Harogem

Odrůdu Harogem sice nepěstuji nikterak dlouho, ale musím se plně ztotožnit se závěry pracovníků VŠÚO Holovousy, že se jedná o odrůdu velmi vnímavou k moniliovému úžehu. V květu patří k těm odolnějším vůči mrazu, bohatě plodí, plody jsou trochu menší, hezké, dužnina nepatrně sušší, celkově velmi dobrá, u nás zraje na konci července asi 10 dní po VP. Při dobré chemické ochraně proti moniliovému úžehu se dobře uplatní i v okrajových oblastech pěstování.

Souhlasil bych, pane Kamile, že dužnina je opravdu nepatrně sušší. V chuti jsou plody kolísavé, od ostré, navinule sladké meruňkové chuti až k průměrné nevýrazné. V odolnosti květů proti mrazu zdaleka nedosahuje výsledků vedle stojícího Bergeronu a ze všeho nejhorší je nejvyšší citlivost na strupovitost peckovin, kdy polovina až dvě třetiny plodu bez ošetření "zčernají". Uznávám ale, že strupovitost peckovin (Venturia carpophila) nemusí být problémem všude. Citlivost na moniliový úžeh (Monilinia laxa) je na průměrné úrovni. Pár pěkně vybarvených plodů se mi podařilo vyfotit ve vlákně Harogem a Bergeron.

Strupovitost peckovin u nás zatím žádné škody nepáchá, ale s hodnocením chuti s Vámi plně souhlasím. Pro velmi dobrou chuť je zapotřebí důsledné probírky plůdků (snad nejplodnější odrůda v sadě) a samozřejmě teplé léto. V odolnosti květů proti mrazu u mě za Bergeronem nezaostává, jednoznačně Bergeron předčí v plodnosti, velikosti plodů Bergeronu však u mě nikdy nedosahuje. Vidím, že ve svém sadě máte s chorobami problémy, zkoušel jste Darinu?

Harogem má opravdu plody menší velikosti. Co se ale stává prakticky u všech meruněk a broskví, tak i při velmi malé úrodě nemusí být plody chuťově standartní. Velice záleží na průběhu počasí. Co se týče strupovitosti peckovin, tak ranější odrůdy nestříkám, i když i ony už prakticky z důvodu středního napadení nejsou ty pravé objekty k focení, jako kdysi. V minulém roce pravděpodobně z důvodu méně častého slunečního svitu nebyly plody Harogemu ani tak pěkně vybarvené, jako na fotkách ve vlákně s názvem Harogem a Bergeron. Jak by jste hodnotil tu Darinu v chuti, pane Kamile? A nedoformují se Vám plody na Veselce?

Pane Petře, Veselka teprve vstupuje do plodnosti, první plody nemá cenu hodnotit, ale deformované nebyly. Darina je u nás spíš sladká, středně vláknitá, zdá se mírně sušší - ne moučná, aroma celkem příjemné, na stupnici chuti od 1 do 9 si zaslouží 7. Cenná je její odolnost proti moniliovému úžehu, větší plody, nenáročnost na stanoviště. Darina je taková sázka na jistotu, ale v chuti na Marlen nemá a v plodnosti na Harogem také ne. Plodí průměrně a pravidelně, dozrává krátce po Bergeronu (2-3 dny). Kdybych měl pěstovat jen 3 pozdnější odrůdy, tak bych vysadil Bergeron, Darinu a Harogem.

Jednou z nejchutnějších meruněk letošního roku byla kanadská odrůda HAROGEM. Po letech docela překvapení. Nikoliv u Kamila, tam je to samozřejmostí. Plody jsem něměl dokonce ani strupovité (sazovitost, strupovitost). Zřejmě díky suchu a snad i čtyřem postřikům proti moniliovému úžehu v období květu. Letos pohodička, ale člověk nikdy neví. (Monilinia laxa).

Přidám pár krátkých postřehů k meruňce Harogem. Velmi dobrá chuť v mé poloze v jednotlivých letech nevaríruje, jen je třeba si zvyknout na pocitově sušší dužninu. Harogem má menší plody i při nižší úrodě. Po přeplození dokáže v dalším roce přeplodit znovu. Plody skladované v chladničce vydrží velmi dlouho. Pecka je volná i před konzumní zralostí, proto se hodí na kompoty. Ve většině let prodlužuje sklizeň meruněk do prvních srpnových dnů i v teplejších oblastech. Příznaky PPV jsem zatím na listech ani plodech neobjevil.

Kupodivu meruňky Harogem byly v minulém roce mnohem šťavnatější než třeba vysušené plody Bergeronu na žilience. 

Ako to máte u vás s násadou plodov na kanadských odrodách? Mne kvety na Harogeme zmrzli. F