Haci Haliloglu

Niečo z Bulharského šľachtenia.

Turecký šlachtitel mi poslal foto a video jeho nových odrôd. 

https://youtube.com/shorts/QZsnE-n0J7o?feature=share

Třeba taky s novým klonem šárky...

Nevím jak Dovrtělova a Armen, ale doporučovat k pěstování turecké odrůdy určené k pěstování v horkém podnebí Turecka do našich podmínek, nebude asi rozumné. Nebo máte jiné zkušenosti a informace?

Je to přímo šílené! Určitě by se našli jedinci, kteří by u nás chtěli pěstovat ve velkém různé citrusy, banány, ananasy, jenže poloha na poleníku a rovnoběžky je neúprosná. Z Turecka, maximálně jejich jednoosý malotraktor. To že lidé Erika Rudého na jihu Grónska, pěstovali ječmen a pšenici, okolo roku 1000 našeho letopočtu, neznamená, že u nás porostou rostliny, nebo plodiny, které rostou v Turecku. Tehdy panovaly na Zemi, jiné klimatické podmíky. V období, před rokem 1400, se v Praze pěstovaly fíky a kolem ní se pěstovala vinná réva a proto máme dnešní VINOHRADY, za velmi krátkou dobu na to Žižkovi bojovníci mrzli a mnozí umrzli, pokud si neopatřili dostatek hader a kožešin. Údajně se pěstovala až v Norsku. Pěstovat se dá ledacos, ale jen to co dovolují klimatické podmínky!! Řídit se přbližně, je možno zeměpisnou šířkou!! 

Z Turecka, maximálně jejich jednoosý malotraktor. To že lidé Erika Rudého na jihu Grónska, pěstovali ječmen a pšenici, okolo roku 1000 našeho letopočtu, neznamená, že u nás porostou rostliny, nebo plodiny, které rostou v Turecku. Tehdy panovaly na Zemi, jiné klimatické podmíky. V období, před rokem 1400, se v Praze pěstovaly fíky a kolem ní se pěstovala vinná réva a proto máme dnešní VINOHRADY. Údajně se pěstovala až v Norsku. Pěstovat se dá ledacos, ale jen to co dovolují klimatické podmínky!! Řídit se je možno zeměpisnou šířkou!! 

Zajímavá přednáška... Myslím, že se Žižka a jeho bojovníci dost ohřáli při ohníčcích založených třeba i v klášterních zahradách a proto té révy všude tolik zmizelo... To že tolik věcí zaniklo bylo dílem dlouhé války a toho, že na farském a královském nikdo už tak usilovně nerobotil.

Ano, pěkně to pán napsal. Já vycházím ze zkušenosti s tureckou odrůdou Bebeco, pokud je ovšem turecká. Z těch let pouze jednou zajímavá kvalita jinak ale nevzhledných plodů a v ostatních letech "čistá nula". V Turecku možná špičková sorta, to je možné. Je to něco podobného, jako když pan Pepé pěstuje na Vysočině broskvoně většinou jen kvůli "lupení". Lupení pěkné, ale plody většinou žádné. U Bebeca plody sice jsou, ale mizerné. Jestli tahle Hacihaliloglu bude v našich podmínkách opravdu cukrová meruňka, tak dám na "modlení".

hm... s těmi meruňkami z turecka to vidím podobně... dovoz těhle komodit je sice zakázán, ale víte jak to chodí... zbývá jen doufat, že si s tím materiálem nepřitáhnu kvalitní klon viróz- ze subtropů bývají agresivnější a pak tu u nás vyrobí ideálně rekombinant (jako PPV), s kterým už nejde udělat nic. holt máme tu globalizaci a když můžeme vozit cibuli ze zélandu, tak i stromky z Turecka..

Tato meruňka by se měla od všech ostatních lišit konzistencí dužiny, díky které je předurčena k sušení, nezůstane jen kyselá slupka jako při pokusu sušit Velkopavlovickou apod jak to uvedl pán v příspěvku... namísto citronu a plechovou hubu.

Na balení nesířených sušených meruněk k dostání od 0,5kg kolem 150kč, odrůda někdy bývá uvedena, většinou jde o Hacihaliloglu. Jsou tam plody různého stupně vyzrání od skoro marmeládových až po tužší kožovité méně vyzrálé - i takové jsou chuťově dobré, žádná protivná kyselina nebo nerozkousatelná slupka jako papuč, to dává naději, že i méně cukernaté plody můžou být dostatečně kvalitní. MH