cca 0 až 4m což je opravdu málo. Výsledky se hodně mění v závislosti na rychlosti větru. Ideální by bylo u každého stromku jedno topidlo. Při představě že mám cca 80 stromů a měl bych naplnit každý večer 80 sudů dřevem tak nevím :-) Pokud jste někdo prováděl podobné měření napište prosím své zkušenosti.
|  | Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
 |
 |
|
Zdeněk Zn - (9) - 160.52 (?), 6.4.2015 19:54
Kvetou mě odrůdy: Goldrich, Kioto, Pincot a další. Řeším také ochranu proti mrazu. Zkouším zakuřování. Vyrobil jsem si "topítka" 7ks Jsou to plechové šedesátilitrové sudy. Horní polovinu (víka) jsem odsekl a ve spodní části u dna jsem udělal otvor cca 6X6cm. Sudy napěchuji suchým dřevem a rozestavím je cca 8m od sebe aby kouř a ohřátý vzduch šel směrem ke stromkům. V noci pokud poklesne teplota pod určitou teplotu (podle toho v jakém stadiu jsou květy) dřevo v sudech zapálím. Sud, když je dobře naplněný, vydrží hořet cca 3 až 5 hodin. Obvykle zapaluji kolem třetí hodiny ráno. Po rozhoření jsem opakovaně provedl měření teploměrem v různých vzdálenostech, výškách a pásmech. Někdy bylo bezvětří, někdy mírný vánek a někdy slušně foukalo. Výsledek mě ale pokaždé zklamal :-( Měření jsem provedl německým jehlovým dig. teploměrem IMR 1000 D-7105. Teploměr má rozsah měření -60 až +800°C a zapisuje naměřenou hodnotu 3 krát za sekundu.
Pokud jsem naměřil telejší vzduch o 2°C bral jsem to jako účinné zlepšení.
Teplota se zvedne jen ve směru kudy je unášen kouř. Hnidopichové namítnou : "To je novina" Ano to opravdu není žádná novina. Ale podle mého měření kouř cca po 5 až 7 metrech od sudu má stejnou teplotu jako okolní vzduch, tzn -3°C. Sálavé teplo funguje cca do čtyř metrů taky jen po směru větru nebo vánku. Proti vánku maximálně 1m. Po čtyřech metrech je již teplý vzduch ve výšce 3-4m a tím pádem pro stromky neužitečný. Pocitově člověk na své kůži cítí sálavé teplo cca do tří metrů od sudu ale teploměr to nezaznamená. Nevím jestli je to tím že máme svou tělesnou teplotu a vnímame jiný zdroj tepla jinak a nebo autosugesce?
Závěr podle mého měření je takový že: účinost kolem jednoho takového topidla je cca 0 až 4m což je opravdu málo. Výsledky se hodně mění v závislosti na rychlosti větru. Ideální by bylo u každého stromku jedno topidlo. Při představě že mám cca 80 stromů a měl bych naplnit každý večer 80 sudů dřevem tak nevím :-) Pokud jste někdo prováděl podobné měření napište prosím své zkušenosti.
|  |
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 156.127 (?), 16.7.2017 14:38
HEURÉKA
Měl bych si to nechat patentovat, ale musím se podělit v této diskusi objevem, který je nejméně pracný, bez chemie a nenáročný na čas. Vím, že píši v době sklizně a ne mrazíků, ale právě proto. Na stovce stromů ve vinohradu v Hustopečích nula, 25 km severněj v zahradě na 30 stromech rovněž nic, až na jeden, kde jsem měl skládku všeho možného (nechci přímo napsat bordel), tak ta akumulovala teplo ve dne a v noci stoupalo do stromu, kam se tím pádem nedostal mráz. Stačilo by tedy pod každý strom dva balíky slámy. Trochu podobně se mi zachovala meruňka nad kompostem, kam jsem ukládal posekanou trávu. Na fotografii vidíte, jak vypadá v letošním roce 3 metráky na stromě, když jinde není nic.
Při takovém množství stromů, navíc vysokokmenů by byla jakákoliv práce sysysfovská
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 156.127 (?), 16.7.2017 14:45
Nevím, jak ukládat více snímků do příspěvku, ale další snímek musím přiložit. aKu
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 104.15 (?), 16.7.2017 22:07
Ten kompost tam mate dlhodobo na rovnakom mieste? Len ma zaujima, ci takato dlhodoba "navazka" nema negativny vplyv na zdravotny stav stromu (pridusenie korenov), teda pokial to mate stepene na semenaci.
|
|
 |
|
 |
 |
|
aKu - (1) - 156.127 (?), 17.7.2017 12:57
Kompost (asi 8m) přehazuji na třetiny, letos vyšla tráva pod meruňku. Stav stromů při tom množství (130) neřeším, protože je nemilosrdně řežu, paradoxně je tím omlazuji, že vypadají v 70 letech na 30leté. Jak je to štěpované si nepamatuji, ale dnes už mne vysokokmeny nebaví. Před 40 lety jsem po nich mohl skákat jak opice, ale dnes už by to nikdo nedělal.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|